Nejmladší africký miliardář vysvětluje, kde začínající podnikatelé nejvíce chybují

- Reklama -

Setkání s Richardem Bransonem na jeho britskopanenském soukromém ostrově (velká reportáž vyšla v novém FC) nám poskytlo užitečný kontakt na nejmladšího afrického miliardáře. 31letý Ashish Thakkar, rodák z Ugandy s britským pasem, totiž letí s Bransonovou společností Virgin Galactic do kosmu, stejně jako například ředitel finanční skupiny J&T Patrik Tkáč. Rozhovor proběhl na lince Praha – Dubaj.

Thakkar, majitel konglomerátu Mara Group (cestování, finanční služby, informační a komunikační technologie, obnovitelné energie, výroba) s ročním čistým ziskem 100 milionů dolarů, má jednoduchý vzorec pro zbohatnutí: A + B = C, kde:

A jste Vy. Vyberte si obor, který Vás baví nebo ve kterém vynikáte (často to bývá jedno a totéž) a zdokonalujte se, vzdělávejte, co to jde. Důvod: Žádný člověk na světě nemůže sledovat všechno. Proto se lidé vzájemně potřebují a za radu platí.

B je zákazník. Může jím být teoreticky celý svět vyjma konkurence. Ovšem pokud budete patřit k těm nejlepším, tak Vás konkurence bude potřebovat především.

C je Vaše cena. Máte-li co nabídnout, klient to rád zaplatí. A začne se vracet.

Zdá se to jednoduché až primitivní, že? Nic nového. I my jsme se ptali dál.

Pane Thakkare, kdy vám tento vzorec přinesl první peníze?

„Ve 13 letech. Otec mi koupil počítač. Celou noc jsem ležel v manuálu a nastudoval jsem ho. Druhý den přišel otcův známý na návštěvu. Ptal se, co dělám. Sdělil jsem mu v kostce vše, co počítač umí. Zaujalo ho to a řekl zlatou větu: „O počítačích něco málo vím, ale nikdy jsem neměl čas se tomu více věnovat jako ty. Zjistil jsem, že ho potřebuji. Kolik stojí?“ Prodal jsem mu ho za nákupní cenu + 100 dolarů navíc pro mě. S tím, že ho zaškolím. Mohl ho mít levněji v obchodě, ale tolik by se mu nevěnovali.“

Co na to otec, že jste si prodal dárek od něj?

„Byl užaslý. Já mu samozřejmě jeho díl peněz vrátil a požádal ho, aby mi zakoupil více počítačů. Prodal jsem je spolužákům ve škole. Z každého šla stovka pro mě.“

Takže překupník?

„Poskytl jsem jim službu, kterou jim nemohl dát nikdo jiný. Pracoval jsem na sobě.“

Co jste udělal s penězi?

„Jste-li úspěšný, začnete přemýšlet ve velkém. Když stále více rozumím počítačům, kde by moje znalosti ocenilo více lidí? A tak jsem si vydělal na letenku do Dubaje. Dubaj tehdy, před sedmnácti lety, teprve rostla. Letiště, hotely, infrastruktura. Každý potřeboval počítač, linky, hardware, software. Velké korporace samozřejmě měly masové objednávky od velkých západních firem, k nim jsem se nemohl dostat. Ale všichni ostatní, malí podnikatelé, také potřebovali vědět, co mají západní turisté rádi, na co se zaměřit, aby přežili. Potřebovali internet. Na ty jsem se zaměřil. Dnes je v tomtéž stavu většina území Afriky a států BRIC – Brazílie, Ruska, Indie a Číny.“

Kolik vám tehdy bylo?

„Patnáct let. Na založení firmy v Dubaji potřebujete místního garanta. Sehnal jsem ho – za jeden počítač. Při podpisu zakládací listiny na úřadě mi pošeptal: „Ten úředník tam má chybu, napsal, že Vám je 15 let.“ Ale to byla pravda. Musel tedy přiletět můj otec, aby za mě všechno podepsal. Začít bohatnout v raném věku je nevýhoda…“

Bohatl jste jen přes IT a počítače?

„Díky počítačům jsem vydělal první peníze. S kapitálem potom máte větší možnosti. Můžete pokračovat, nebo růst i do šířky. Já si zvolil to druhé. Ptal jsem se lidí, co by chtěli, ale nemají na to čas nebo peníze. Tak jsem ve výsledku postavil i dva hotely.“

Copak hoteliérství rozumíte?

„S kapitálem už tolik znalostí nepotřebujete. Najmete si odborníky. Pokud neuděláte zásadní personální chybu, jste odsouzeni k růstu.“

Je na světě manažer, kterého byste si přál?

Marissa Mayer z Yahoo. Potkal jsem ji na Světovém ekonomickém fóru. Zaslouží si každý dolar, který dostává.“ (5stránkový rozhovor s MM vyšel také v novém FC)

Mayer je nejlépe placená manažerka. S dovolením, jaký plat máte Vy?

„Takový, abych se uživil. Nechci brát z firemních výnosů víc. Co vydělám, reinvestuji do rozvoje firmy. Peníze jsou jen jedny. Buď z nich roste firma, nebo vaše břicho.“

Vy si nechcete dopřát luxusní auto, jachtu, letadlo?

„Nic z toho osobně nepotřebuji. Pokaždé, když vidím na silnici kluka v supersportu, říkám si pro sebe: „Další, co nikdy nezbohatne.“ Nebo, druhá možnost, vydělává na nerostném bohatství – uhlí, ropě. To je perpetuum mobile. Než narazíte na hlínu.“

Co je špatného na tom, že se odměníte luxusem za práci?

„Uvedené hračky jsou závazek. Drahé na pořízení i na provoz. A peníze jsou jedny. Je to stejné, jako když si v bance jen tak požádáte o půjčku s vysokými úroky.“

Vás neláká luxus?

„Sdílím přístup všech úspěšných lidí z TOP 10 nejbohatších. Život si začali užívat až po čtyřicítce a padesátce. Gates, Ellison, Branson… Buffett, Kamprad, Ortega ani Helú si dokonce nic drahého nekoupili dodnes, a to jsou minimálně sedmdesátníci.“

V čem podle Vás lidé nejvíce chybují a kvůli tomu se nestávají bohatými?

„Chtějí vše hned a najednou. To nejde. Na pouťové střelnici také jedním pokusem nezasáhnete všechny terče. Musíte postupně. Když se trpělivě naučíte střílet na jeden, s vyšší jistotou trefíte následující. To se týká i podnikání. Lidé se v začátcích chybně snaží soustředit v jedné chvíli na příliš cílů. Takzvaně se pojišťují dalšími podnikatelskými záměry. Ale to je velká hloupost. Efekt je přesně opačný.“

Pokud mi ale jeden příjem nestačí, logicky musím hledat další příjmy.

„Nehledejte další, ale nový příjem. Jiný příjem. Uvažuje snad někdo tak, že když mu jedno zaměstnání pokryje pětinu výdajů, najde si pět zaměstnání, aby byl na nule?“

Jistě, i tak to bývá.

„Ale, víte, v bohatnutí neplatí matematika. Pět prací neznamená pětkrát vyšší příjem. Možná krátkodobě. V dlouhodobém hledisku ale musíte ztratit produktivitu. Neuděláte naplno žádnou práci a nakonec vás ještě označí za flákače. Flákače, který se udřel.“

Co tedy radíte?

„Vybrat si jeden směr, a toho se držet. Snažit se být v něm nejlepší. Četl jste včera o příjmu Davida Beckhama? Kolik by si asi vydělal, kdyby vedle fotbalu dělal atletiku, krasobruslení a po večerech judo? Já myslím, že by pořádně nevynikl v ničem.“

Vy byste si přál dělat něco jiného, kdybyste byl například žena?

 „Určitě. Nejlepším byznysem je krása, kosmetika, péče o zdraví. Vše, co nabízím já, je mimo člověka. K životu to nepotřebuje. Ale líbit se, být zdravý, chce každý. Tlustý chce být hubený, hubený chce být svalnatý a svalnatý potřebuje aktivitu, jinak bude tlustý. Být žena, radím lidem, protože péči o sebe nikdo nerozumí, a přesto to chce.“

Co vám dalo nejvíce zabrat na cestě ke zbohatnutí?

„Komfortní zóna (FirstClass.cz to nazývá zónou pohodlí). Má silný magnetismus. Chudý člověk v ní je, bohatého stahuje. Říká mu: „Už sis vydělal dost, zůstaň dnes ležet, pospi si, nestojí Ti za to vstávat…“ Podmínkou úspěchu je chránit si energii, mít na to vzepřít se této síle. Tato zóna je v podstatě lenost, rezignace a chudoba.“

Nejmenoval jste závist.

„Ano, máte pravdu. I já od hloupých lidí slýchám výčitky, že mám hodně peněz a že se mi to říká. Ti lidé nevědí, že jsem si je musel vydělat. Mládí jsem prožil na útěcích před genocidou. Ale, říkám jim: OK, akceptuji The Giving Pledge a zřeknu se většiny majetku. Začnu od nuly. Žádný problém. Koneckonců je to nejlepší způsob, jak čelit komfortní zóně.“

Mluvíte, jako byste si peněz nevážil, jako by neznamenaly nic.

„Peníze jsou jenom skóre. Není to nástroj zbohatnutí. Ten má každý v hlavě – svých znalostech, schopnostech. Když to pochopíte, můžete zbohatnout v každém oboru a z každé výchozí situace. K čemu jsou peníze chudým, když s nimi neumí zacházet? Převezmou plat, přerozdělí ho na výdaje a ze zbytku se hloupě zavážou k nějakému osobnímu úvěru. Pro chudé byl lepší směnný systém. Co teď mám, to Ti dám. Ty mi dej, co jsi vypěstoval. Proto vítám, že v rámci The Giving Pledge se peníze chudým nedávají. Investuje se, kromě zdraví, především do vzdělávání.“

Hovoříte jako asketa, ale letíte za 200 000 dolarů do vesmíru. Jak se to slučuje?

„Především nekupuji věc, ale zážitek. Zážitky neztrácejí na hodnotě. Navíc zážitky vyúsťují ve znalosti. Znalosti, informace a doporučení se dají dobře zobchodovat.“

Umíte přestat přemýšlet o penězích?

„Ne, jsem tím posedlý. Hledat nové obchodní příležitosti je moje vášeň. I proto jen ve východní Africe působím v 18 zemích, mám 120 minifirem a 5000 zaměstnanců. Ale pořád si říkám: Když jsem toho dosud objevil tolik, musí toho existovat ještě víc!“

Petr Casanova

Rozhovory FC jsou autorizovány.