Co má společného bohatnutí a meditace

- Reklama -

„Vydělávání peněz je jako náboženství,“ řekl zkraje devatenáctého století Salomon Meyer Rothschild, zakladatel vídeňské větve bankéřské rodiny, a já té větě dlouho nerozuměl. Znamená to snad, že bohatí mají svého „Boha“ a víru v peníze? Když si však uvědomíte základní principy bohatnutí, jako by vycházely z pravidel meditace.

1. Chcete meditovat? Tak o tom nemluvte a konejte

Každý chce být bohatý, tak jako každý chce být šťastný. Někdo jen chce a nic pro to nedělá. Dokonce celý život prosní čekáním na nahodilost, která něco změní. „Nejsem šťastný. Bože, pomoz mi, ať jsem šťastný,“ modlí se od školní lavice po krematorium. Lidé nešťastní v práci čekají na lepší nabídku. Ale jak by mohl dostat nabídku někdo, kdo už je otrávený, rezignovaný a letargický? Chtěli byste takového zaměstnance?

Přitom řešení je tak snadné.

Přestat čekat na zázrak a konat. Kdo potřebuje vnitřní klid, také nečeká, až ho kamarád chytí pod křídlem a odvleče na meditaci. Až ve schránce objeví reklamní leták na tai-či nebo jógu. Vždyť může jít na meditaci sám. Nepotřebuje k tomu vládu, náhodu či osud.

2. V každé chvíli vykonávejte jen jednu činnost, nic víc

K úspěšnému zklidnění nestačí zajít na meditaci, když máte zároveň hlavu zanesenou stovkami malicherných starostí. Jak se chcete soustředit, když myslíte na to, že musíte uklidit, navařit, nakoupit, vyprat, vyžehlit? Nakonec ještě povíte, že meditace nefunguje.

Stejně obtížně se dosahuje cíle v kariéře, když honíte příliš zajíců a neumíte se zaměřit na jednoho z nich. Ani desetiboj neprobíhá naráz, že by Šebrle přeskakoval překážky už s tyčí na skok do výšky a po dopadu ještě vrhl koulí. Ne, jedna disciplína po druhé.

3. Dělejte to, co milujete

Meditace je k ničemu, když jí nevěříte. I v práci platí, že co Vás nebaví, to Vás ubíjí. A uvědomíte-li si, že produktivní období plné sil máte věnovat něčemu/někomu, co/kdo Vás nenaplňuje, šéfovi, kterého nenávidíte, nevypadá ten život právě využitě. „Rozhodl jsem se živit tím, co mě baví. Kdybych se tím pořádně neuživil, aspoň dělám to, co mě dělá šťastným. Je paranoidní dělat to, co člověka nebaví, a ještě se tím neuživit,“ říká Larry Ellison, osmý nejbohatší muž světa a hlava softwarové společnosti Oracle, podle něhož „úspěch znamená dostat to, co chcete, a štěstí znamená chtít to, co dostáváte.“

Časopis FC definoval Spirálu chytrého bohatnutí:

Když děláte to, co Vás baví, děláte to rádi.

Když to děláte rádi, děláte to často.

Když to děláte často, děláte to stále lépe.

Když to děláte stále lépe, jste stále úspěšnější.

Když jste stále úspěšnější, vyděláváte více peněz.

Když vyděláváte více peněz, baví Vás to ještě víc.

Když Vás to baví ještě víc, děláte to ještě raději…

4. Pomáhejte

Lidi, kteří meditují, spojuje totéž. Jsou ochotni si pomáhat, protože přichází sekundární odměna – radost z pomoci, která měla smysl. Při vydělávání jsou sekundární odměnou peníze. Však to jistě znáte: Kdykoli komukoli pomůžete, strká Vám z vděčnosti peníze. Proto chytrá podnikání jsou postavena na pomoci. Dokonce vznikl i samostatný obor prodeje – MLM. Stojí na osobní pomoci, osobním doporučení, osobní službě a osobní záruce. Lékaři, právníci, řemeslníci – těm všem rádi platíme, když nám teče do bot.

5. Noste si své vnitřní bohatství v sobě

Zenoví mistři říkají: „Všechno, co Vám mohou odcizit, je laciné až bezcenné. Důležité je nosit si svůj poklad v sobě, všude, kam jdete. Pak Vás nic nezaskočí.“ Miliardáři, kteří se vypracovali sami, nehledí na vnější podmínky. Nikdy je nenervovalo jejich vzdělání, původ, věk, společenský statut. Vyrostli v chudých poměrech, vychodili osm tříd, byli dyslektici a dysgrafici. Co mělo být jejich prokletím, se stalo požehnáním. „Čím více lidí mi říkalo „nedokážeš to, nejsi ze zlaté kolébky, nemáš na to“, tím více jsem se to snažil dokázat. Zasvětil jsem tomu celý život,“ říká dnes nejbohatší Evropan Amancio Ortega.

Čtenáři časopisu FC to z rozhovorů dobře vědí. Donald Trump byl čtyřikrát na pokraji bankrotu. Nejvíce dlužil 8 miliard dolarů. Dnes je 3 miliardy dolarů v plusu.

Warren Buffett v globální hypoteční a úvěrové krizi 2008–9 ztratil 40 procent majetku. Poučil se. Na druhé vlně krize už vydělal 3 miliardy dolarů.

Ne, schopnost zbohatnout není v kapitálu. Spočívá ve vůli, sebekázni, odhodlání na sobě pracovat a vytrvat. Pak můžete přijít o práci, která Vás nebaví, i veškerý majetek. Žít střídmě jako mniši v Tibetu. Na tom, co máte v sobě, to nic nemění. Pěstujte si ne bankovní účet, ale sebe. S tím pak přijdou peníze. Tak jako s meditací vnitřní štěstí.

6. Štěstí je, když máte „dostatek“

Jean Paul Getty kdysi prohlásil: „Jsem nejbohatší na světě. A víte proč? Protože mám víc peněz, než potřebuji.“ O miliardářích se často říká, že jsou nenasytní hamouni. Že jim jde jen o peníze. Tyto diagnózy vyslovují chudí lidé. Platí: podle sebe soudím Tebe.

Ingvar Kamprad, majitel IKEA, žije střídměji než jeho vlastní zaměstnanci. Jí v závodní jídelně, jezdí ve Volvu 40 z roku 1993 a na papíry tiskne a píše zásadně z obou stran.

Bill Gates řekl: „Je jedno, jestli v kapse máte deset dolarů nebo miliardu na zlaté kartě. U Dick’s mají Deluxe burger jen za 2,70 a víc než dva stejně nesníte.“

Odpověď opět není na bankovním účtu. Ani Jaromíra Jágra nemůžeme považovat za nenažrance, když ještě v 41 letech válí ve finále NHL, ačkoli již v hokeji dokázal snad úplně všechno. Proč to nezabalí a nejde se válet na Havaj? Opravdu mu jde o peníze?

Ne, pro úspěšné nejsou peníze prvořadým cílem. Dělají to, co mají rádi, a chtějí v tom být nejlepší po nejdelší dobu. V tom jsou nenasytní. Tak jako lidé hledající vnitřní klid.

Charles Dickens to kdysi vystihl svérázně. „Příjem 20 liber, výdaje 19 liber, výsledek: celoživotní prosperita. Příjem 20 liber, výdaje 21 liber, výsledek: celoživotní mizérie.“

Siddhártha Gautama, či chcete-li Buddha, k tomu dodal: „Tajemství štěstí nespočívá v tom chtít stále více, ale vystačit si s málem.“

Chcete-li tedy zbohatnout ať uvnitř nebo na kontě, předně přestaňte dělat to, co musíte a svazuje Vás, a začněte dělat, co chcete a těší Vás. Pokud se nadechujete k reakci „to nejde, zaměstnavatel na mé práci stojí, to nedokážu, mám příliš závazků, bojím se změny a problémů“, čtěte zde. Pokud přikyvujete, ale změnu odkládáte až…, čtěte zde.

Petr Casanova