Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Zdá se Vám, že není snadné potkat správného partnera pro vztah?

Činíte stále nové pokusy, a přece jako byste se točili v kruhu?

Přemýšlíte, zda slevit, ale pak se bojíte, že se bude opakovat historie – do života se Vám vrátí lidé, které už jste jednou odmítli jako nestravitelné?

Téma, jež jsem rozebíral v knihách 250 zákonů lásky (o podmínkách vzniku a rozvoje dlouhodobého vztahu), a Cítit rozumem, myslet srdcem (o karmě, kterou si neseme vztahovým životem), se opakuje také v otázkách, které mi posíláte do diskrétní zóny.

Dnes mě zaujala tato: „Petře, když jsem přestala tolerovat ubližování mé osobě, výrazně se zmenšil okruh lidí, kteří mi připadají vhodní na to, abych si je pustila k tělu. Co a jak dělat, aby člověk nezůstal úplně sám?“

Jak moc máme rádi sami sebe?

Obecně ve vztazích platí, že když člověk začne vnímat svou hodnotu, začne pro něj být těžší obklopovat se lidmi, kteří tu jeho hodnotu nevidí. Prostě, čím víc se máte rádi, tím méně po svém boku připustíte lidi, kteří Vás rádi nemají. Říká se tomu síto náročnosti.

Toto síto funguje jako laťka, kterou vlastním přístupem k sobě nastavujeme druhým. Naznačujeme jim tak, jaké chování vůči sobě razíme nebo sneseme. Jestliže se k nám potom druzí chovají jen o maličko hůř, než se k sobě chováme my, zpravidla od těchto lidí odcházíme. A jestliže se ti lidé chovají stejně, jako se k sobě chováme my, nebo se chovají dokonce lépe, zůstáváme při nich. Proto když lidé setrvají v toxických vztazích, kde se k nim druzí chovají z vnějšího pohledu špatně, může se stát, že z jejich vlastního vnitřního pohledu je takové chování v pořádku, nebo není až takové, aby našli sílu odejít – hrubě řečeno: nemají se „dost rádi na to, aby z těchto vztahů odešli“. Zvenčí se může zdát, že si vždy raději najdou výmluvu, proč není možné odejít.

Někteří psychologové to přirovnávají ke stavu, kdy si člověk úmyslně způsobuje fyzické zranění, a přitom si najde důvod, proč to „musí dělat“. Jako: Já si musím nožem krájet prst, protože to můj partner chce – protože bez něj nemohu být – protože on mě živí – protože ho děti mají rády a podobně. Zdá se Vám to směšné? Kdykoli vysvětluji citové rány na příkladu fyzických ran, jeví se jako neuvěřitelné chodit dál se zlomeninou nohy. Víme totiž, že pak by se ta zlomená noha neuzdravila, že by nás bolela pořád víc. Ale u citových ran běžně děláme to, že si je vědomě prohlubujeme. Když máme zlomené srdce, máme sklon trápit se anebo se nechat trápit ještě víc. A to je špatně.

Menší okruh? Ale to je dobře!

Z tohoto pohledu je dobře, když má člověk své síto náročnosti. Dává tím najevo, že na základě svých dosavadních zkušeností nedopustí, aby se to, co už prožil a co ho bolelo, opakovalo. A tak díky tomuto sítu po jedné špatné zkušenosti už druhou shodnou nemá.

Stačí počítat: Když vyřadíte z okruhu možných partnerů všechny slabochy, sobce, lháře, narcisy, sociopaty, psychopaty, manipulátory, tyrany, podvodníky nebo kohokoli, s kým máte negativní zkušenost, tak se přirozeně zúží okruh zbývajících lidí, kteří připadají v úvahu pro smysluplný vztah. Ale to není špatně, to je dobře. Alespoň nemusíte zkoušet další desítky, stovky, tisíce vztahů, zhoršovat si energii, snižovat si sebevědomí. Vyplatí se počkat, hledat a pak zkusit někoho jiného. Nejlépe člověka, který ví, o čem mluvíte, když mu povídáte například o nevěře nebo jiné formě zrady, kterou jste zažili a ona Vás bolela. Jestli člověk, kterému to říkáte, ví, proč Vás to bolelo nebo pořád bolí, protože to zažil, jste na společné vlně. On ví, co Vám nemá dělat, a Vy víte, co jemu nemáte dělat.

Sledujte kvalitu, ne kvantitu vztahů 

Proto se nenechte znervózňovat kvantitou, počtem lidí nebo vztahů. Vám by mělo jít o kvalitu, správný charakter a kompatibilitu člověka. Je dobře, že takový, kterého hledáte, je vzácný, o to víc vynikne a tím spíš ho rozpoznáte, jakmile s ním do vztahu vstoupíte.

Uvidíte, že se chová úplně jinak než ti předchozí, například soucítí s tím, co jste prožili, ví, o čem mluvíte, a když nakousnete větu, on ji dopoví, protože poznal Váš příběh, jen z druhé strany, třeba jako zrazený muž. Proto je důležité po špatné zkušenosti zjemnit své síto – nedovolit, aby už do našeho života propadl někdo podobný, a už vůbec ne ten stejný člověk. Pak se náš život může zlepšit. Ušetříme spoustu času, který bychom věnovali nesprávným lidem. Ale musíme tomu sítu věřit. I když jím dlouhodobě nikdo nepropadává, znamená to jen, že zatím jsou kolem nás nesprávní lidé, kteří by nám jen vzali čas, a to nepotřebujeme. My potřebujeme zůstat volní pro ty, kteří jsou na cestě a kteří jsou ti správní.

Nezapomínejme: Lepší je být sám než s člověkem, který nás ničí.

  • Prožíváte složité období ve vztazích? Nebo máte nablízku někoho, komu by pomohlo přečíst si o možném řešení situace? Vyberte si vhodnou knihu podle momentální situace v přehledu zde.
  • Pokud objednáváte mou knihu jako dárek pod vánoční stromeček, nenechte ji odejít bez mého osobního věnování obdarovanému. Více o této možnosti zde.
  • Mé knihy nelze sehnat v knihkupectví. Obdržíte je přímo domů. Objednat se dají zde.

© Petr Casanova