Mých 5 zásad

Všechno v životě je jako mince. Má to svůj rub i líc. A když tu minci položíš na pokladní pult, má stejnou hodnotu tou i onou stranou. Proto, když procházíš tím špatným, nikdy nezapomínej, že i to má svou hodnotu.
Každá chyba bolí, ať se jí dopouštíš Ty vůči jiným, nebo jiní vůči Tobě. Ale to je dobře. Jen ať bolí. Čím víc bolí a je nesnesitelná, tím spíše ji už nikdy nezopakuješ. Chybami se učíš.
Nikdy temnotu ze života nevyháněj další temnotou. Temnotu nelze temnotou vyhnat. Temnotu vyženeš jedině světlem. Proto je-li v Tvém životě jen samá tma, možná se Ty máš stát světlem svého života.
Nikdy nesuď druhého, dokud mu neporozumíš. Kdo porozumí, nesoudí. A kdo soudí, nikdy neporozumí.
Ve svých internetových článcích, magazínu FC ani knihách nepíšu o ničem, co je snadné. Nezajímá mě to, co je v životě snadné. Zajímá mě pouze to, co v životě stojí za to. A to zpravidla není snadné.

Petr Casanova, zakladatel FirstClass.cz, největší platformy osobního rozvoje v Česku a na Slovensku

Kdo jsem

Petr Casanova, to je moje jméno. Ne pseudonym.

Narodil jsem se 30. srpna 1974 a do školy jsem šel bez odkladu. Tudíž jsem byl v první třídě ten nejmladší a nejmenší. Vím, jaké je stát uprostřed tělocvičny jako poslední, protože toho nejmladšího a nejmenšího nechce žádný spolužák do týmu. Vím, jaké je pochybovat o sobě, nevěřit si, nenávidět se. Ale také vím, jak to všechno překonat.

Jsem obyčejný člověk, tedy chybující. V životě jsem udělal mnoho chyb a jsem za ně vděčný. Alespoň vím, jak lehce se dělají a jak těžce napravují. Jak moc bolí mě, ale také druhé. Naučil jsem se jít vpřed, chápat poklad obsažený v chybách, ponaučovat se. A chci, aby si co nejvíce lidí uvědomilo, že chyby, problémy a překážky tu nejsou od toho, aby nás oslabily, ale posílily.

A to dokonce i ztráty, které jsou nevratné, nepochopitelné a zdánlivě nepřijatelné. V satanský den 6. 6. 1996 jsem z minuty na minutu přišel o mámu, to mi bylo 21. Ale zjistil jsem, že koho si uchováme v srdci, ten neumírá a je pořád s námi.

Moje motivace

Na mnoho bolestí jsem byl sám. A jsem za to vděčný. I díky tomu vím, jakou hodnotu má správná podpora. Chci, aby se už nikdy nikdo ve svých bolestech necítil sám. Aby vždy existovalo místo, kam se může obrátit – pro vyslechnutí, pro sdílení, pro alternativní pohled. Jedním slovem: pro POMOC.

Začínal jsem v roce 2005 s velmi bohatými lidmi. S těmi, kteří byli orientováni jen na vlastní zisk. Jednosměrně zaslepení zapomínali na rodinu, přátele. Když byli opuštěni, nevadilo jim to. Tím víc času a energie vkládali do zvyšování svého bohatství. Netušili, že sedí na židli o jedné nožce. Když se ta nožka podlomila (globální hospodářská krize v roce 2008), při bolestivý pád a ještě bolestnější zjištění, že jsou v rozvalinách úplně sami. Že je nemá kdo zvednout. Tehdy začali věřit, že je důležité budovat nejen sebe, ale i vztahy. Nejen hmotu, ale i nehmotné hodnoty. Protože peníze, když se ocitnete na dně, nemají rameno, na které se dá schoulit, paži, která může obejmout, srdce, které dokáže porozumět. Koneckonců to platí bez ohledu na finanční status.

To je moje motivace: Aby žádný člověk ve svých úspěších i neúspěších nikdy nezůstal sám. Aby v sobě pěstoval trpělivost, když je dole, i pokoru, když je nahoře. Aby si užíval život nikoli jednosměrně, ale poznal úspěch mnoha barev – zdravé tělo i mysl, šťastné nitro i okolí, lásku přijímanou i opětovanou.

Moje cesta

Komunitu FirstClass.cz tvoří okolo tří set tisíc lidí. Její síla je ve sdílení. Každý den mi nějaký svůj velký problém svěří v průměru jeden z tisíce fanoušků. To je v průměru tři sta případů denně. Sto tisíc případů ročně. Od založení FirstClass.cz v roce 2011 je to skoro milion unikátních případů.

Ano, pokaždé je to unikátní případ. Mimořádný člověk se specifickou bolestí. Je nutné pochopit nejen ji, ale hlavně jeho. Vcítit se do jeho obav, potřeb, hodnot, způsobu přemýšlení i prahu bolesti, porozumět jeho třináctým komnatám. Skoro milionkrát jsem za těmi lidmi musel na jejich dno, bylo to vysilující, ale na druhou stranu mě posilovalo těšení se na okamžik, až to spolu zvládneme, až bude zase lépe. Víte, není to moje síla, co lidem pomáhá. Jen jim pomáhám objevit sílu v sobě – tu, kterou vždy měli, ale nevěděli o ní nebo v ni nevěřili.

To je moje cesta, moje mise. Ukázat lidem, že všechno zvládnou.

Můj cíl

Rozesmívají mě otázky novinářů typu: Co říkáte tomu, že máte pořád více čtenářů, že jsou z Vašich knih bestsellery – co říkáte těmto formám úspěchu? Moje odpovědi jsou prosté:

Jsem vděčný za důvěru lidí, ale také vím, že mnohem důležitější je, aby měli důvěru v sebe. Pak bude mít moje úsilí opravdový výsledek.
Za úspěšnou knihu rozhodně nepovažuji tu, která se prodá, nýbrž tu, která pomůže člověku. Nestojím o „best-sellery“, stojím o „best-helpery“. Pokud moje knihy nikomu nepomohou, jsou zbytečné, bez ohledu na to, kolik se jich prodá.
A pokud jde o mě, za úspěšného se budu považovat teprve tehdy, až žádný FirstClass.cz nebude vůbec potřeba. Až nebude mít jediného čtenáře, žádného fanouška. Až bude moje poradna prázdná, protože lidé budou mít ve své blízkosti vždy někoho blízkého, kdo je podpoří a zvedne, když budou potřebovat, nebo až vymizí zbytečná bolest, pocit bezmoci a osamělosti. To je můj sen.

Nevím, jestli se to stane, ale dělám, co je v mých silách, pro to, aby zbytečného neštěstí a utrpení mezi lidmi bylo méně. Teprve pak moje úsilí bude mít smysl. Ostatně, o tom je celá moje závěrečná kniha Cítit rozumem, myslet srdcem.

Od srdce, Petr