Případ Samaritán: Jak zachránit někoho, kdo ani zachránit nechce

David má holku z pasťáku. Je plná vnitřních draků. Jako pokopaný pes, který už v lepší život nevěří. Byl pokopaný tolikrát, že už těžko hledá cestu k lidem. I k těm, kteří ho přicházejí nakrmit, pohladit, zachránit.

David to bral jako výzvu. Vlastně ho nepřekvapilo nic. Ani to, jak těžký úděl to je. Zklamalo ho jen to, že prohrál. Že jednoho dne ztratil víru v nějakou cestu, jež by Šípkovou Růženku prostě probudila. Zdálo se mu, že všechny vyčerpal.

Takové je Samaritánství. Maximum vydané energie, minimum efektu.

Na pokraji rezignace po mnoha obětovaných letech, ba skoro celých životech byli v Klubu i další, kteří měli partnera:

  • alkoholika, a věřili, že mu to dojde
  • narkomana, a věřili, že to porazí
  • lháře, a věřili, že se napraví
  • nevěrníka, a věřili, že přestane
  • váhadlo mezi dvěma mlýnskými kameny, a věřili,…

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od
0,55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se