Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Nežijeme ve snadném období. Nejistota, stres, v několika domácnostech karanténa a nutnost trávit při sobě, nebo naopak bez sebe téměř veškerý čas. Problémy ve vztazích často vylézají na povrch jako olej na vodu. Ty nejošklivější nevyjímaje.

Proto, kromě článků, magazínů a knih, volím komunikaci s Vámi i formou podcastů, hlasových odpovědí na Vaše otázky, a to každý všední den. Poslouchat můžete i dnes.

Moje slova jsou věnována nejen Pavle, která se tentokrát ptá, ale všem, kterých se týká tento problém. Problém s partnerem, který má potřebu Vás ponižovat, brát Vám sebevědomí, sílu se vzepřít nebo i odejít. Však si přečtěte dotaz Pavly:

„Jsem postižená, na vozíčku. Muži, se kterými se seznámím, to od začátku vědí, vidí. Zvláštní je, že zprvu se chovají jako ochránci, pak se promění. Najednou jsou zlí, ponižují mě. Proč se to děje? Proč mají tu potřebu říkat mi, že jsem neschopná, zmetek, odpad? A pokud opravdu jsem, tak proč si mě tedy vybrali?“

Můj podcast můžete poslouchat výše, v aplikacích Spotify, Google Podcasts a Apple Podcasts. Pokud raději čtete, zde je přepis mé odpovědi:

Pavlo a Vy všichni, kdo máte stejný problém: Mohou to být Pygmalioni. Víte, kdo to je?

Pygmalion byl ve starých řeckých bájích – já mám teď antiku do detailu nastudovanou kvůli své nové knize – kyperský sochař, který vytesal ze slonovinové kosti krásnou dívku a přesvědčili Bohyni lásky Afroditu, aby jí vdechla život. Pointa té báje je v tom, že si muž vytvořil ženu k obrazu svému.

Bernard Shaw, irský dramatik, tuto báji oprášil a napsal divadelní hru Pygmalion, jednu z nejlepších divadelních komedií. Já bych řekl spíše grotesek, protože nejde jenom o zábavu, ale taky o tragičnost. V té Shawově hře je Pygmalionem učitel fonetiky, který si vybere prostou květinářku, aby ji naučil správně mluvit. Jeho potřeba, dokonce bych řekl pedantská potřeba změnit ji, vyplývá z jeho ega, z jeho zraněného ega. A v tom je podstata.

Pygmalionem je zkrátka někdo, kdo si záměrně vybírá člověka, který společensky, kulturně, finančně nebo jinak výrazně zaostává. Vypadá jako lidumil, na začátku, když se svou oběť snaží vést, aby byla lepší, aby měla třeba větší sebevědomí, vypadá jako spasitel. Ale pak se promění. Začne být zlý. On si totiž uvědomuje svou převahu, ale také cítí jednu potřebu – nějak kompenzovat svou vlastní nejistotu. Víte, Pygmalion je často člověk, který sice Vás převyšuje, ale třeba v práci je podřízený, někdo po něm dupe, a tak on si vybíjí svůj vztek z práce na Vás doma. Říká Vám to, co slyší sám v práci. Jak jste neschopní, jak na to nemáte, Tamhle nemůžeš jít, tam budou lidé na úrovni, vzdělaní, lépe oblečení, s lepším chováním, mladší než jsi Ty. Nemluví o Vás, mluví o sobě, o všem, co jeho tíží, co mu řekl někdo jiný. Říká se tomu delegace zla, přenos zla v člověku.

Pygmaliona, a to je nejhorší, nemůžete uspokojit. Buď zůstane takoví, jací mu vadíte, anebo se změníte k lepšímu, a to mu vadí ještě víc. Víte, tohle se stává třeba u žen, kterým je vyčítáno, že jsou domácí puťky, nedbají o sebe, nemají sebevědomí, nepracují na sobě. A ty ženy, po takové dlouhodobé systematické neustávající náloži, na sobě začnou pracovat. Nejsi soběstačná, nevyděláváš, visíš jenom na mně – slýchají tak dlouho, až se hecnou a stanou soběstačnými, vydělávajícími, nezávislými. Přestanou být tak tvárné, poslouchat ho, začnou žít vlastní život, a to ho vytočí. Ponižovat začne ještě víc. Protože on má potřebu dominovat.

Takže, milá Pavlo, pokud slýcháte, že jste neschopná, zmetek, odpad, představte si, že ten muž je jenom gramofon a přehrává tu desku, kterou do něj nahrál někdo druhý. Mluví o sobě, co slýchá, a Vy mu připadáte vhodná pro to, abyste uvěřila, že jeho šéf (například) to vzkazuje Vám. Ne, Vám to nesděloval, sděloval to Vašemu Pygmalionovi.

Bohužel, ti lidé, kteří jsou viditelně postižení, kteří nevydělávají tolik peněz nebo jinak prokazují svou vnitřní sílu a odhodlání přes své nevýhody rvát se s životem, musí počítat s tím, že budou přitahovat slabochy – možná převlečené za na pohled úspěšné jedince, ale uvnitř se skutečnou potřebou kompenzovat si svůj skrytý mindrák, svoji nejistotu, na někom jiném, na někom, kdo jejich slovům spíše uvěří. Vy to, Pavlo, nebuďte. Ukažte jim, že Vás se jejich slabosti netýkají.

Pamatujte si: Pygmalioni jsou jako „šmirgl“, brusný smirkový papír, který je určen k vyhlazení například železného povrchu. Jeho zacházení dlouhou dobu bolí, drásá, škrábe. Ale když si sebe představíme jako to železo a jeho jako „šmirgl“, na konci jsme ti vyleštění a on ten bezcenný.

  • Těžko snášíte, co Vám druhý provedl? Pro jiný úhel pohledu si přečtěte knihu Dvanáct srdcí.
  • Máte problém udělat pozitivní tečku za negativní minulostí? Nedaří se Vám hnout z rozchodu kupředu? Prostudujte si magazín Jak postavit most přes minulost. (Příští vydání magazínu je zaměřené na zvyšování sebevědomí. Oba magazíny můžete získat jednou objednávkou zde).
  • Další podcasty můžete bezplatně poslouchat zde.

© Petr Casanova