Znáte ten příběh?

Dva poutníci stoupali horami. Nápor ledového větru se proměnil ve sněhovou vánici. Vločky jim oslepovaly zrak, vířily, pleskaly do skal. Jen ztěžka postupovali dál. Věděli, že když zastaví, ztratí se v bílé bouři.

Srdce jim v té psotě tlouklo až v krku. Vtom zaslechli volání o pomoc. Někdo zřejmě spadl ze srázu. Křičel, že se nemůže hýbat.

„Nezastavujme. Je to osud. Toho člověka odsoudil k smrti,“ řekl jeden a ještě přidal do kroku. „Pospěšme, jinak skončíme jako on.“

Jak zrychlil proti ledovému vichru, tvář měl už téměř u země. Druhý přesto zastavil. Krkolomně hledal cestu k nešťastníkovi do údolí. Až ho našel, naložil na svá záda a vynášel zpět na cestu.

Stmívalo se, pěšina, kterou muž s břemenem na bedrech klopýtali, se už ztrácela v temnotě. Tu na obzoru zpocený a stále vyčerpanější zachránce spatřil světlo. Konečně cíl! Konečně chalupa!

Leč, v té chvíli současně o něco zakopl. Ztěžka pohlédl pod své nohy a – nemohl uvěřit vlastním očím. Na zemi ležel druhý poutník. Ten, který ho v mrazu nabádal, ať nezastavuje. Byl na kost zmrzlý. Nedošel.

Poutník-spasitel, ufuněný pod tíhou závaží, ho ztěžka překročil a v pořádku dokráčel do bezpečí. U ohně krbu o tom dlouho přemýšlel: Jak to, že já jsem přežil?

Tím, že se namáhal. Tělo raněného na zádech a vysoký fyzický výdej mu dodávaly potřebné teplo a zachránily mu život.

Kde vzít sílu

Dnes je doba takových poutníků. I oni se však ptají: Kde donekonečna brát sílu?

Nedobré zprávy. Složitá energie. Nejasná budoucnost. Jako by ledový vichr neustával. Jak dlouho ještě potrvá? A co když, jen ustane, se zase vrátí? Kolikrát ještě?

V klubové zóně denně konzultuji emoční a duševní bolesti. Hlavní témata: strach, nejistota, vyrovnávání se s opatřeními, smiřování se se ztrátami. Krize osobní i vztahové.

Třikrát týdně pro Vás píšu speciální článek na přání. Učiním tak i dnes. A pokusím se ukázat cestu všem, kteří potřebují zesílit, pomoci organismu. Duše (psyché) a tělo (soma) jsou spojené nádoby. Zdravý duch potřebuje zdravé tělo a naopak. Ale o tom jsem mluvil v posledním živém vysílání o emoční hygieně (záznam zde).

Tak kde brát sílu do současné bouře? Pojďme si ukázat cestu krok za krokem:

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od 0.55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se zde