Jak nedopustit vyhoření

Rychle vybouchnete, a to i při malém podnětu?

Bolí Vás často záda?

Chytají Vás křeče do svalů?

Těžko usínáte a snadno se uprostřed noci probouzíte?

Pálí Vás žáha i po lehkém jídle?

Jakmile na všechny otázky přikývnete a své ano opakujete téměř den co den, souhlasit budete nejspíš i s doplňkovou otázkou: Cítíte se ve stresu?

„Jsem ve stresu,“ to dnes říká kdekdo. Lidé na stres rádi svádějí výsledkové neúspěchy i špatnou náladu. Nicméně u některých to není vytáčka. Zbývá poslední, sedmá otázka: Jak moc ve skutečnosti rozumíte signálům svého těla?

Stres potřebný a nechtěný

Stres patří k lidstvu odjakživa. Pračlověk stresovou reakci potřeboval, aby přežil. Stres je spojen s uvolňováním kortizolu, který v organismu vytváří podmínky pro okamžitou akci ÚTOČ, nebo UTEČ. Krátkodobě nám tedy pomáhá při pocitu akutního ohrožení. Tělo ale není stavěné na dlouhodobý stres, přehřeje se jako přetopený kotel, vyhoří.

Proto se také rozlišují dva stresy:

Eustres (řecké eu = zdravý, normální, podnětný) pomáhá nabudit k výkonu. Díky eustresu zvládáme konkurz, zkoušku, jednání. Nedovolí nám těkat, zaměří nás na jedinou důležitou věc, a to tak, jako by šlo o život. Eustres tedy souvisí s aktuální situací, která trvá jen určitý čas. Organismus se s důsledky snadno vyrovná – endorfinem (hormonem štěstí), který přichází po úspěchu, se všechno špatné z těla vyplaví.

Distres (řecké dis = porušený, podrážděný, špatný) naopak představuje dlouhodobou zátěž pro organismus. Jeho vinou se opakují migrény, vracejí záněty, tvoří žaludeční vředy. A to jen proto, že náš stres je chronický, trvalý, nejsme schopni jednat nebo se uvolnit.

Právě pět otázek, uvedených na začátku, souvisí s dlouhodobým stresem. Naše tělo těmito signály říká, že je někde chyba a chce změnu. Pamatujme si, že kdykoli je nám špatně, až nesnesitelně zle, tělo naléhá, že chce změnu.

Vyhoření

Tuto publikaci jsem věnoval tomu, jak přemýšlet o práci, potažmo o všech problémech, jež si víceméně sami vytváříme v hlavě. Podzimní magazín pak věnuji vypínání sabotérů v mysli, kteří nás v rozhodujících okamžicích oslabují a způsobují, že si nevěříme.

Burn out syndrom neboli syndrom vyhoření je důsledkem právě dlouhotrvajícího stresu, který neústí buď akcí, nebo jiným způsobem ukončení působení kortizolu. Nejčastěji se vyznačuje ztrátou zájmu, energie, chuti cokoli dělat nebo měnit. A to je nejnebezpečnější paradox: Rozmělnit syndrom totiž pomáhá právě změna. Ta, do které se nám nechce.

Vyhořelí lidé potřebují změnu režimu práce, rotaci, odpočinek, osobně-rozvojový program, novou výzvu, nový tým, nové prostředí i třeba novou lásku. Prostě novou energii. 

A také zajímavou, náročnou, ale zvládnutelnou práci, social support – tedy síť pozitivních známostí (odpočinkový kontakt, psychická podpora), vědomí vlastní hodnoty a ocenění v práci, dostatek informací (kam vůbec firma směřuje a co se po mně chce), důvěru okolí a dobrou zpětnou vazbu. Psychologové zdůrazňují potřebu trénovat a posilovat stresovou stabilitu. Nejsme-li uvnitř vyvážení, tělo pak bohužel silně reaguje jak na infekce a jejich původce – bakterie a viry –, tak i na pouhé niterné pocity, zejména strach, zlost či radost.

Ale o tom detailně přímo v novém magazínu Jak vypnout sabotéry v hlavě.

5 hasičů vyhoření

Stresová stabilita přímo souvisí s tím, jak jsme mentálně nastavení – jak vnímáme život. Je naše sklenice poloprázdná, nebo poloplná? Míru svého stresu máme do značné míry ve vlastních rukou. A to i tehdy, když stres pociťujeme dlouhodobě. Co uděláme?

Vyhoření začíná extrémní přecitlivělostí a končí extrémní otupělostí. Může se rozvinout až klinická deprese (více v článku Jak pochopit depresi). Pamatujme, že stres je vysoce subjektivní faktor. Co je pro jednoho přílišná a nežádoucí zátěž, to může druhý nazvat zábavou. A mění se to i podle emocí – někdy nám jsou problémy, těžkosti a stěžovatelé výzvou, jindy nás sklátí. Co nám tedy pomůže? Jakých šest základních změn?

Pohyb: Neříkejte dopředu, že na něj kvůli práci nemáte čas. Toto malé cvičení zvládnete i v kanceláři:

  • Stoupněte si čelem za židli, těsně za zádovou opěrku.
  • Stoj spatný, to znamená, že k sobě přitisknete chodidla, kotníky, kolena, stehna. Prsty nohou rozprostřete doširoka jako vějíř.
  • Předkloňte se přes zádovou opěrku židle. Snažte se dosáhnout prsty rukou co nejblíže k podlaze. Vytahujete se z pasu, hlava volně visí. V maximu setrvejte. Dýchejte uvolněně a hluboce.
  • Po chvíli se pokuste ještě trochu více přiblížit prsty rukou k podlaze.
  • Poté se pomalu vzpřimujte, pohyb jde opět z pasu. Zvedáte se kulatě, obratel po obratli.
  • Když jste zcela vzpřímeni, s nádechem vzpažte a opět z pasu co nejvíce vytahujte ruce vzhůru. Pohled míří za prsty rukou.
  • S výdechem spustíte ruce do pozice modlitby. Celé cvičení opakujte, nejlépe 6x.

Zklidnění: Při nepříjemném rozhovoru si pište poznámky. Nevybouchnete tak snadno a do poznámek se odventilujete – pište si i to, kam má zmíněná osoba jít, aniž se to dozví.

Uvolnění: Psychický stres má svá tělesná skladiště. Bolavým zádům i žaludku je potřeba pomoci s uvolněním – buď v podobě hořčíku pro výživu svalů, nebo jednoduchých cviků. Příklad: Bolí-li oblast krční páteře, tlačte ramena od uší dolů. Bolí-li oblast hrudní páteře, posilujte břišní svalstvo (v magazínu Jak vypnout sabotéry v hlavě budou speciální cviky). Bolí-li oblast bederní páteře, prohřívejte křížovou kost.

Doplňky stravy: Další fyzický projev, křeče a tiky svalstva, zmírní, nebo dokonce odstraní kombinace vápníku, hořčíku a vitaminu B. A jestli vás pálí žáha a nechcete používat léky, rozkousejte a spolkněte 3 lžíce máku nebo se napijte smetany.

Usnadnění usínání: Teplo je dar a energie. Proto obtížné usínání ulehčí prohřátí žaludku, křížové kosti a nohou.

Jak o sebe lépe pečovat a brát život s větším nadhledem? Jak porozumět signálům svého těla, tentokrát nepříjemným pocitům a hlasům v mysli? Více v magazínu Jak vypnout sabotéry v hlavě, který bude opět obsahovat „pracovní listy“ pro Vaše zápisky a sledování Vašich pokroků.

Starší výtisky magazínu (nevyprodané) lze získat zde.

© Petr Casanova