Ve včerejším videu Jak najít na dnešní době něco dobrého jsem ukázal důležitost emoční hygieny. Jak může mysl ovlivňovat tělo a toxické myšlenky oslabit lidskou imunitu. Naše tělo může poškozující toxiny přijmout mnoha způsoby, dnes si více povíme o lidech, kteří předávají negativní energii, respektive vysávají z druhých dobrou. Říká se jim vysavači.

Všichni víme, že v dnešní náročné době není dobré energie nazbyt. Všichni si ji musíme chránit. Snažíme se jednat se sebou i druhými v dobrém. A pak… O energii přicházíme vinou jiných osob, a ještě někdy v domnění, že ani nemůžeme jinak. Že se jim nesmíme vyhnout, že musíme držet a trpět. Protože některým vysavačům se tak špatně říká NE…

Tmu nevytlačíš tmou

Může to být nadřízený, kamarád, životní partner i rodič. Možná je sám velmi nešťastný a zahořklý, ale šířením negací nám nepomůže. Své problémy tím přenáší na nás. Nemáme srdce ho odmítnout, přitom jednat musíme. Dusit v sobě zadržované špatné emoce nám ve výsledku může hodně uškodit. Stejně jako agresivně ho napadnout. Ještě bychom si pak svou reakci vyčítali. Jenže co dělat? Jak čelit negativním proroctvím typu Vše špatně dopadne! nebo Ty to nezvládneš!? Jak se vyrovnat s prostředím, v němž musíme žít, ale také potřebujeme posilovat, ne oslabovat sebe? Máte takový problém? Rádi byste změnili svůj status „až příliš hodného člověka“, jenž si nechá líbit vše (viz Až příliš hodní lidé: Co prožívají uvnitř a nikdo o tom nemá ponětí)? Hledáte řešení?

Když jsem psal Vánoční Speciál, zaměřený na obnovení vnitřní rovnováhy a pozitivních emocí, sestavil jsem soubor doporučení, jak se k náročné době i k oslabujícím událostem různého typu stavět i jinak než pasivitou. Tento užitečný dárek pod stromeček i pro Vaše blízké, kteří hůře snášejí dnešní dobu, obsahuje 244 stran čistého čtení. Zde, alespoň na několika řádcích, se pokusím nastínit pět prospěšných uvědomění v této situaci:

1. Někteří lidé nejsou špatní, ale ani správní pro nás právě teď

Začneme od Adama.

Psychologie zná pojem pozitivní zlo. Takové zlo je skryto za starost a dobrý úmysl. Tomu, z koho na nás prýští negativita, může ve skutečnosti záležet na tom, abychom byli v bezpečí a zdraví. Rád by nám pomohl k úspěchu i štěstí. Má svou pravdu, danou vlastním rozhledem a zkušenostmi. Podle něj to, co nám říká, je vážně to nejlepší. A proto nemá smysl mu to rozporovat, on má svým způsobem pravdu. Co je pro něj nejlepší, ale pro nás být nemusí.

Každý máme svůj život, hodnoty i cesty, a přitom žijeme na jedné planetě. Jako bychom všichni stoupali na jeden Mount Everest, ale na vrchol vedlo osm miliard cest. Každou jde někdo jiný. Všichni mají jeden cíl – být šťastni a v pořádku –, a je přirozené, že ostatní tu odlišnou cestu nechápou. Přitom nemusí být nesprávná. Půjdeme-li na kopec se starcem, pro něj bude lepší pozvolnější, byť delší cesta. I on by došel na vrchol, i jeho cesta by tak mohla být správná, jen vede jinudy. A tak je to i s lidským myšlením. Když nám tedy lidé vnucují svůj pohled, nečilme se hned, poděkujme za zájem, ale nesdílíme-li jejich názor, zkusme jim vysvětlit, že my nejsme oni. Možná to pochopí. Možná ne. To je celé.

2. Pozor na pasivní agresi

Ve včerejším živém vysílání Jak najít na dnešní době něco dobrého jsem ten pojem použil a varoval. Potlačovaný hněv nebo odpor mohou vážně uškodit (záznam naleznete zde).

Pasivní agrese je neverbální agrese. Energii člověku ubírá bez jakýchkoli slov – jen třeba pohrdavými či zesměšňujícími gesty. Druzí tak výslovně nevyjadřují, co jim vadí a co je zneklidňuje, jen popichují. A někteří, když dáme najevo rozčilení, se nám ještě vysmějí, „proč jsme tak negativní“, když „oni nic neřekli“. Toto se děje i v partnerském vztahu.

Tady už můžeme tušit komplikaci vztahu. Pasivní agrese totiž není nahodilý vrtoch, plyne z charakteru, strategie jednání s člověkem. Duševně zdraví lidé většinou nemají důvod k jakékoli formě agresivity, to jen ti, kteří se cítí v nějakém směru ohroženi, a nikoli ve své kůži. Pasivní agresoři tedy bývají nešťastní lidé. Nehrají otevřenou hru se svými slabostmi a komplexy, protože se obávají kritiky. Ale zároveň si nemohou pomoci. Tak jsou slabí.

Vadí jim jejich neštěstí a neumějí unést své srovnání s druhými. Jestliže se mračí, kdežto druzí smějí, uvědomují si, že jim chybí něco, co druzí mají. Chtěli by to také, nevědí jak a nedovedou si přiznat svou chybu. Cítí se negativně, uvažují negativně, jednají negativně. Zatímco pozitivně smýšlející člověk by se v téže situaci víc soustředil na sebe a chtěl svou pozici zlepšit, oni se soustředí na druhé a chtějí jejich pozici zhoršit.

Nic víc v tom není. Nic osobního.

3. Nepředstírejme, že špatné chování je v pořádku

Ve své knize 250 zákonů lásky, která se zabývá fenoménem sebelásky, jsem apeloval: Vymezme si mantinely. Nedáváme-li najevo své limity, lidé se vůči nám chovají bez limitů. Není to pak principiálně jejich chyba, ale naše.

Vyjadřujeme-li svou mlčenlivostí: „Klidně do mě uhoď, já to přejdu“, budou do nás druzí tlouci. Mohou si i myslet, že pro nás je to v pořádku a jim je to povoleno. Ukažme, co už je přes čáru. Typicky v rodině by mělo být prioritou neubližovat druhému, tedy nejít přes čáru. Tedy, ve funkční rodině. Mysleme na to, že pokud lidé znají naše hranice, a přece je nectí, je to důležitá informace o nich, ne o nás. Víme, s kým máme čest. Bez přetvářky.

Kdo pěstuje sport, zná pořekadlo: „Každý hraje tak, jak mu soupeř dovolí.“ Nenechme si ubližovat. Co si vůči nám druzí mohou dovolit, totiž neurčují druzí, ale my. Vzdáme-li se této výsady, nemůžeme pak toxické lidi kritizovat. Oni dělají jen to, co jsme akceptovali.

4. Neznehodnocujme se jen proto, že se nás snaží znehodnocovat druzí

Jak ukazuji v knize Čtyři prány štěstí, skutky druhých lidí vůči nám mají skutečně jen málokdy souvislost s námi. Laskavě se chovají ti, kteří jsou přirozeně laskaví. Hořce se k nám chovají ti, kteří jsou v jádru zahořklí. Ano, do jisté míry můžeme jejich reakci vyvolat svou akcí. Ale uvědomme si, že jejich reakce je jejich. Pořád vypovídá hlavně o nich.

Když začnete nadávat dalajlamovi, jeho reakce bude jiná než například reakce politika. Přitom jde o jednu a tutéž naši větu. Proto vysvětluji, jak, i v případě rodiny, nebrat cizí slova i činy tak vztahovačně. Spíše pochopit, že ti lidé se zmítají ve vnitřních těžkostech, které nedovedou dobře zpracovat, a tak sežehnou i někoho blízkého. Rozhodne-li se nás někdo zranit, pak proto, co je v něm, ne pro to, co je v nás.

Náš život se vždy zásadně promění, promění-li se prostředí, ve kterém žijeme. A nyní nemyslím jen okruh lidí. Ten někdy vyměnit nemůžeme. Pořád ale můžeme změnit prostředí ve své hlavě. Přístup k těm lidem. Velkorysost, nadhled, soucit, s jakými jejich ubližující jednání přijmeme. Pamatujme, že lodě se nepotápějí kvůli vodě, která je kolem nich, ale kvůli vodě, která prosákne do nich. Mějme pevný skelet. Nechme zlo a toxiny venku.

Pokud s tím máte problém, prosím, využijte Vánoční Speciál. Co neumíte, se naučíte.

5. Vracet jed znamená vnášet víc jedu do svého života

Skoro nikdy nelze ovlivnit to, co si o nás druzí lidé myslí nebo říkají. Ať se chováme dobře, nebo špatně, kdo nás chce pomlouvat, ten nás pomlouvat bude. Co ale dokážeme ovlivnit vždycky, je to, co si o sobě myslíme nebo říkáme sami. Respektive jak reagujeme na cizí odsudky nebo tvrzení. Mahátma Gándhí kdysi řekl: „Oko za oko, a celý svět bude slepý.“ A proto:

  1. Přemýšlejme, čemu/komu věnujeme svůj čas, energii a pozornost.
  2. Nevracejme negativní chování, pokud to není nezbytně nutné.
  3. Obdržíme-li dávku negativ, kompenzujme je. Vnášejme do svého života o to více pozitiv; protože nenáviděním toho, kdo nám ubližujeme, se zraňujeme víc a víc.

Ostatně, pro náběr dobrých emocí v každé době jsem sepsal článek 10 dní příjemného sebezdokonalování. Pamatujme: Kdykoli nás napadne oplatit zlo zlem, představme si, že v tu chvíli kopeme dva hroby. Jeden pro toxický protějšek a druhý pro sebe. Nikdo z nás nemá tolik času, aby ho marnil s negativními lidmi nebo v negativním rozpoložení. Když už, nejlepší pomstou je usmát se a vzít to s dostatečným nadhledem. Nakonec, je to i ta nejlepší inspirace pro toxického útočníka – jak by sám mohl žít, kdyby jen trochu chtěl.

Nezapomeňme:

  • Nikdy nemůžeme změnit ty lidi, kteří ve svém jednání nevidí problém.
  • Ale vždycky s nimi můžeme omezit styk.
  • Nikdy nemůžeme rozhodovat za druhé lidi, ani to není náš úkol.
  • Ale vždycky se můžeme sami rozhodnout, že nedovolíme cizím lidem napadat naše přesvědčení, hodnoty, překračovat mantinely.
  • Nikdy nemůžeme ovlivnit, kdo se zjeví po našem boku.
  • Ale vždycky můžeme ovlivnit, po čím boku budeme chtít jít dál.

Máte mezi blízkými toxické lidi, kteří těžko snášejí tuto dobu, a chcete jim pomoci? Nebo máte nablízku naopak až příliš hodné lidi, kteří doplácejí na svou dobrotu? Nahlédněte do Vánočního Speciálu, neobvyklého dárku pod stromeček za 249 Kč. Nemusíte ho shánět nikde po obchodech, přijde Vám rovnou až domů. Objednat ho můžete pouze zde.

Rádi darujete také knihy? Tady je přehled mých jednotlivých knih.

© Petr Casanova