Každý rozchod by měl mít svůj důvod.

Ten důvod by měly znát obě strany.

Jedině když totiž znají důvod, vědí, co mají opravit, změnit, neopakovat. Jen tak může být jejich další vztah úspěšnější.

Je stísňující, když neznáte důvod, pro který druhý odešel nebo odchází.

Ještě víc frustrující však je, když „ten důvod“ znáte, trápíte se pro něj, snažíte se i sami sebe předělat, a přitom to skutečný důvod nebyl.

Vidíš? Je to Tvá vina

V mých knihách se potkáváte s termínem ghosting (ghost znamená v angličtině duch). Nastává tehdy, když se partner jednoho dne vypaří jako duch. Přestane komunikovat, odpojí se a Vy nevíte proč. Přehrabujete se v paměti, snažíte se objevit možný důvod a často ho najdete v sobě. V nějaké své nedokonalosti. Nějaká se vždy najde. Člověk totiž není dokonalý.

Pořád je to ovšem spekulace, domněnka, hypotéza, u které můžete připustit, že není skutečná.

Pořád můžete věřit, že se mýlíte, že se druhý vrátí, probudí, omluví – že Vám vše vysvětlí.

Pak jsou však případy, které s ghostingem sousedí, ale v něčem jsou jiné.

Muž cítí, že něco není v pořádku. „S kým si pořád píšeš?“ zeptá se. „S nikým,“ zní odpověď ženy, která si zjevně s někým píše. „S nějakým mužem?“ „S kamarádkou,“ zní odpověď ženy, ale vyjde najevo, že s mužem. „Něco spolu máte?“ pokračuje muž. „Ta Tvoje žárlivost je nesnesitelná,“ zní reakce ženy, ale z esemeskové komunikace je patrné, že muž měl správnou intuici.

Opravdu něco nebylo v pořádku. Opravdu byla žena na odchodu. Jen neměla použitelný důvod.

„Odcházím kvůli Tvé žárlivosti, už se nedá snést,“ řekne nakonec. S úlevou. Že se důvod našel. Respektive VYTVOŘIL.

Dívka chce založit rodinu. Chlapec se necítí připraven. Nestojí ještě o rodinný vztah. Ale nechce ztratit dívku. Když vycítí, že by dívka jinak odešla, oblouzní ji slovy, že také stojí o rodinu.

Dívka otěhotní. Chlapec ale o žádné závazky a odpovědnost vnitřně nestojí. Prochází kognitivní disonancí. Střetne se jeho slib s jeho skutečným myšlením. Střetne se obraz, který si vytvořil u dívky i jejích rodičů a společných přátel, ten obraz dokonalého partnera, který dívce bude vždy oporou (proto konečně dívka otěhotněla s ním), a opačný pohled, který má v sobě. Střetnou se jeho (pro-rodinná) slova a (proti-rodinná) realita.

Chlapec stojí před úkolem obstarat budoucí rodině pořádné bydlení, sobě pořádnou práci, zkrátka sliby začít konečně naplňovat konkrétními kroky. Jeho přirozenost vyhraje. Nic zařizovat nezačne. Těhotná dívka cítí, že něco není v pořádku. Její intuice bije na poplach. Dívka je podrážděná, tlačí chlapce, aby už konal. „Jsi nesnesitelná, a to jsi teprve těhotná. Jaká budeš, až se dítě narodí?“  Jinými slovy: „Tohle se nedá snést. S kým jsem si to udělal dítě? Pryč od hysterky.“ Tedy znovu: Ty za to můžeš!

Neumíš si vysvětlit něčí odchod?

V partnerské psychologii se tomu říká metoda split. Metoda rozdělení nebo ještě lépe roztržení.

Ukážu Vám i další podoby, které mají jedno společné: zničí Vaše sebevědomí. Začnete sami sebe nenávidět za to, co jste přitom nezpůsobili.

A všechny podoby metody split mají jeden účel: rozejít se, a přitom zachovat si tvář před okolím a před sebou. Být za oběť, mučedníka, který se snažil, co to šlo, ale vztah k takovým protějškem (námi) byl prostě k nežití – to musí každý pochopit.

Vytvořit důvod, který okolí spolkne, i když není skutečný. Důvod, nad kterým si povzdychne, jak „ten chudáček asi musel trpět“. Důvod, který ospravedlní jeho jinak neospravedlnitelný odchod, a okolí bude dokonce na jeho straně. Proti tomu „žárlivci“, který byl ve skutečnosti podváděn. Proti té „hysterce“, která ve skutečnosti chtěla jen pořádného partnera a otce svého dítěte.

Jak v takové situaci nahmatat nějaký opěrný bod? Jak nepřijít nejen o sebevědomí, ale i o zdravý rozum? Jak metodu split rozeznat už v zárodku?

Pojďme krok za krokem v dnešním klubovém článku:

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od 0.55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se zde