Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Snažíte se jít svou cestou a už poznáváte, jak je to těžké?

Že vůbec není snadné být sám sebou a žít svůj život?

Už Jan Werich říkal: „Jestli je naše země na něco chudá, tak na osobnosti. A nedivte se. Dav nemá rád, když ho někdo převyšuje. Klackem přetáhne po hlavě nebo přes kotníky každého, kdo jenom trochu narovná záda.“

Ale proč? ptáte se. Proč druhým tolik vadí, jak se mi daří, jestli si plním své sny? A proč k těm, kteří mě zrazují, patří třeba i členové rodiny? Proč si myslí, že vědí mnohem lépe než já, co je pro mě důležité, když nemají mé srdce, neznají mé vnitřní hodnoty, nežijí můj život?

I tak znějí Vaše otázky, které mi posíláte do Řešidla. Každý všední den odpovídám na Spotify, v Apple Podcasts nebo Google Podcasts. Přehrávač naleznete i zde v článku. Tentokrát mě zaujal tento dotaz: „Petře, pozorně jsem vyslechla Váš podcast Proč chceme jedno a děláme druhé. Říkal jste, že máme jít za svými sny. Ráda bych za nimi šla, ale okolí mé sny zpochybňuje, a hlavně zpochybňuje i mě. Jsem terčem posměchu, pohrdání, jak mám v takové situaci udělat to, co chci? Ano, i já prožívám inkogruenci, o které jste v podcastu mluvil – kdy něco chci, a přesto to nedělám. A jen se bojím, že to, proč to nedělám, neplyne z mé výmluvy, ale z faktu. Z toho, že můj sen ve skutečnosti prostě není dosažitelný. Pomůžete mi?“

Proč bagatelizujeme sny, za kterými nejdeme

Začnu od konce – ve Vaší proměně k negativnímu přístupu k vlastním snům.

Carl Rogers, psychoterapeut, který formuloval inkogruenci, prokázal, že rozpor v nás mezi tím, co ve svém nitru chceme, a tím, co naopak ve skutečnosti děláme nebo spíše neděláme, v nás přirozeně vytváří vnitřní nesoulad. Přestáváme být v pohodě tím, v co věříme, následně sami zpochybňujeme naše hodnoty a priority, kterých nedosahujeme, máme sklon je bagatelizovat, zkreslovat, popírat. My dobře víme, že to, co chceme, neděláme, trápí nás to, a právě proto si musíme odůvodnit, že to, co chceme, vlastně není důležité. Snižuje to naše utrpení.

Ale tím sami sobě lžeme. A navíc i to může být důvod, proč jsme navenek pro smích.

A tím přejdu k druhému problému – že jsme terčem posměchu.

Proč nám tolik lidí nepřeje úspěch

Pokud naše okolí ví, jaký je náš sen, umí si představit, jaký boj se sebou zažíváme. Takový boj totiž zažívá každý, kdo má vystoupit z davu lidí, těch, kteří se bojí jít za svými sny. Bojí se neúspěchu, bojí se výsměchu, bojí se odrazování, ale taky se paradoxně bojí úspěchu – závisti, která s úspěchem přichází, nenávisti, která potkává ne neúspěšné, ale úspěšné. Ti lidé, kteří se Vám posmívají kvůli Vaší cestě, to dělají často právě proto, že si nepřejí, abyste za těmi sny šli. Když se jim nepodaří v tomto úsilí uspět, to znamená když za těmi sny přesto půjdete, existuje obrovské nebezpečí – pro ně – že jich DOSÁHNETE. Jak si pak připadnou oni? Vždyť pro ně jste jako zrcadlo. Tím, co jste dokázali, současně ukážete, co oni doposud nedokázali. Proto funguje veškeré odrazování.

Uvědomte si, že nikdo, kdo Vám opravdu přeje, Vás od Vašeho snu nebude odrazovat. Bude chápat, jak je pro Vás důležitý. A naopak Vás bude všemi silami podporovat, ať tu cestu zkusíte. Kdo je při smyslech a umí počítat, tak ví, že když S JEHO POMOCÍ dosáhnete svého cíle, je vysoká pravděpodobnost, že na oplátku pomůžete Vy jemu, aby dosáhl svého cíle.

Důvod, proč Vás někteří lidé odrazují, spočívá hlavně v tom, že ti, kteří Vás odrazují, tuší, že by sami svého cíle nedosáhli. Přece kdyby věřili, že svého cíle mohou dosáhnout, tak se nebudou zabývat Vámi a Vašimi cíli, ale sebou a svými cíli, a za těmi se vší energií půjdou. Právě proto, že jsou naštvaní na sebe, na svou neschopnost jít za svými cíli, o které moc dobře vědí, raději podkopávají žebřík každému, kdo se snaží překonávat sám sebe a být úspěšnější, než je.

Proč je Váš sen důležitý

Ještě jednou zopakuji tu strašnou větu: Jen se bojím, že to, proč to nedělám, neplyne z mé výmluvy, ale z faktu. Z toho, že můj sen ve skutečnosti prostě není dosažitelný.

Prosím, už nikdy neříkejte: Co když je FAKT, že můj sen je nedostatečný, respektive že na něj nestačím? Pokud jste za svým snem doposud nevykročili, pokud jste pro něj neudělali všechno, neopovažujte se říkat, že je FAKT, že ten sen je nedosažitelný. Protože on dosažitelný je, jinak by nebyl ve Vaší hlavě. A já Vám opravdu nepřeju, abyste to pochopili ve chvíli, kdy Vašeho snu dosáhne někdo jiný – když někdo jiný ukáže, že ten sen dosažitelný JE. Pak totiž budete mít co dělat s vymýšlením výmluv, proč na to on má a proč na to zrovna Vy nemáte. A každá z těch výmluv bude lež. Máte na to. Jsme toho SCHOPNI. Jediný problém je, když nejste OCHOTNI. Neochota s dosažitelností snu nemá nic společného. Neochota mluví jen o člověku.

Kdo četl aktuální vydání mého koučovacího magazínu Jak funguje představivost, vybaví si jistě Arnolda Schwarzeneggera, který pronesl: „Když někdo v reakci na můj sen řekne, že něco není možné, protože toho přece ještě nikdo doposud nedosáhl, tak moje odpověď je: V tom případě je to připravené pro mě.“ Mimochodem, v magazínu najdete životní příběh bratrů Wrightových, kteří na koleně postavili první pilotované letadlo. Přečtěte si, kolikrát oni slyšeli posměch nebo odrazování, a jak moc potom byli nenáviděni, když svého cíle dosáhli. Proto si pamatujte: Jestli chcete dosáhnout jakéhokoli úspěchu, počítejte s tím, že Vás hodně lidí nebude mít rádo. Ale to je v pořádku. Budou to totiž ti samí lidé, kteří Vás budou mít rádi, jen když nebudete úspěšní.

  • Magazín získáte zde v rámci programu FC Premium, jehož součástí je také přístup do diskrétní zóny pro kladení osobních dotazů, přístup do soukromé skupiny, kde společně řešíme konkrétní problémy, a další výhody, které můžete posoudit zde.
  • Chcete svůj konkrétní problém probrat se mnou z očí do očí? Využijte setkání v pražské Lucerně, vstupenky ještě seženete zde.

© Petr Casanova