Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Zdá se Ti, že se odmalička potýkáš s jedním problémem?

Připadá Ti, že například nízké sebevědomí se pořád jen prohlubuje?

Věříš tomu, že je to jen Tvoje vina, že „nemáš“ na dobrý vztah, že si „nezasloužíš“ dobré zacházení?

Ve Vánočním Speciálu ukazuji příběh člověka, který na vlastní kůži poznal, jak dlouhé stíny má dětství. Když totiž v dětství slýcháte, že za nic nestojíte, pak v dospělosti, když ta slova znovu slyšíte – třeba od partnera –, samozřejmě jim věříte. Protože jste možná jiná slova nikdy neslyšeli. Pak je snadné uvěřit, že nemáte žádnou hodnotu.

Je to jeden z nejčastějších problémů, který řeším v klubové zóně i ve svých soukromých vysíláních v uzavřené skupině. Tolik lidí se potýká s ponižováním a manipulování v tolika formách. Proto tomu věnuji například knihu Protože nebo Čtyři prány štěstí.

A také tomu věnuji své odpovědi mluveným slovem v Řešidle, svém každodenním seriálu podcastů, které můžete poslouchat v přehrávači nahoře. Nebo jen číst přepis. Jak libo.

Dnešní dotaz, který jsem vybral, ukazuje jeden z příběhů: „Petře, odmalička jsem měla nízké sebevědomí. Nosila jsem brýle, pro které se mi děti posmívaly. Oční vadu jsem si nechala operativně odstranit, ale ,handicap v hlavě‘ mi zůstal. Měla jsem přítele, který se mě snažil povzbudit a sebevědomí mi zvýšit. Jenže do toho přišel on – muž mých snů. Přesvědčil mě, ať od přítele odejdu za ním. Zpočátku to byla pohádka. Až se zničehonic proměnil, z anděla je ďábel. Nejvíc mi ubližuje nadávkami, že jsem primitiv, přitom jsem vysokoškolačka. Z mých slz má radost, ví, že ho neopustím, že si už ve vztazích nevěřím, a přitom tolik lituji, že jsem opustila svého úžasného přítele, svou první velkou lásku. Až teď jsem docenila, jaký byl. Dokážete mi vysvětlit, proč ze špatného vztahu neodejdu?“

Jak je snadné vzít sebevědomí dítěti

To, že má člověk nízké sebevědomí ještě jako dítě, je běžné. Dítěti totiž snadno ublížíte.

Dítě je prokazatelně slabé a objektivně spoustu věcí neumí. Musí se je teprve naučit. A jedna z těch dovedností, které se dítě učí, je přijímat samo sebe, mít rádo samo sebe.

Bohužel, když nemá okolí, které by při něm stálo, nebo dokonce má opačné okolí, které ho systematicky sráží, tak se to naučit vůbec nemusí. Může uvěřit tomu, že nemá žádnou hodnotu, a s tím pak vchází do dospělosti. Takové bývalé dítě je silně náchylné na slovo. Tudíž snadno věří člověku, který je konečně hodný, k němu má okamžitou důvěru, svěří mu bezelstně své třinácté komnaty, neboť si říká: Štěstí se na mě poprvé usmálo. Tenhle člověk mi chce pomoct. Sdělím mu všechny své bolesti, slabosti, citlivé stránky…

Tohle je choulostivá část prakticky každého vztahu. Svěřit se někomu, koho ještě úplně neznáte, je jako vyjmout z těla své srdce a podat ho tomu druhému. V té chvíli máte šanci poznat, co je ten člověk skutečně zač. Někdo to svěřené srdce začne chránit. To je správný partner. A někdo to svěřené srdce začne ničit. Protože bohužel už ví, čím nejlépe ho zničí. Dostal přece od nás návod, co nás konkrétně bolí, kde je naše třináctá komnata, Achillova pata, jak nás může nejbolestněji srazit. Tomu slabému místu se říká strunka. Každý nějakou máme. Každý máme citlivé místo, které jen neradi odhalujeme, neradi o něm někomu říkáme, leda že si ten člověk získá naši důvěru.

Když je potěšení ubližovat

Jak varuji v knize Protože, nejvíce ublížit nám dokážou lidé, kteří mají naši naprostou důvěru. Jim jsme totiž schopni svěřit něco obzvlášť cenného, vzácného nebo křehkého.

Ale to, že jim to svěříme, není naše chyba. Je to ukázka naší důvěry, lásky, touhy s tím člověkem budovat vztah. Jejich chyba naopak je, když tuto důvěru, lásku, touhu zneužijí – když nám ublíží, a to dokonce právě přes tuto citlivou strunu. Protože tím o nás přicházejí.

Každý v sobě máme nádobu bolesti. Uneseme hodně, ale ne všechno. Jednou ta nádoba přeteče a my z toho vztahu v nějaké formě odejdeme. Třeba ne fyzicky, ale jen emočně. Jenže o tohle těm ubližujícím lidem nejde. Jim je náš osud lhostejný. Dělají to kvůli sobě.

Těm, kterým dělá potěšení nejprve jako předstíraní andělé vyzvědět, co je naším slabým místem, a potom už jako demaskovaní ďáblové na tu zjištěnou bolestivou strunku drnkat, se říká emoční manipulátoři. Jestliže se například dozvěděli, že máme nízké sebevědomí, tak vědí, že nás přes tuto citlivou strunku mohou ovládat. Konkrétně: Třeba když vědí, že máme nízké sebevědomí kvůli svému vzhledu, budou zpochybňovat náš vzhled. Nebo když vědí, že máme nízké sebevědomí kvůli své minulosti, budou do ní rýpat, připomínat nám ji, trestat nás za ni, kdykoli nebudeme poslouchat. Je to jako s dítětem. Když mu jednou nasekáte opaskem, tak příště stačí vzít ten opasek a zachrastit sponou. To dítě se může i počurat – jeho představivost mu totiž ihned nabídne vzpomínku na bolest, kterou naposledy prožilo právě poté, co rodič odepnul pásek a ta spona takhle zachrastila

Neodejdeš, přestaneš si věřit…

To je ta citlivá struna. Přes ni dokáže manipulátor nejen ničit člověka, ale hlavně zařídit, že ten ponižovaný člověk od něj neodejde. Když totiž ví, že například odvedl toho člověka z nějakého dobrého vztahu, má od té chvíle v kapse ubližující náboj, který může kdykoli proti tomu člověku použít. Stačí v něm jen oživit a prohloubit nezpochybnitelnou vinu.

Ty mě chceš opustit? Ty, kterého všichni nenávidí pro to, jak opustil/opustila minulého partnera? Chceš, aby proti Tobě teď šli i moji kamarádi, aby Tě nenáviděli i moji rodiče?

Anebo, když se manipulátor dozví, že jsme byli NAOPAK opuštěni předchozím partnerem, řekne: Ty mě chceš opustit? Vždyť jsi nebyl dost dobrý/dost dobrá ani tomu předchozímu partnerovi. I on od Tebe odešel. Buď rád/ráda, že se Tě vůbec někdo ujal. Jestli odejdeš ode mě, pes po Tobě neštěkne, nikdo Ti už nepomůže, umřeš v osamění...

Tohle všechno v nás nejenže ještě více rozehrává strunu nízkého sebevědomí, ale hlavně nás to činí na svém manipulátorovi závislým. Tato oběť, je-li odstřižena od dobrých lidí, kteří by jí řekli: To není pravda, on Ti lže, odejdi od něj, my Ti pomůžeme, my se o Tebe postaráme, my Tě ochráníme!, respektive když je tak ubližujícímu ponižování vystavena neustále a systematicky, tak žije v bublině, ze které zdánlivě není úniku. A to jen proto, že ta oběť si ani neuvědomí, že by mohl existovat jiný svět. Vždyť takhle s ní přece zacházeli všichni od samého dětství. Tak jak by mohla věřit, že někde žijí lepší lidé? Vždyť žádné nepotkala. A nakonec ten, kdo se jako anděl původně tvářil, se taky zvrhl v ďábla, jako všichni ostatní. Tohle je problém, jehož řešení ukazuji v knize Protože.

Dávejte si, prosím, pozor na to, komu svěřujete své strunky!

A vnímejte, jak se ve vztahu cítíte!

Správný partner je ten, kdo Vás chrání před bolestí, ne ten, kdo bolest způsobuje.

A pamatujte si: Když cítíte, že si dlouhodobě nevěříte, přemýšlejte, který člověk to do Vás v minulosti nahrál nebo v přítomnosti pořád nahrává. Na sebevědomí se totiž dá pracovat (věnuji tomu magazín FC), ale potřebujete k tomu správné prostředí, okolí, které Vás zvedá, a ne sráží. Když máte naopak chronický strach udělat jakýkoli krok, který by mohl vést k Vašim lepším pocitům, podívejte se, koho máte kolem sebe.

  • Knihu Protože, tak jako mé další knihy pro zvládání nejtěžších vztahových situací, získáte zde.
  • O konceptu magazínu FC, rozvíjejícího sebevědomí a sebehodnotu, čtěte víc zde. Pokud máte někoho blízkého, kdo na svém sebevědomí potřebuje pracovat, zvažte pro něj vánoční balíček s ročním přístupem do klubové zóny, tedy i k magazínu FC. Více o tomto voucheru zde. Můžete ho kombinovat ve výhodném štědrovečerním balíčku i s Vánočním Speciálem zde.

Petr Casanova