Ritz-Carlton míří do „země budoucnosti“. V čem se od Izraelců máme co učit?

Hotelový řetězec Ritz-Carlton dokončuje svůj první hotel v nové destinaci. Nazval ji „destinací budoucnosti“. Jestliže hodláte rozvinout podnikání novým směrem, možná jste zastřihali ušima. Tedy, kam že vstoupil? Do Izraele. Nový hotel bude ještě letos slavnostně otevřen v přímořské oblasti Herzliya na severu Tel Avivu.

Mnohé směrování řetězce do Izraele překvapilo. Některá média hovoří o nevraživé a nebezpečné zemi. Jak je to ale doopravdy? Zešíleli v Ritz-Carltonu, nebo naopak si z kulturně bohaté země o rozloze polovičního Švýcarska můžeme vzít inspiraci?

Předně, izraelská vláda má prioritu – hospodářskou soběstačnost. Neprodává své podniky ani půdu. Pozemky jen pronajímá. Ví, že pokud investor něco koupí, chce vydělat. Zpětně by tedy půdu odprodal za vyšší cenu, pokud vůbec. Vláda se tedy státního majetku nezbavuje vůbec.

Příjmy z daní investuje především do dvou oblastí: vzdělání a výzkum. Díky první patří tato země k nejvzdělanějším s nejvyšším počtem vysokoškoláků v populaci. Díky druhé řada gigantů z oblasti nových technologií zakládá v Izraeli výzkumná a vývojová centra. V nich se Izraelci dále vzdělávají v oboru a načež rozjíždějí svá vlastní podnikání. Hlavním exportním artiklem Izraele je tak high-tech vybavení.

Třetí oblastí, do které izraelská vláda mohutně investuje, je zemědělství. Snaží se zvýhodňovat národní produkci, zúrodňuje i pouště. Díky tomu je stát soběstačný. Ritz-Carlton měl největší obavu ze sladké vody. Zbytečně, i proto vybudoval velký bazén. Nedostatek vodních zdrojů v Izraelci se totiž řeší odsolováním, recyklací vody. Obecně platí, že Izraelci raději vymyslí vlastní, ale trvalé řešení, než by si produkty trvale kupovali ze zahraničí. Kvůli tomu jsou také na západě nepopulární.

Díky důrazu na vzdělání, který nutí už děti neustále se zdokonalovat, jsou Izraelci snaživí a jejich vrozená podnikavost vede v hospodářských číslech k dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a inflaci. Izraelská vláda omezuje sociální příspěvky a má 22. nejkonkurenceschopnější ekonomiku na světě. Pro srovnání: Česko bylo 38.

Pravidelné generování vzdělaných lidí má jednu nevýhodu: chybí kvalifikované síly v zemědělství. Z toho plynou vysoké mzdy nabízené na polích. Průměrná roční dosahuje 120 000 šekelů, což je 25 000 eur, tedy v přepočtu 54 000 Kč měsíčně.

Daňové zatížení je naopak podprůměrné. Sazby daně z příjmu fyzických osob se pohybují od 10 % do 48 %, milionářská daň (osoby s příjmem nad 1 milion šekelů) představuje přirážku jen 2 %. Vláda tím lidi motivuje k co nejvyššímu příjmu a 2 % daňové přirážky považuje za rozumnou míru solidarity. DPH je v Izraeli jen 16 %.

Vysoké vzdělání a sebevědomí dělá z Izraelců skvělé obchodníky a vyjednavače. Vítají zahraniční konkurenci jako možnost prověrky, zda jsou dostatečně kvalitní. Milují uzavírání kontraktů, ať na privátní či firemní úrovni. Při jednání rádi nadsadí svou cenu a počítají s odmítavou reakcí. Jsou totiž mistři v obhajování své ceny.

„Čas jsou peníze. Ušetříte-li si peníze, ušetříte si i čas.“ Larry Ellison

Na izraelských školách vyučují nikdy neprozradit svou skutečnou finanční situaci a nedávat najevo, jak je obchod důležitý. Naopak se učí upozorňovat partnera, že mají i jiné rozjednané možnosti. Nedávají se vyvést z míry, vynechávají emoce a umí se zpříma dívat do očí. Sebejistotu prokazují výřečností, naopak mlčení mají za projev slabosti, nepřipravenosti, neschopnosti, neznalosti a nezájmu. Protože je práce naplňuje a baví, téměř nepotřebují přestávky. Na navštívenkách, vytištěných v angličtině, uvádějí za jménem v závorce ještě přezdívku. Obvykle děsivou…

„Všichni nenávidí peníze. Pokud nejsou jejich.“ Židovské přísloví

Svět zná 1426 dolarových miliardářů, 165 z nich jsou Židé. Jejich společný majetek představuje částku 812 miliard dolarů. Nejbohatšími jsou nejlépe placený manažer světa Larry Ellison (40,2 miliardy dolarů), kasinový magnát Sheldon Adelson (27,1 miliardy dolarů) a spoluzakladatelé Googlu Larry Page a Sergej Brin (cca 26 miliard dolarů). Nejvyšší meziroční nárůst má Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku (za rok zbohatl již o 53,6 % na 18,8 miliardy dolarů). Zajímavost: Rozhovor s Markem Zuckerbergem jsme publikovali ve vydání FC 2/2012, které je takřka vyprodané. K dispozici je už jen 1 poslední kus. Nejrychlejší zájemce si jej může objednat zde.

-cas-

Foto: Ritz-Carlton