Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Odhodlali jste se a ukončili vztah?

Možná právě teď poznáváte, že nejdůležitější nebylo rozhodnutí ani jeho vykonání. Když se Vám totiž člověk připomíná, z hlavy ho jen tak vymazat nejde. A minulost v tu chvíli zůstává neuzavřená, pořád je součástí přítomnosti.

Ale co dělat, když s ex-partnerem pracujeme, bydlíme, vídáme se na ulici, chodbě nebo u společných závazků (předávání dětí)? Jde vytlačit z mysli, proč nám to nevyšlo, zda jsme se neukvapili, a hlavně tu zvláštní bolest, kterou vnímáme, ať je bez nás nešťastný, nebo nesrovnatelně šťastnější (tím spíše s někým novým)?

Ve svých knihách 100 nejkrajších cest k Tobě (o zvládání samoty a vůbec porozchodové fáze), Cítit rozumem, myslet srdcem (o spřízněných duších a karmických otázkách jako: Co nás měl/má konkrétní vztah naučit?) a Čtyři prány štěstí (jak budovat od nuly vlastní štěstí) popisuji odpovědi i metody, jak si pomoci, ale přesto mě dnes zaujal tento dotaz:

„Petře, trápím se. Ukončila jsem vztah s přítelem, kterého ale dál vídám. Nemohu bez něj být. Píšu mu, scházíme se, vztah jsme neobnovili, přesto nevím, jak se odmilovat. Když jsme se rozešli, byl smutný, sliboval, že se změní. Teď, když se scházíme, už o změně nemluví, prý se měnit nebude, je sám se sebou spokojený, dokonce mi řekne do očí, že už mě nemiluje a nemiloval mě nikdy. Mě to bolí. Když jdu domů, pokaždé si říkám: Už mu nenapíšu. Ale nevydržím to. Pořád potřebuji ujištění, že jsem pro něj byla důležitá. Kdyby mi to řekl, tak snad všechno spokojeně uzavřu.“

O dohmátnutí na protější konec bazénu

Předně, není možné ukončit vztah s člověkem, se kterým se dál vídáme a kterého dál milujeme. Takový vztah, ať je fyzická realita jakákoli, v srdci prostě trvá a můžeme si říkat, co chceme. Z toho plyne jedno: Když chce plavec dohmátnout na druhou stranu bazénu, tak se musí pustit té první. Bez toho na druhou stranu nedoplave. Proto není možné na jednu stranu vyjadřovat lásku, a to tím, že si píšeme, scházíme se, doufáme, že se něco změní, a na druhou stranu se současně chtít odmilovat. To jsou dva opačné, protější břehy.

Každé odmilování probíhá na dvou úrovních – na úrovni racionální a emocionální, tedy na úrovni rozumu a srdce. U rozumu, potažmo racionálních smyslů (smyslových orgánů), to funguje na bázi rčení Sejde z očí, sejde z mysli: Pokud konkrétního člověka přestaneme vídat, respektive začneme ho z hlediska našeho vnímání stále více nahrazovat jinými lidmi, začne i náš rozum, a to prostřednictvím zraku, sluchu, čichu, hmatu i chuti, dostávat jiné impulzy, tak trochu vymývat mozek od minulosti. A poté je jen otázkou času, kdy si uvědomíme, že ti jiní lidé jsou v jistém ohledu lepší. Jinak řečeno: že než člověk, který nás nemiluje, který se kvůli nám měnit nebude, který je dokonce spokojený v režimu, který nám vůbec nevyhovuje, než takový člověk je mnohem lepší někdo opačný – který žije tak, jak nám vyhovuje, má podobné zájmy, hodnoty, tudíž k nám cítí sympatie, a my k němu, je mu s námi dobře, a nám s ním, těšíme se, až se příště uvidíme, stýská se nám, potřebujeme se – a v tu chvíli je to najednou tady! Už to není jenom racionální věc, rozumová, že daného člověka mažeme, nýbrž začíná to být i emocionální, srdeční výměna. Láska je potřeba. Takhle se v hlavě i srdci vyměňuje člověk za člověka…

O bolesti a výměně vzduchu

Jak píšu v knize Čtyři prány štěstí, dokud budeme mít hlavu i srdce obsazené člověkem, který nám nevyhovuje, bude nás přirozeně bolet hlava, tak jako nás bude bolet i srdce. A nejen to. Hlavně nikdo jiný se do naší hlavy a našeho srdce kapacitně nevejde. My tedy musíme toho nevyhovujícího člověka, který nám způsobuje jenom bolest, přestat vídat a začít vídat jiné lidi, respektive pokud se kontaktům s ním nevyhneme, navýšit setkávání s jinými lidmi. (Viděli jste mé živé vysílání o pročišťování mysli se špinavou skleničkou?)

Nebude to hned, ale věřte, že hlava i srdce se vyčistí. Jak to mohu vědět? Víte, komu věnujeme myšlenky, tomu věnujeme i svůj čas a život, protože ten je pro nás důležitý. Jakmile svůj čas začneme věnovat někomu, kdo nám dává dobré emoce, tak i do svého života začneme dostávat dobré emoce, budeme mu rádi a přirozeně věnovat další čas, svůj život a své myšlenky, takový člověk pro nás začne být důležitý.

Chvilku to potrvá. Nějakou dobu se nám určitě bude zdát, že sice vídáme nové lidi, ale v hlavě i v srdci pořád máme někoho předchozího. Ale je to stejné, jako když v bytě máme dlouhodobého nájemníka. I když odejde, pořád kus jeho Já v tom bytě zůstává. Jeho vůně, jeho energie, jeho styl, jeho minulost, prostě pozůstalost.

O podstatě změny

Jestliže změna je to, co chceme spatřit ve svém životě nebo kolem sebe, musí ta změna vzejít z nás. Musíme se přestat zabývat tím, co nám ten nevyhovující člověk říká. Přestat bazírovat na tom, aby nám řekl něco konkrétního, například pozitivního. Člověk, který ví, že jsme na jeho slovech závislí, současně ví, že čím spíš to říkat nebude, tím víc po jeho konkrétních slovech budeme bažit, a tím těžší pro nás bude odpojit se ze lpění na něm. 

Proto se odpojme hned.

Možná okamžitě, jako naschvál, uslyšíme, že pro toho člověka jsme důležití, že jsme pro něj byli vždycky a pořád důležití, uslyšíme: neodcházej, neodpojuj se, zůstaň v kontaktu, změním se…, ale podle mého názoru tento člověk na to měl už dost času. A my dost času nemáme.

Každý další den strávený trápením a čekáním na něco, co nám může záhy dát někdo jiný, je nadbytečný. S každým dalším dnem máme o jeden den života méně, tedy o jeden den méně i na lepší vztah – čím později se pro něj rozhodneme, tím méně času nám na něj v životě zbude. Nemarněme čas. Nebudeme ho mít víc. Naopak, máme ho stále méně.

A proto nezapomínejme: Když chceme doplavat k opačnému břehu, musíme se hlavně pustit toho, kterého se neustále držíme.

  • Zajímají Vás moje podcasty? Poslouchejte je v bezplatných aplikacích Spotify, Apple Podcasts a Google Podcasts. Nebo v archivu epizod, kam průběžně nahráváme nové.
  • Rádi posloucháte i delší díly před spaním, za volantem, při čekání? Využijte moje živá vysílání, a to i v uzavřené skupině Klub Motivace (pro vstup potřebujete registraci zde).
  • Raději čtete? Vyberte si z mých knih a magazínů (zaměření na jedno téma každé dva měsíce).

© Petr Casanova