Opravdu – život je jednoduchý. Není složitý. To jen my si ho komplikujeme.

Ale copak chceme?

Jak se zbytečným komplikováním života přestat?

A kde vlastně to zamotávání klubíčka začíná?

Když jsem psal svou novou knihu Čtyři prány štěstí, slýchal jsem: Ta je zbytečná! Ano, je. Protože všechno, co v ní je, už vlastně víme. Ale neděláme to. Trápíme se pro ty, kteří se netrápí pro nás. Milujeme ty, kteří nám ubližují. Ubližujeme těm, kteří nás milují. Zjišťujeme, co jsme vlastně v člověku měli, až poté, co ho ztratíme. Obětujeme se pro ty, kteří nás poté obětují. Zapomínáme na hodnotu času. Přehlížíme maličkosti. Ženeme se za dokonalostí. Myslíme si, že budeme šťastní, když budeme mít něčeho víc, když budeme zvládat víc, trpět víc, vyhrávat víc. Hledáme životní cíl, a přitom úplně zapomínáme na cestu. Na každodenní cestu. Každodenní radost. Každodenní smysl. Každodenní podstatu.

Čtyři prány štěstí je kniha času, energie a moudrosti života. Kniha zjednodušení svého myšlení i konání. Kniha do zbytečné honby v dnešní době zrychlené a povrchní. Vše o ní najdete ZDE.

Je prodloužený sváteční víkend. Kniha ještě není na světě, bude až koncem měsíce. Než se ale vytiskne a přijde k Vám domů, popřemýšlejte, prosím, nad sedmi změnami, jež můžete uvést do praxe hned teď. Zpočátku Vám budou připadat náročné, nezvyklé. Ale zjednodušují život.

Je to dobré cvičení, než si osvojíte čtyři jednoduché kódy šťastného chování, obsažené v knize.

Vyzkoušejte prosím:

1. Sjednotit svůj projev

Proč se někdy zasekne počítač? Ani tak dokonalý stroj nemůže plnohodnotně fungovat, má-li schroustat spoustu protichůdných příkazů. V našem případě tím, co nás často posouvá, nebo naopak brzdí, bývá rozpor mezi tím, co cítíme, co říkáme, co děláme. Jak to vše dostat do lajny?

Vstupujeme-li do dne s myšlenkou, kterou v průběhu dne svými činy nenaplňujeme, popíráme cestu, kterou současně chceme jít, a sami sebe tak vystavujeme zklamání, úzkosti a neklidu.

Proč sabotujeme svá vlastní přání? Co je to v nás, co nám brání uskutečnit to, po čem toužíme? Více v článku 9 stupňů deprese aneb Jak pracovat s cizincem ve svém těle.

2. Vyžadovat přímku u druhých

Jestliže druzí dělají něco jiného, než říkají, respektive říkají něco jiného, než si myslí, vytvářejí nejen zbytečné pnutí v sobě, ale i v nás. Nejsou pro nás čitelní. Způsobují nám nejen zklamání, ale i bolesti dané lhaním, falší, neupřímností, přetvářkou, zradou. Opravdu jim na nás záleží?

Existují dva možné životy: v pravdě a ve lži. Pokud se naučíme být upřímní k sobě, obvykle se život v pravdě stane naším standardem a normou, kterou od té chvíle vyžadujeme i od jiných. A nemarníme čas s těmi, kterým za pravdu nestojíme. Více v článku Mluv na rovinu. Proč bereš mně i sobě čas? aneb 5 důvodů, proč být ve vztahu upřímný.

3. Naučit se říkat NE sobě

NEbrat si věci osobně. NEpřetvářet bolest, kterou nám někdo úmyslně způsobí, v utrpení, které si způsobujeme už vlastně sami. NEzabývat se malichernostmi, blbci, NEzacyklovat se v negacích. To všechno víme, že nemáme dělat. Ale jak toho docílit? Jaroslav Dušek jednu z metod popsal:

4. Naučit se říkat NE okolí

Slovu NE věnuji v knize Čtyři prány štěstí samostatnou pasáž. Vysvětluji, proč je pro nás tak těžko vyslovitelné i jak setřást ten naučený strach, že o někoho přijdeme, někoho zklameme, že se tohle prostě říkat „nesmí“. Kdo četl můj koučovací magazín Jak postavit most přes minulost, pamatuje si na slova jedné naší známé herečky, která si prošla tvrdou zkušeností domácího násilí a manipulace, spojené se syndromem hodného člověka a neschopnosti říci NE: „Vůbec jsem neměla hranice, neuměla jsem odmítat, chtěla jsem se všem zavděčit, aby mě měli rádi. Ale oni mě rádi neměli. Čím méně jsem si sama sebe vážila, tím více mnou druzí pohrdali. Pak jsem pochopila, že neříkat na nic NE znamená na všechno říkat ANO, vpouštět do vztahů i to, co nás bolí, a že naučit se říkat NE může člověku zachránit mnoho bolavých let, život či zdraví.“

Načež popisuje, jak se naučila říkat NE – to klíčové slovo, které okamžitě dokáže změnit život člověka. Magazín Jak postavit most přes minulost se dá ještě samostatně dokoupit ZDE

5. Přijmout „nedokonalosti“ druhých

Lidé jsou různí. Ve své knize Čtyři prány štěstí popisuji jednoduchou metodu, kterou uplatňuji, kdykoli mi někdo něco špatného provede. Nejenže to díky té metodě ihned vypustím, ale ještě se tomu díky té metodě zasměju. Věřím, že Vám ta metoda změní život. Je popsána na straně 235.

Vzpomeňme i na dalajlamu, který učí odosobnění takto: „Když nás soused nenávidí a ustavičně se snaží způsobovat nám problémy, pak pokud ztratíme nad situací sebekontrolu a rozvineme v sobě nenávist, pak to budeme my, kdo začne trpět špatným trávením, čí spánek už nebude tak dobrý a kdo bude nucen užívat uklidňující prášky. NÁM se zhorší nálada, k NÁM přestanou chodit přátelé, NÁM zbělají vlasy a na tváři se objeví vrásky. A náš soused bude mít důvod být šťastný. Když ale navzdory sousedovým křivdám zůstaneme klidní, tak nám zdraví bude sloužit dál, neztratíme optimismus, radost ani přátele. Náš život bude úspěšný, naopak do mysli souseda zaneseme skutečné chmury. A to je moudrá cesta, jak oplatit svému sousedovi.“

6. Krotit se v počtu komentářů

Z dalajlamova ponaučení plyne i to, že se ani na sociálních sítích nemusíme vyjadřovat úplně ke všemu, komentovat každou oslabující osobu jako v běžném životě. Uvědomme si, co nám užírá čas: jak dlouho trvá, než názor zformulujeme a odprezentujeme, a pak jak ho na reakce musíme znovu obhajovat. Někdy zjednodušit si den znamená prostě na negativní lidi ve zlém nereagovat. Jan Werich řekl: „Hádáš-li se s blbcem víc než půl minuty, hádají se už dva blbci.“

Více v koučovacím magazínu Jak zvedat sebevědomí, který se dá také samostatně koupit ZDE. Pokud máte problém s anger managementem, schopností ovládat své slabosti, přihlaste se do programu FC Premium a pojďte své problémy vyřešit. Proč se jimi pořád jen trápit?

7. Používat x-letý test

Už v knize Cítit rozumem, myslet srdcem jsem vysvětlovat rozdíl mezi bolestí, která logicky následuje, když nás někdo „klepne kladívkem do prstu“, a mezi utrpením, kterým si již sami zbytečně a dlouhodobě tu bolest oživujeme ve vzpomínkách, a rána se tudíž nemůže zahojit.

Učil jsem, jak mnohé bolesti a křivdy z minulosti v sobě umenšit nebo zcela vypnout, zapojit víc rozum a utišit tak nekonečné emoce. Jednou z doporučených metod je zapojení rozumu pomocí otázky: Myslím si, že na tom, co mě teď bolí, bude záležet za rok, pět let, deset let?

Ohlédneme-li se zpět na bolesti, které jsme kdysi cítili, třeba i jako děti, když nás kamarádi odmítli, budeme mít možná potíž si na ně vůbec vzpomenout. Přitom tehdy jsme ty bolesti vnímali jako konec světa. Co když i (třeba rozchod s váhavým partnerem) za rok vyústí ve vděčnost, protože už budeme po boku někoho mnohem lepšího, koho bychom jinak nemohli poznat?

A o tom je kniha Čtyři prány štěstí: Co když jsme právě teď nešťastní vlastně úplně zbytečně? Co když právě dneškem začal ne mrzutý, ale smysluplný život? Co když právě ten, kdo prošel hlubokou tmou, od té chvíle o to víc rozpozná a ocení všechno, co jen trochu svítí?

  • Bližší informace o všech mých knihách najdete ZDE. Prvních pět mých knih se dá zakoupit pouze ZDE. Poslední kniha Čtyři prány štěstí je dostupná v předprodeji ZDE, zájemcům se bude odesílat ještě horká přímo z tiskárny. I na Slovensko ji můžete objednat ZDE.

© Petr Casanova