Proč se 90letá babička směje na svět aneb 5 znamení vesmíru, že se Ti splní něco krásného

Tak jako každé pondělí chodím do škol a povídám si s dětmi o předmětech, které v žádných osnovách nejsou – třeba Vytrvalost, Odvaha, Sebemotivace –, a přesto jsou pro úspěch v životě klíčové; každé úterý chodím po domovech pro seniory a léčebnách dlouhodobě nemocných a mluvím s nimi o všem, co jim trochu ulehčí, prosvítí okamžik a i jen na chvíli vykouzlí úsměv.

Člověk sice žije jen jednou, ale když žije správně, plně, i jednou je dost. A já vím, jakou plnost dává životu těšení se. Dokud se člověk má nač těšit, život má smysl. Tak v těch úžasných Slávečcích, Mařenkách, Toníčcích a Rozárkách – protože je znám křestními jmény – rozsvěcím zvědavost, těšení, a hlavně důvěru ve vesmír.

Co jsou ve skutečnosti náhoda a zázrak

Ti, kteří z předešlých let znají Vánoční Speciál, vědí, že to je magazín pro nejtěžší chvíle, jaké život přináší. Učí zesílit srdce, nevzdat se – jen proto, že nedostáváme to, o čem si myslíme, že si to zasloužíme (Vánoční Speciál lze získat zde).

Věřím totiž na vesmír. I na to, že nám pomáhá uskutečnit to, o čem sníme, pokud to myslíme opravdu vážně. Možná to znáte sami. Jakmile se pro něco rozhodnete, okamžitě se dostaví zkouška. Vesmír chce, abychom něco obětovali – je moudrý; ví, že pak si splněného snu budeme skutečně vážit. Proto se nic, po čem toužíme, neplní lusknutím prstu. Vše má svůj čas a svou cenu. Jen tak to totiž má i hodnotu.

Svět je plný znamení, že jsme na dobré cestě. Jen je potřebujeme vidět a umět číst. Pochopit, že neexistují žádné náhody, zázraky. Že celý vesmír má svůj řád, nic se neděje nahodile, protože každý následek má svou příčinu, a že všechen zázrak spočívá v našem rozhodnutí. Ano, náš život je výsledkem našich rozhodnutí.

Vesmír nám pomáhá uskutečnit všechno, na co se zaměřujeme. Není dobrý ani zlý – proto nerozlišuje dobré, či zlé. Uskutečňuje prostě to, na co se zaměřujeme. To, že se zaměřujeme na zlé, není jeho vina. On to prostě v našem životě uskuteční.

Poznat, že se do našeho života blíží něco krásného, není těžké. Chce to jen více vnímat prostředí, sebe. Pak se stane to, že i devadesátileté Mařence se vykrojí ve tváři úsměv. Začne se těšit. Protože má na co. Protože život začne mít zase smysl.

Popíšu alespoň pět základních znamení, pro které stojí za to žít. Pak čas přestane být důležitý. Do popředí se dostane život sám a smysl, který do něj vložíme:

1. Usínáš se snem, probouzíš se s odhodláním

Víš, proč dnes vstáváš? Za čím jdeš? Na co se hodláš soustředit?

První důležité slovo. SOUSTŘEDĚNÍ působí v životě zázrak. Naopak nedostatek soustředění zabíjí potenciál člověka.

Když se opravdu plně soustředíme na svou misi, začnou se dít zvláštní věci. Začne se před námi otevírat cesta. Dostaneme se do flow – na vlnu toho, co nás baví. Den začne být krátký, noc dlouhá. První znamení toho, že svůj sen přivádíme k životu.

Nejúžasnější přitom není to, co do života dostáváme, ale kým se stáváme. Okolí nás nepoznává. Nikdy jsme nebyli tak šťastní, nikdy jsme neměli tolik předností – ale to jen proto, že se soustředíme na to, co je pro nás v životě nejdůležitější, že za tím od rána jdeme, že pro to děláme všechno, že svůj den naplňujeme až po okraj.

A vůbec nezáleží na věku. Smysl můžeme dát každému dni.

2. Odpojuješ se od Matrixu

Každý člověk má své sny a přednosti, které mu slouží k uskutečnění těchto snů. Jak je tedy možné, že mnoho lidí si své sny nikdy nesplní, ba za nimi ani nejde?

Protože k základní oběti patří odpojit se od Matrixu – odpojit se od toho, co se či nemá; co by se mělo, či nemělo; co se smí, či nesmí. Mnoho lidí projde životem až do fáze, kdy zjistí, že doposud vlastně nežili. Že nechápali, proč mají sny, že v jejich duši nejsou náhodou, že existuje důvod, proč každý jsme jiný, že nemůžeme potěšit všechny lidi na světě, že nemá smysl chtít se zavděčit všem, že je hloupost brát si osobně, když někomu jinému nevyhovujeme, že život nám nic nedluží…

Mnoho lidí každé ráno dobrovolně vstoupí do běhacího kolečka, v němž podobně jako křečci utíkají celý den, aby večer vyčerpaně vylezli a zjistili, že se neposunuli vlastně ani o píď. Tomu se říká Matrix. Jako bychom byli zakletí, nemáme čas žít.

Přitom stačí naučit se odpočívat. Odpočinkem se odpojujeme od Matrixu, v němž vidíme jen to, co ještě nemáme, čeho jsme ještě nedosáhli a jak strašlivě daleko je to do cíle. Najednou dokážeme ocenit to, co už máme, čeho jsme již dosáhli a kam jsme již došli. Najednou se dokážeme těšit na další kroky, ty zítřejší, každému dni dávat smysl. Najednou dokážeme pečovat o sebe, svou mysl, tělo, duši. Najednou se nám vrací z vesmíru nové myšlenky, nová energie, nový úsměv.

Odpojeni od Matrixu zjišťujeme, že vůbec není důležité, jak rychle běžíme, ale že postupujeme správným směrem. A to poznáváme na vlastní energii a touze.

3. Vnímáš přítomnost

Víte, že můžeme vidět svůj nos?

Zvláštní. Celý den se přes něj díváme, a nevidíme ho.

Nevidíme tolik věcí.

Začíná to spatřením nosu a pokračuje uvědoměním třeba síly v sobě.

Nejdůležitější na tomto přepnutí na přítomnost je zjištění, že si můžeme vybírat. Že ovlivníme své myšlenky. Že nemusíme řešit to, co se nám stalo v posledních letech. Stačí se naučit žít TEĎ.

Tak málo lidí to umí. Přitom už Gautáma Siddharta, řečený Buddha, před dvěma a půl tisíci let řekl: „Největší problém lidí je, když si myslí, že mají čas.“

Jinými slovy: Že to, co je důležité, může počkat. Nemusí. Všechno, co je pro nás důležité, můžeme mít hned teď. Totiž: Hned teď si to můžeme začít vytvářet. Jít za tím. Na konci zjistíme, že vůbec nebyl důležitý cíl, ale ta cesta. Ano, cesta je cíl.

Když teď děláme to, co nás naplňuje, naplňujeme tím celý svůj život. Náš život je totiž právě teď. Jindy nebude.

Kdykoli umíme vnímat přítomnost, to dobré je už na cestě.

4. Důvěřuješ procesu vesmíru

Žijeme v době, kterou charakterizují dva znaky: Lidé chtějí všechno hned a ničeho si neváží. Tyto dva znaky spolu úzce souvisejí. Co padá do klína, nemá hodnotu.

Existuje podstatný důvod, proč to, co je opravdu důležité, se nesplní hned. Jedině pak si člověk splněného přání váží. Proto všechno má svůj čas. I uzdravení.

Na nás je, abychom neztráceli víru, sílu, trpělivost. Abychom důvěřovali tomu, že co prožíváme, je nejlepší pro naši evoluci. Když to bolí, má nás to něčemu naučit.

Život je specifický v tom, že se žije směrem vpřed, ale chápe se až zpětně. Máme-li důvěru v život, tu lekci dokážeme najít, vidět správné lidi, požádat je o pomoc.

Ano, všechno má svůj správný čas a děje se z dobrého důvodu. Všechno každý den roste, stromy i my. Nebraňme se tomu. Učme se plout s vlnami.

5. Pracuješ na sobě

Na člověku je krásné, že je mistrovským dílem, dokonalým ve své nedokonalosti. Je chybujícím tvorem, který se chybami učí. Nikdy však nedosáhne bezchybnosti, a tak má v každém okamžiku něco, na čem může pracovat – v čem se zlepšit. A je jedno, jestli mu je dvacet, nebo sto let.

Ano, jsme mistrovské dílo, tak trochu jako obraz. Ale na rozdíl od obrazu se stále zlepšujeme. Nemůžeme se přestat učit, protože život nás nepřestává učit.

V každém okamžiku můžeme udělat něco, co nás učiní šťastnými. Zapracovat na svém zdraví, naplnění, radosti, spokojenosti, lásce.

Pokud navnímáme toto znamení, pak nám do života už vstupuje něco krásného. Ne proto, že by tak rozhodl vesmír. Ale proto, že jsme tak rozhodli my.

A tak usínejme se snem, probouzejme se s odhodláním, odpojujme se od Matrixu, vnímejme přítomnost, věřme procesu a pracujme na tom, co nás dělá šťastnými. Jestliže pořád nedostáváme to, o čem si myslíme, že si to už zasloužíme, nemusí to ještě znamenat, že si to nezasloužíme. Možná si zasloužíme mnohem víc.

Tak si pro to pojďme.

  • Vánoční Speciál už můžete objednávat i na Slovensko.
  • Pokud si přejete více než 5 ks Vánočního Speciálu pro obdarování svých blízkých, napište prosím mail sem.
  • Jestliže do vánočního balíčku přikládáte knihy a přejete si vepsat autorovo osobní věnování obdarovanému, uveďte to do poznámky.
  • Objednávku Vánočního Speciálu můžete učinit zde.

© Petr Casanova