Co odlišuje chlapy a chlapečky

Pozvali mě na příměstský tábor mládežníků, abychom si povídali o vztazích. Zajímavé bylo, že přítomni byli kluci i holky, ale kluci se skoro neptali. Jen se posmívali dotazům holek. Nejvíce tomu jednomu: „Jak poznám správného partnera?“

Usmál jsem se také. „Především tak, že je to více chlap a méně chlapeček.“

Kluci ztichli a zpozorněli. Myslím, že chtěli vědět, kam patří právě oni.

Praskalo dříví v táboráku a já se rozpovídal. „Vycítíš to,“ pověděl jsem té dívce. „Je to TEN okamžik, kdy pochopíš, že se víc zajímá o velikost Tvého štěstí než velikost Tvých džín a podprsenky, že Ti otevírá dveře ne proto, že Tě považuje za slabou či neschopnou, ale proto, že Tě respektuje a jsi jeho priorita, že s Tebou chce nejen spát, ale i vstávat…“

Pořád to byly děti, ale já jim už vyprávěl příběh svého bráchy, který zůstal sám na tři malé děti, tři holčičky. A když jsem se ho ptal, jak je učí být ženami, řekl mi: „Úkolem táty není učit dceru, jak být dámou, ale jak se zachází s dámou.“

A já si vzpomněl na Hovory k sobě Marca Aurelia, římského císaře, který už ve 2. století napsal: „Nikdy nemarni čas vysvětlováním, jak by se měl chovat velký muž. Prostě takovým buď.“

To byla věta, kterou jsem získal ještě větší pozornost chlapců. Těch chlapců, kteří chlapci dlouho nechtěli zůstat. Možná už ani minutu.

Nikdo z nich tu ruku nezvedl, ale všichni měli v očích tu samou otázku: „Ale jak? Co obnáší být správným chlapem, a to nejen pro ženu?“

Měl jsem tu čest ptát se desítek tisíc žen. Když mohly použít jediné slovo, nejčastější bylo: „Hlavně, aby byl LASKAVÝ.“ V angličtině se to řekne gentle. Gentle-man.

V češtině ale to slovo vychází z lásky. Z úcty k druhým i sobě. Tedy ze zdvořilosti i charakteru. Jenže to všechno jsou jen slova. Jaké konkrétní jednání je vyplňuje? A proč tedy o tom, kdo je chlap, či chlapeček, nerozhoduje biologické věk, ale zkušenosti? Proč je tak snadné potkat dvacetiletého chlapa i padesátiletého chlapečka?

„Proč tím chlapem může být už od dneška kdokoli ze zdejších kluků?“ dodal jsem.

Ačkoli postupné vyzrávání muže popisuje celá moje kniha Dvanáct srdcívyberu alespoň pět základních rysů:

Chlap Tě zkrásňuje

Nezáleží na věku ženy. Po boku správného partnera se změní. Její vnitřní pocit, štěstí, se promítne navenek – na kůži jako na kinoplátně. Ještě žádná kosmetická společnost totiž nedokázala vyvinout lepší make-up než úsměv. Usměvavá žena je vždycky krásnější.

Jak jsem to řekl, chlapci sebou škubli. Chtěli se zeptat, CO říkat, aby to ženě vykouzlilo úsměv. Jenže podstata chlapského čaroděje není v tom, co říká, ale jaké pocity vytváří.

Nemusí se ženy ani ptát, zda se mu to daří. Tak jako ženě nemusí říkat, jak ji miluje. Už ze způsobu, jakým s ní zachází, je to patrné. Už z toho, jak se ona s ním cítí. (více v mé základní knize 250 zákonů lásky)

Chlap Tě mění k lepšímu

Žena je emocionální stvoření. Pocity jí říkají, jak jí ve vztahu je. Nesnáší dobře, když ji muž nepřijímá, odmítá, jeho postoj si spojuje se svou sebehodnotou. Když jí muž řekne: „Jsi nehezká!“, opravdu si to začne myslet. Zkrátka: Pocity snadno ovlivňují její myšlenky.

Vzít ženě její hodnotu je lehké. Tak jako ublížit jí, učinit ji nešťastnou. Protože žena je emocionální stvoření, stačí zranit její cit – slovem, činem… To svede každý chlapeček.

Mnohem těžší je ženu změnit k lepšímu. Inspirovat ji, podporovat ji, stát při ní, i když se nechová racionálně, přijímat ji takovou, jaká je, respektive takovou, jaká chce být. Být jí oporou, aby se měnila ne v někoho jiného, ale ve stále lepší verzi sebe sama.

Chlap Tě neopouští

To všechno stojí čas. Ale chlap si ho dokáže zorganizovat a pro ženu ho mít, a to z následujícího úplného seznamu důvodů: 1. Je jeho priorita.

Muži mají mnoho důležitostí na starosti. Chtějí dobýt sebe, druhé, svět. Chtějí být dnes lepší než včera a zítra lepší než dnes. Chtějí být užiteční, uznávaní, dokonalí. Žene je Já (čti: Ego). Ale žene je k My (čti: Láska). Muži chtějí být hrdiny, příkladem pro své děti, nepostradatelným elementem v životě každého, na kom jim záleží. Jakmile přestanou být chlapečky a pochopí lásku, zjistí, že láska není jen slovo ani pocit, ale hlavně čin. Klidně čin bez jakýchkoli slov. Prostě poskytnout ženě rameno, na němž se může schoulit, ucho, a tím ji vyslechnout, a hlavně srdce, a tím se snažit jí porozumět.

Tak vypadá trojí splynutí – duší, rozumem i srdcem. Není závislé na tom, zda je muž jen kamarádem nebo partnerem. Tohle mnozí dlouholetí kamarádi dokážou lépe než oficiální „partneři“. Proto, když muž od ženy odejde, je zbytečné ptát se, zda se ještě vrátí. Chlap se nikdy nevrací. Protože chlap nikdy neodchází.

I kdyby byl na opačné polokouli, bude nablízku, aby navrátil ženě pocit bezpečí a jistoty. Protože od toho chlap je. A od toho jsou duše, rozum i srdce nehmotné veličiny, u nichž se vzdálenost neměří na metry nebo kilometry. Dva lidé si mohou být blízcí, ačkoli žijí na opačných pólech světa, a stejně si dva lidé mohou být zcela cizí, ačkoli sdílejí jeden byt.

Chlap s Tebou hraje fér

Slabí lidé neumějí hrát fér. Nejsou na to dost silní. Potřebují zbraň, násilí, jinak si nevěří, potřebují faleš v jakékoli formě, i kdyby to byla jen lež, neupřímnost. Jednat z očí do očí je pro ně až moc těžké.

Chlapečci podvádějí, okrádají (byť o čas), tahají za nos a připadají si silní. Domnívají se, že rozhodují o druhých, a proto že jsou mocní. Nejsou, jsou slabí. Silní lidé totiž, jak píšu v knize Protože, nesrážejí, ale zvedají druhé jako činku, a právě to je dělá ještě silnějšími.

Chlapi dělají vše, čemu se chlapečci posmívají. Všechny ty „legrační“ maličkosti. Třeba ženě přisunou židli, aby se pohodlněji usadila, třeba uspávají malé děti a vedou ty velké. Právě maličkosti totiž v životě dělají největší rozdíl. Chlap si na ně vždy najde čas. A sílu.

Jinými slovy: Chlapeček používá svou slabost k boření, chlap svou sílu k tvoření. Proto s chlapečkem nikdy nevybudujete funkční vztah. On si hraje na svém písečku. Jak by pak s Vámi mohl postavit společný hrad?

Chlap Tě má jako prioritu

Co to znamená – kromě věnování času a soustředěné pozornosti? Jak píšu v knize 100 nejkratších cest k Tobě, správný partner ke vztahu přistupuje každý nový den tak, jako by to byl vůbec první den. Například jako by u druhého ještě nebyla rozvinutá důvěra a on ji musel dnes získat. Nebo jako by v něm druhý ještě nespatřoval celou hodnotu a on ji měl dnes ukázat. A právě to dělá chlapa. Uvědomit si, že nemůže být pejskem, pochodujícím poslušně u nohy, přiběhnout na zapískání, vykonat každý povel, který se ženě zamane. Takový muž-pejsek nemůže mít u ženy valnou hodnotu. Vždyť ji nemá ani sám pro sebe.

Hodnotné je to, co není bezcenné. Například chlap, který má ženu mezi svými prioritami, NAVZDORY své vytíženosti, úspěšnosti a momentálnímu rozpoložení. Najde-li si tehdy na ženu čas, není to PŘESTO, ale PROTO. Neboť ví, jak moc ženu potřebuje – právě při své vytíženosti, úspěšnosti a momentálním rozpoložení. Protože jedině muž, který dává, může z druhé strany dostávat (když pak sám potřebuje). Jedině muž, který má ženu mezi životními prioritami, se může z dlouhodobého pohledu stát i její životní prioritou.

Protože ji zkrásňuje. Mění k lepšímu. Neopouští. Hraje fér.

Zkrátka protože si zaslouží totéž.

„A neptejte se žen proč. Jsou to emocionální stvoření. Pro ně je klíčové, jak se s vámi cítí. A pokud jsou s někým šťastné, je pro ně nepostradatelný,“ pokrčil jsem rameny ke klukům.

V táboráku dohořívalo dříví a děti se zamlkle rozcházely. Tábor pomalu potemněl a já odcházel ke svému autu, když jsem přes celtu jednoho stanu vyslechl šepot dvou kluků.

„Jak to říkal ten Aurelius?“

„Nemarni čas vysvětlováním, jak by se měl chovat velký muž. Prostě takovým buď.“

Tak třeba ty táborové večery k něčemu budou.

© Petr Casanova