Servis Emirates se zhoršuje

Letecká společnost Emirates, která spojuje mimo jiné Prahu a Dubaj, se ráda pyšní svými obchodními úspěchy a označuje sebe sama za jednu z nejlepších na světě. Marketing má ale poslední dobou lepší než poskytované služby. Kvalitu aerolinky vlastněné dubajskou vládou jsme nyní měli možnost prověřit hned na čtyřech letech: Praha – Dubaj, Dubaj – Bangkok, Bangkok – Dubaj a Dubaj – Praha.

Výsledek: Emirates se vytrvale významně zhoršuje.

Není žádná novina, že lety mezi Prahou a Dubají jsou sázkou do loterie. Úroveň servisu závisí na tom, jaký personál „chytíte“ a jak se vyspí. Při letu do Malajsie (reportáž v aktuálním FC) byla horší posádka z Prahy do Dubaje. Nyní personál z Dubaje do Prahy. Jeho otrlost zašla tak daleko, že při obsluhování náročných Indů (a to uznáváme, že s touto klientelou není nejsnazší práce, nicméně Emirates také není žádná nízkonákladová společnost) stevardka odrzle uštěkla: „Myslí si, že jsou nějací supermani?“ Jiná letuška, která asi chyběla, když měli kurz asertivity, okomentovala stížnost pasažérky průpovídkou: „Ona to je náročná práce, víte?“

Tak ji, chuděrko, nedělej!

To však proti návazným letům mezi Spojenými arabskými emiráty a Thajskem byla ještě idylka. Pomineme, jak neohrabaně s námi pilot Airbusu A380 v Bangkoku třískl o zem. Byl alespoň tak ohleduplný, že se omluvil mikrofonem: „Sorry, guys!“

Katastrofou byla obsluha. „Pijte co nejčastěji,“ upozorňovala na pitný režim před startem letuška. Bohužel nebylo co pít. Zatímco mezi Prahou a Dubají neustále procházely stevardky s vodou, personál na asijských letech měl zjevně tak špatné renomé, že už se ani nesnažil jej vylepšit. První nápoje roznesl po dvou hodinách, tedy až po prvním jídle. Pak zmizel ve služebních útrobách, odkud k cestujícím doléhalo jen hihňání. (Paradox: Z Bangkoku jsme pokračovali na thajský ostrov Samui. Během hodinového letu s Bangkok Airways jsme byli obslouženi vícekrát než za šest hodin s Emirates!)

Žízniví cestující se silnými nervy vydrželi po celý let opakovaně mačkat zvonek. Personál se poté vynořil z doupěte a pokaždé donesl ne více než malý kalíšek vody. Umělohmotná láhev, o kterou někteří klienti do rezervy žadonili pro děti, jim nemohla být poskytnuta údajně „z bezpečnostních důvodů“.

Žízniví cestující se slabými nervy tiše sahali do vlastních zásob. Kdo neměl vodu v příručním zavazadle (nebo komu soused nedal napít), měl asi chodit upíjet na toaletu.

Vítejte na palubě oceňované společnosti Emirates!

Bohužel to není ojedinělý zážitek. Své postřehy nám v podobném duchu zasílají i čtenáři. Nedivíme se, že náročnější z nich raději oblétávají Dubaj, pokud to jde, přes jiné kontinenty, a to zejména s Cathay Pacific a Singapore Airlines, kde cena letenky je také vysoká, ale odpovídá hodnotě poskytovaných služeb.

Petr Casanova