Nezařazeno

Na světě neexistují dva stejní lidé. Když se potkáme ve vztahu, můžeme mít nejen jinou minulost, ale i jiné hodnoty, jiná očekávání, jiné prahy bolesti. Protože nemáme schopnost jeden druhému vidět do hlavy, jsme vybaveni alespoň třemi alternativními nástroji: ústy, abychom se zeptali, ušima, abychom poslouchali, a srdcem, abychom porozuměli.

Tohle všechno funguje dobře, dokud se něco nezkazí. Jeden se možná z námi nevysvětlitelného důvodu uzamkne do svého mlčení. Jak zjistit proč, když nereaguje? Co když chce odejít, a my neznáme důvod? Jak můžeme pochopit, co děláme špatně, co máme zlepšit, kudy vede cesta, když nevíme nic?

Jak můžeme budovat vztah, jestliže se není koho zeptat, komu svěřit, s kým sdílet? Jak můžeme vyjasnit vzájemné nejasnosti, vyřešit společné problémy, když jsme zůstali za zdí mlčení sami?

Jak vůbec takovým okamžikům porozumět?

Pochopení pískoviště

Ve své základní knize dlouhodobých vztahů 250 zákonů lásky vysvětluji, že bez komunikace nelze vztah zachránit ani budovat. Že komunikace je jako spojnice dvou lidí. Že kde se přeruší spojení, tam přestane existovat vztah. Že ze dvou lidí, fungujících spolu, se stanou dva ostrovy, oddělené oceánem neporozumění, respektive nedorozumění. Ano, oba si od té chvíle mohou hrát každý na svém písečku. Jenže pak nedokážou postavit společný hrad.

Pochopení mobilního telefonu

Proto tolik vztahových problémů, které mi svěřujete v diskrétní zóně, plyne z neštěstí nad ztrátou komunikace, nedostatku informací, respektive přebytku domněnek a katastrofických vizí. Už víte, že dokud se dva lidé spolu baví, je vztah pořád ve hře. Jakmile přestanou, hra bohužel končí.

Někdy velmi předčasně a nezrale. Ten, kdo mlčel, může dodatečně silně litovat. Často právě on si chtěl „hrát“. Ostatně, se vztahem bez funkční komunikace je to stejné jako s mobilním telefonem, jehož prostřednictvím najednou nelze mluvit ani si psát. K čemu je takový přístroj dobrý? Leda na hry. A ne každého hry ve vztahu baví. Zejména ne toho, kdo je na takové „hry“ už příliš „starý“.

Pochopení mostu

Když prostřednictvím svých knih a magazínů ukazuji cestu z nesnadných situací, ve vztahu vždy platí, že na nich musejí mít zájem obě strany. V jednom nelze vztah udržet. Vztah je jako most – potřebuje dva pevné břehy, aby na nich mohl dlouhodobě stát. Když se jeden břeh zhroutí, most spadne, ať se druhý z břehů snaží sebevíc. Kde je oboustranná vůle, je vždycky cesta. Jak tedy tu oboustrannou vůli vyvolat? Jak toho, kdo začal mlčet, upozornit, že se břeh začíná sesouvat?

Jak spolu obecně komunikovat lépe? Tomu věnuji dnešní klubový článek.

Pojďme krok za krokem.

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od 0.55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se zde

Představte si, že něco potřebujete. A ono to přijde. Dokonce v tom nacházíte nádherné pocity, sebe naplnění, ale... Pak se toho začnete bát. Až se toho rozhodnete zříct.
Možná to máte podobně... Když víte, že před sebou máte velkou překážku, říkáte si: "Asi nejhorší den v mém životě." Jenže večer můžete říkat opak: "Asi nejlepší den v mém životě."

Na začátku touha, jiskření, vášeň, smích, radost, vynalézavost před každým setkáním i při každém intimním doteku.

Po čase polevení, postrádání, ba opak všeho.

Jako by po hormonální bouři zavládlo bezvětří. Žádný moment překvapení.

NIC v přítomnosti, NIC v plánech, NIC v budoucnosti. NĚCO jen v minulosti.

A s někým jiným můžeme hned cítit NĚCO ve všem. Jako dřív.

Znamená to tedy, že dosavadní partner má být nahrazen novým?

Proč už nic není jako dřív

Už v článku Proč riskujeme 90 za 10 aneb Nehledej dokonalost, není! varuji před ukvapenými rozchody. Vím však, že patří k této zrychlené době. Já jsem se narodil v jiné – tehdy se rozbité věci nevyhazovaly, ale opravovaly. I v poškozených vztazích se hledaly spíše způsoby, jak by to znovu mohlo fungovat, než důvody, proč to fungovat už nemůže.

Koneckonců, z toho vyplynulo mých 7 staromódních způsobů, jak budovat dlouhodobý vztah.

Jenže co když se naše cesty, hodnoty, potřeby během let prostě rozešly? Co když vytrvalý déšť či chlad změnily podstatu dílků, které ještě včera tvořily puzzle, ale dnes už, krabaté a ohnuté, do sebe nezapadnou? Co když jsme se prostě stali v průběhu vztahu nekompatibilními subjekty?

Indiáni z kmene Krí měli užitečné rčení: Když zjistíš, že je kůň mrtvý, je lepší sesednout. Jinak řečeno: Nemá smysl opravovat něco, co opravit nelze. O poznání hranice mezi kompatibilitou a nekompatibilitou páru byl článek Má to ještě mezi námi smysl? aneb 7 záchytných bodů vztahu.

Pojďme si však postavit tu otázku ještě jinak: Jak přemýšlet, aby se z funkční věci prostě nestala rozbitá? Co zapojit do každodenního vztahu tak, aby přestál i nejtěžší chvíle? Ukážu Vám sedm psychologických metod, které vyžadují jedno: nezapomínat na ně.

Ano, změna patří k životu, tudíž nic nemůže být jako dřív.

To však ještě neznamená, že všechno nemůže být jako ještě nikdy předtím.

Pojďme si to objasnit bod za bodem:

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od 0.55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se zde

Odhodlali jste se a ukončili vztah? Možná právě teď poznáváte, že nejdůležitější nebylo rozhodnutí ani jeho vykonání. Když se Vám totiž člověk připomíná, z hlavy ho jen tak vymazat nejde....
Každý pátek věnuji inspirativním lidem. Padli na dno různého typu, a přesto vstali a šli dál. Dnešní příběh je ovšem jiný. Jednak je o dnu, z jakého se jen tak nevstává. On to dokázal. Jednak nás ale hlavně...
Jak je možné, že si druhý neuvědomuje to, co je přece TAK JASNÉ? Také nad tím přemýšlíte? Mám pro Vás odpověď. Možná ve Vás potlačí jedno: očekávání.

Myslíte si, že nevěra je problém jen Váš, pokud partner o Vašich záletech neví, nebo ještě problém partnerův, pokud se již o Vašich záletech dozvěděl a nyní spolu řešíte následky?

Promiňte otázku: Máte děti? A jestli ano, vnímáte jejich oči?

Nemám na mysli to vnímání, když se do dětských očí upřeně díváte. Myslím ten dětský pohled, o kterém nevíte. Který Vás občas šimrá v zádech, když si neuvědomujete, že dítě v bytě také je.

Děti nejsou dokonalé v poslouchání rodičů, ale jsou dokonalé v přejímání jejich vzorců.

„Mysli, než vykonáš.“ Platon

Starý vzorec je jako rýha v naší mysli. Jako drážka v gramofonové desce. Určuje to, čeho se v kritických chvílích bojíme, co z gramofonové desky potom posloucháme.

S tou rýhou se žádný člověk nerodí. Každé dítě, které přijde na svět, je tabula rasa, nepopsaná deska. Jeho mysl se teprve vytváří. A to právě tím, co kolem sebe vidí, co zažívá, co slyší.

Často tak z pomyslné gramofonové desky v naší hlavě znějí nahrávky a strachy, které nejsou naše, ale převzali jsme je, nebo je do nás někdo vyryl jako odžité zkušenosti.

A ony se potom rozeznějí ve chvíli, kdy zažíváme něco podobného například ve svých vlastních dospělých vztazích. Říká se tomu asociační zkratka.

Proč Ti nevěřím, když mou důvěru nezrazuješ?

Těch starých vzorců je spousta druhů. Věnuji jim celý příští magazín FC (více zde). Bude se jmenovat Jak přepsat staré vzorce.

Jeden z těch mnoha druhů Vám popíšu dnes. Vzorec vsugerované nevěry.

Začíná nevysvětlitelným pocitem „Pochybuji o něm. Možná je mi nevěrný.“ Když to ale řeknete blízkým, příbuzným, kamarádům, nebudou vědět, jestli se dříve smát, nebo Vámi pohrdat. Jste jako tmář, který přivolává něco, co je u daného partnera nemyslitelné. I Vy v to věříte, a přitom se nepochopitelně bojíte. Cítíte úzkost, že Vás zrazuje někdo, kdo to nejenže neudělal, ale kdo Vám ani nezavdává důvod, abyste o něm pochybovali.

A přesto to v hlavě máte. Tak jak se to tam dostalo?

Na téma všemožných těžkostí v partnerských vztazích jsem sepsal šest knih (přehled zde). Jen u autorství nezůstávám. Snažím se pomoci těm, kdo se mi svěřují se svými problémy. Vedle mé fanouškové stránky, která má více než 300 000 sledujících, vznikla i uzavřená stránka, která má více než 3000 členů a kde na konkrétní otázky odpovídám například v soukromém živém vysílání (jako dnes), nebo pro kterou píšu třikrát týdně speciální články na vyžádání. Jako dnes.

Co vlastně víte o svém dětství? Staré fotografie nechte v albu. Ptám se: Co se propsalo do Vaší mysli? Uvědomujete si to? Nebo si neumíte vysvětlit některé obavy, pochybnosti, úzkosti? Jste zakřiknutí, nesebevědomí, v kritických okamžicích se „nepoznáváte“ ve způsobu, jak reagujete?

Jako byste někdy byli někdo jiný? To není náhoda. Každý následek má svou příčinu. I tento.

A proto, víte…

Jaké nedomyšlené fatální dopady na dítě může mít rodičovská nevěra?

Jaké vnitřní poruchy může způsobit poškozená křížová vazba táta x dcera?

Jak zásadně může dítě ovlivnit matčina neochota nebo neschopnost partnerovu nevěru konstruktivně řešit?

Jak se v člověku, trpícím starým vzorcem, léčí syndrom neexistující nevěry?

Jak zachránit sama sebe i celý vztah s partnerem, který se žádné nevěry nedopouští, ale je přesto objektem našeho soustavného sledování, zpochybňování, výčitek?

Pojďme si to objasnit krok za krokem:

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od 0.55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se zde

Od pondělního článku Proč děti nechránit před prohrami, raději je učit, jak prohry ustát se mi hromadí dotazy na přístup k dětem v konkrétních případech... Když děti nesdílejí. Když děti nepřijímají nového partnera...
Velký ohlas vyvolal včerejší podcast Proč silní lidé mají problém najít si dlouhodobého partnera. Někoho překvapila moje definice, že přirozeně zesiluje ten, kdo překonává těžkosti. Jinak řečeno: Silným se stává ten, kdo čelí nesnadným překážkám v životě.
Zvolte měnu
CZK Česká koruna
EUR Euro