Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Vezmi, prosím, činku.

Začni s ní posilovat.

Jaký pocit budeš mít po chvíli?

Ano, že slábneš. Že Ti docházejí síly. Že ta činka funguje opačně, než by měla. Sílu Ti nedává, ale bere.

Už v článku Proč silní lidé přitahují komplikované vztahy jsem upozorňoval, že silnými nás nedělá lehký, ale těžký život a jeho náročné etapy. Nelze najít silného člověka, za kterým by byla snadná minulost. Ostatně, kde jinde by se silný člověk stačil posílit než v minulosti?

A přesto mi do diskrétní zóny chodí dotazy od lidí, kteří se považují za slabé. Přitom za sebou mají těžké události. Překonali je. Vyrovnali se s nimi. Zesílili. Ale vnitřně se cítí jako kulturista po vyčerpávajícím tréninku. Jako slaboch, který už neuzvedne ani deko…

Zdánlivě. Než trochu oddechne, zregeneruje a – zvedne nejen stejnou, ale i vyšší váhu.

Silným lidem jsem věnoval dvě klíčové knihy – Cítit rozumem, myslet srdcem (knihu o karmě ve vztazích) a Protože (knihu o pročištění po těžkých životních ranách). Ukazuji v nich, proč se jich partneři nechtějí jen tak zříct. I proč mají ony komplikované vztahy…

Do Řešidla, mého každodenního pořadu na Spotify, Google Podcasts a Apple Podcasts, kde mluveným slovem zodpovídám Vaše dotazy, mi dnes přišel tento problém: „Petře, probrečela jsem celou Vaši knihu Protože i poslední podcast Proč ten, kdo mě nemiluje, mě nenechá odejít. Jsem v podobné situaci, i když na rozdíl od paní jsem nikdy neodešla. Možná za to mohlo dětství. Z hlavy nemohu dostat svou matku, která zůstávala, i když ji otec surově bil. Asi můj vzor slabé matky, která ani neumí vzít své děti a odejít, způsobil, že sama jsem slabá. Můj manžel není zlý, nebije mě, ale jako partneři spolu už desetiletí nežijeme. On si zařídil i noční směny, abychom se nemuseli bavit. Je nám už padesát – proč žijeme v něčem tak nesnesitelném, jako je tento ne-vztah, a přitom neumíme ani jeden odejít, přestože naše děti už jsou dávno dospělé a dobře zajištěné?“

Když uneseš víc než jiní

Povězte mi: Když máte vztah, ve kterém Vás někdo bije nebo ve kterém obecně nejste šťastní, vyžaduje od člověka větší sílu ZŮSTAT v tom vztahu, nebo ODEJÍT z něj?

Nemyslím, vážená tazatelko, že Vaše maminka byla slabá. Člověk je slabý tehdy, když nic neunese. Ani svou vlastní chybu. Vaše maminka, pokud byla často bita, toho unesla víc než dost. To, že člověk zůstává ve zlém vztahu, nemusí být projev slabosti, ale jeho síly – jeho schopnosti vydržet i to, co by nikdo jiný vydržet neuměl, možná ani nechtěl.

Já nebudu Vaši maminku soudit. Neznám ani ji ani její způsob přemýšlení. Jestliže však ve zlém zůstávala, existoval důvod. Možná tatínek nebyl jenom špatný, možná dokázal vydělat peníze, zajistit děti. Nakonec, tohle dokáže i Váš manžel. Nebude to jen špatný muž. A tím se dostáváme k podstatě odpovědi na Vaši otázku.

Maminčin vzorec

Kdo má objednané nové vydání mého magazínu FC, toho čeká sto stran čtení o mnoha psychologických metodách, jak dosáhnout přepisu starého vzorce myšlení nebo chování.

Starý vzorec je jako drážka v gramofonové desce. Někdo ji (do nás) vyryl a my se od té doby pohybujeme možná v obavách, možná v pochybnostech, možná v pozitivním vzoru. Možná tím vzorcem jsou ale také oslabující hlasy, které způsobují, že si nevěříme, že se bojíme změny, selhání, samoty, neúspěchu. Proč o tom mluvím?

Příběh Vaší maminky a Vás samotné, vážená tazatelko, jsou si vlastně podobné. Vy jste opravdu mohla převzít vzorec své maminky, zdůrazním SILNÉ maminky, která ze vztahu jen tak neodchází. Tím spíše, když Váš manžel objektivně není tak zlý jako manžel Vaší maminky. Přece Vás nebije, už to je na něm lepší. Hypoteticky vzato: Vaše maminka by Vašeho manžela jistě také neopustila, když je „tak báječný, že svou ženu ani nebije“.

Manželův pohled

A teď se podívejme do protiúhlu. Sledujme ne to, jak Vy vidíte svého muže, ale naopak to, jak on může vidět Vás.

Váš manžel pravděpodobně zná Vaši historii, Vaše dětství. Zřejmě ví, čím jste si prošla. Patrně ví, jak negativně se choval Váš tatínek k Vaší mamince. Proč je to důležité?

On – a proto říkám, že to vůbec nemusí být špatný člověk –, nyní zůstává ve vztahu s Vámi, i když z Vašeho a možná i z jeho pohledu už dávno vyčpěl a nemá budoucnost.

Ale když si pokládáte otázku PROČ, co když důvodem je právě Vaše dětství, které zná? On ví, kolik jste si vytrpěla. On PRÁVĚ PROTO nemusí mít srdce na to chladně říct: Hele, já už si s Tebou nerozumím, běž pryč, nebo já půjdu pryč, od Tebe, když je Ti padesát.

Možná Váš manžel od začátku Vašeho vztahu, a to právě proto, co věděl o Vašem dětství, chtěl být tím Vaším ochráncem, vychovávat s Vámi děti úplně jinak, než jak jste to zažívala Vy jako malá. Uvědomoval si dobře, koho má vedle sebe, ženu, která je DRŽÁK, která vydrží to nejtěžší. Ona ano. A co on? Copak může takovou ženu jen tak opustit?

Pat ve vztahu

A tím se vracím k definici slabosti a síly. Lidé, kteří nechtějí vypadat jako slaboši, prostě neodcházejí. Anebo nezůstávají. To záleží na vztahové situaci.

A pak se může stát, že muž, který nechce vypadat jako slaboch a opustit ženu, která mu nijak neublížila, která s ním prožila většinu produktivního života a dala mu nejlepší roky, prostě nedokáže najít dostatečně velký a pro sebe přijatelný a ospravedlnitelný důvod, aby sbalil kufry sobě nebo jí. Psychologie tomu říká pat ve vztahu.

Ona není šťastná, on také ne. Ale jsou držáci a nechtějí být tím, kdo vyměkne.

A přitom se ve vašem vztahu, vážená tazatelko, nestalo nic horšího, než že jste k sobě už přestali patřit. Jako v knize. Prošli jste si kapitolami, kdy jste pro sebe byli potřební a být si bok po boku pro Vás mělo smysl, ale tento vztah se zkrátka mohl vyčerpat například i tím, že jste vychovali děti a vypustili je z rodného hnízda. Spolu si už nemáte co říct.

Budiž. To nevadí.

Jestliže jste spolu přestali být kompatibilní a ztratili jste společný cíl a směr, znamená to jen tolik, že Vy můžete kompatibilní s někým jiným a Váš manžel také. Ano, oba můžete být šťastní. Spolu jste si karmický úkol splnili. U vás skončil provázek zla (viz podcast Jak odpustit rodičům, kteří mi v dětství ublížili). Vy jste už svým dětem nepředala ten vzorec, že i když ženě muž ubližuje, má se snažit hledat způsob, jak za každou cenu zůstat.

Promluvte si

Myslím si, že on Vás nechce zranit. Nechce to být on, kdo řekne: Rozcházíme se.

Proto si našel jinou práci, aby „ve vztahu nebyl“, a přitom sám nemusel udělat zdánlivě negativní, rozchodový krok. Ten, který by Vám ublížil.

On se z hlediska psychologie chová tak, jako by Vás chtěl „popíchnout“, pošťouchnout k Vašemu vlastnímu rozhodnutí a odchodu. Abyste to byla Vy, kdo přijde a řekne: Jarouši, necháme toho. Možná byste viděla, jak se mu uleví… Jak Vás se slzami v očích obejme… Jak ihned promluví a vysvětlí Vám, že to celé není Vaše vina, prostě se někdy stane, že vztah vyšumí… Ale pořád můžete a MÁTE být přáteli, rodiči, zkrátka dospěle se rozejít. V dnešním nastavení ani jeden šťastný nejste a oba platíte za Vaše dětství.

Proto, prosím, sedněte si spolu. Najděte řešení, které ani jednomu neublíží, spíše oběma prospěje. Kdy si vzájemně dovolíte jít každý svou cestou, ne zpět, ale dopředu. Najít si v životě ještě někoho, s kým budete šťastní. Potřebujete to všichni. Vy i vaše děti.

A pamatujte: To, že ve svém životě hodně unesete, znamená, že NEjste slabí, ale silní. Proto můžete přitahovat řadu specifických partnerů (více v knize Cítit rozumem, myslet srdcem). Pro ně, jestliže jste v minulosti něco těžkého překonali, může být výzvou Vám pomoci. Bohužel, potom pro ně může být také složité Vás opustit.

  • Více o uvedených knihách se dočtete zde.
  • Více o magazínu Jak přepsat staré vzorce píšu zde.
  • Další podcasty na konkrétní témata můžete poslouchat zde.

© Petr Casanova