Největší omyl, spojený s dáváním druhé šance, spočívá v přesvědčení, že úplně postačí, aby ten, který zradil, už svou zradu neopakoval, a všechno bude jako dřív.

Ne, už nikdy nebude nic jako dřív.

Problém, který vznikl zradou, se totiž zdaleka netýká jen toho, který zradil. Ten může svého poškozujícího jednání skutečně zanechat, ale problém přesto zůstane.

Problém, který vznikl zradou, se totiž především týká toho, který byl zrazen. To on už nikdy nebude jako dřív.

Zrada je jako hřebík, který ostrým hrotem zatlučeš do člověka. I když ho s omluvou vytáhneš a slíbíš, že to podruhé už neuděláš, v tom člověku zůstane krvavá rána. Je tak hluboká, jak velká byla zrada. A léčení toho zranění může trvat hodně dlouho, někdy se nemusí vůbec podařit.

Aby se totiž rána zacelila, například koleno, které si odřeme, nesmíme si do té rány sypat sůl. Pak se bolest neustále obnovuje, zranění se neléčí, naopak trvale obnovuje. A může to tak být i celý život. Zejména když toho, kdo nám tu ránu způsobil, máme pořád na očích. A když to, co nám způsobil, máme pořád v hlavě.

Rozbitá sklenička

Už ve své základní knize 250 zákonů lásky, která se v anglickém překladu 250 Laws of Love stala bestsellerem v USA, Velké Británii, Itálii a Španělsku, jsem zdůraznil, že důvěra je jako sklenička. Můžete s ní mrštit o zeď, když chcete, ale musíte pamatovat, že dodatečná lítost a omluva už těm střepům moc nepomůže. Můžete se pokusit je slepit, ale vždycky už ta slepenina bude mít trhliny, citlivé body, linie zlomu. V reálném životě pak stačí, aby tomu, kdo zradil, cinkla esemeska, aby se zpozdil v práci, aby čímkoli připomněl svůj ubližující čin, a v tom, kdo byl zrazen, se zranění oživí. Třeba jen v hlavě, ale tudíž i v srdci.

V nedávném článku Proč nedávám druhou šanci jsem Vás nechal nahlédnout do mého způsobu myšlení. Když jsem ale v diskrétní zóně (pro členy FC Klubu a FC Premium) postaven před Vaše přání „Chceme to slepit“, snažím se Vám pomoci najít tu nejlepší cestu, jak emoční zranění po zradě co nejdříve zahojit. Nikdy to není snadné, protože už nic nebude jako dřív… Ale všechno může být jako ještě nikdy předtím. Pokud je opravdu oboustranná vůle.

Jste v takové situaci? Chcete dát x-tou šanci, ale po bolestivé zkušenosti máte problém znovu věřit? Milujete, ale také pochybujete?

Nebo jste naopak ten, kdo zradil, a už chápete, že dostat x-tou šanci není vůbec záruka toho, že Vám druhý bude věřit? Jak postupovat, když opravdu litujete, nechcete ubližující čin opakovat, ale v hlavě toho, koho jste zradili, ten čin pořád žije a jeho rána dál krvácí?

Pojďme si to, v dnešním článku na přání členů diskrétní zóny, objasnit krok za krokem:

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od 0.55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se zde