Jedna legenda vypráví, že když Bůh stvořil člověka, řekl: „Potřebuji před ním něco důležitého ukrýt. Potřebuji, aby to nenašel dřív, než bude připraven tomu porozumět.“

Nebeský anděl zvolal: „Dej to mně, odnesu to na Měsíc. Ten je dost daleko od planety Země.“

Bůh se ohradil: „Ne. Člověk tam jednou vyletí a najde to.“

Nabídl se Mořský anděl: „Tak to dej mně. Položím to na dno oceánů.“

Bůh to opět zamítl: „I tam člověk jednou pronikne – do hlubin moří. Našel by to.“

Nakonec se ozval Anděl strážný: „Jestliže to správné místo není na nebi ani na Zemi, tak to dej mně. Vložím to do samotného nitra člověka.“

Bůh se usmál: „To je ono! Jedině tam to člověk najde, až bude opravdu připraven.“

Všichni andělé se zvědavě zeptali: „A co tam vlastně ukryješ?“

Bůh odvětil: „Lásku. Poznání, že si zaslouží být milován.“

Sám se sebou, sám sebou

Ocitnout se sám.

Jestliže to nebylo naše přání, míváme úzkostný pocit. Nepatřičný. Připadáme si neúplní, nedostateční, nechtění. A ten pocit je prastarý, letitý. Mívali ho už naši prapředci, kterým se takto sevřel žaludek pokaždé, když byli vyhnáni od společného ohně. Najednou se ocitli stranou všech, stranou „kruhu“, bez ochrany, přátel, uprostřed divočiny. Náhle tak ohrožení!

Tento pocit naučil člověka spolupracovat. Zjistil, že když je obklopen lidmi, kteří uvažují stejně, dokáže víc než sám. Může v noci spát a druzí hlídají oheň, ba hlídají i jeho.

Když jsme sami proti své vůli, špatně se nám spí. Obáváme se o svou existenci, budoucnost, jsme negativně zacyklení, neboť víme, že přítomnost vytváří budoucnost. Co je teď, může být navždy.

Napsal jsem šest knih o vztazích – partnerských, rodinných, přátelských i pracovních. Má základní kniha 250 zákonů lásky (250 Laws of Love) se stala bestsellerem nejen v Česku a na Slovensku, ale i v USA, Velké Británii, Itálii a Španělsku, největší prodejce knih na světě Amazon mi přidělil status Amazon Best-Selling Author. Já však jen u psaní nezůstávám. Rád s lidmi mluvím. Rád s nimi konzultuji jejich vztahové problémy buď v diskrétní zóně, nebo při osobních setkáních, jaké bude nyní 28. června v pražské Lucerně.

Často se ptáte:

  • Copak se sami můžeme cítit dobře?
  • Copak se ten pocit prázdnoty dá vyplnit optimismem a pozitivním vnímáním?
  • Jak se můžeme sami se sebou cítit v dobré společnosti?

Vzpomeňme na tu legendu. Na lásku, kterou můžeme objevit sami v sobě. Samota totiž má mnoho předností. I ona je jako mince – má dvě strany, rubovou a lícovou. A jen proto, že v negativním rozpoložení soustředíme pohled pouze na tu rubovou, neznamená to, že neexistuje lícová. Někdy stačí jen tu minci pootočit, ba obrátit, podívat se na ni z jiné strany. I na samotu.

Pak můžeme zjistit, že i když postrádáme člověka, kterého bychom mohli milovat nebo jím byli milováni, jeden kandidát je pořád nablízku. A stojí za lásku. Hádejte, kdo?

Aby se Vám dařilo podívat se na chvíle samoty jiným než jen negativním pohledem, pojďme spolu sčítat, vedle nevýhod, také přednosti samoty. Že nevíte o žádných? Pak je na čase, abych tomu věnoval tento článek. Pojďme výhodu po výhodě:

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od 0.55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se zde