Co získáš, když se nenecháš vykolejit

Chtěli byste změnit nějakého člověka, který se k Vám chová nehezky, a Vy cítíte, že si to nezasloužíte?

Trápíte se pro něj, zatímco on se pro Vás netrápí vůbec?

Cítíte zmar, přicházíte o energii a ptáte se: Jak změnit člověka, který se změnit nechce?

Nicméně moje otázka zní: PROČ? Proč to všechno?

3 základní pravdy

1. Už Platon řekl: „Nemůžeš změnit to, jací jsou lidé kolem Tebe. Můžeš však změnit to, jaké lidi máš kolem sebe.“

Jinými slovy: Nelze změnit člověka, který ve svém jednání nevidí problém. Lze však ovlivnit to, zda takového člověka máme ve své blízkosti.

2. Pokud negativního nebo žlučovitého člověka vedle sebe mít „musíme“, protože je například součástí rodiny nebo našeho pracovního prostředí, a tím víc své nenávistné působení zneužívá, platí, co řekl Demosthenes: „Nemůžeš ovlivnit všechny události, které Ti přijdou do života, ale můžeš ovlivnit to, jak k nim přistoupíš.“

Jinými slovy: To, jak se k nám druzí lidé chovají, je jejich věc (jejich karma – viz kniha Cítit rozumem, myslet srdcem), zatímco to, jak na jejich chování reagujeme, je naše věc (naše karma).

3. Tmu nelze vyhnat tmou. Tmu lze zničit jedině světlem. Reagujeme-li na negativního člověka negativně, pak on je jako vysílač a my jako přijímač, který přeladí na jeho vlnu. Jsme stejní jako on. A negativní činy nám nepřinesou pozitivní život. A naopak, je-li naše reakce na negativního člověka nulová, apatická, lhostejná, znamená to, že nepřeladíme na jeho vlnu, nepřistoupíme na jeho tón a hru, jeho vysílání probíhá nadarmo.

Jinými slovy: Neptejte se, proč nám druzí chtějí ubližovat, ale proč si ubližovat necháme.

3 příklady

1. Siddhártha Gautama, řečený Buddha, šel vesnicí svých odpůrců. Jeden z nich vyběhl a Buddhovi začal sprostě nadávat. Buddha ho klidně vyslechl. Pak se zeptal: „Poslyš, když někomu koupíš dárek a on ho od Tebe nepřijme, komu ta věc patří?“

Užaslý vesničan vyhrkl: „No… přece mně. Já jsem tu věc koupil, takže mně patří!“

Buddha přikývl. „Přesně tak je to s Tvým hněvem. Já jsem ho nepřijal.“

A se širokým úsměvem odešel.

(Nádherné pohledy dalajlamy na nebraní si cizích slov a činů osobně čtěte v novém vydání mého magazínu FC, určeného šťastné výchově dětí a seberozvoji rodičů).

2. Trávím tyto dny v Tatrách. Do jedné z kolib vešel netradiční pár. Dva gayové se drželi za ruku. Hlavy hostů se po nich nevrle otáčely. Někdo konzervativní si odplivl na zem…

Napětí, které by se dalo krájet, přerušil vysoký hlásek holčičky: „Maminko, proč se ti dva pánové drží za ruce?“

Celá koliba obrátila své oči na paní, dychtivá, jak to dcerce vysvětlí. Jenže žena si jenom poklidně urovnala halušky na vidličce a povídá: „Protože se mají rádi.“

Bum ho! Říká se tomu žít a nechat žít.

3. Jednomu muži se ztratila ze zahrady sekera. Pohlédl přes plot a viděl mladíka, který se smál přesně jako zloděj. I jeho pohyby a postava byly přímo zlodějské.

Muž přemýšlel, jak s mladíkem zatočí. Vešel do kůlny a hledal něco, čím ho ztrestá. Bič, rákosku, opasek. Přehraboval všechen chaos, který tam měl na hromadě, až – objevil tu sekeru, kterou tolik hledal. Zastyděl se. Vyšel ven, pohlédl přes plot a viděl mladíka, který už vůbec nevypadal jako zloděj.

Vyžeň je na pastvu

Jeden bača mi tady v Tatrách říkal: „Když chci zvěř lépe kontrolovat, vypustím ji na větší pastvinu.“ Zní to zvláštně, ale zvířata jsou klidnější i šťastnější, mají-li více volnosti.

S myšlenkami je to podobné. Než ty negace dusit jako v Papinově hrnci, stačí jim dát ventil a ihned je snáze kontrolujeme, jsme méně nervózní, méně nemocní, a hlavně jsme šťastnější a můžeme se snáze soustředit na to, co je pro nás opravdu důležité. 

Tím už naznačuji, že rozmělněním negativních myšlenek něco získáme.

Co přesně? Co nám vůbec střet s negativním člověkem může dát DOBRÉHO?

Protože půjde o jedno témat nového vydání magazínu FC Jak být oporou dítěti (a děti se s negativním prostředím setkávají dnes a denně), naznačím alespoň 3 výhody.

Pro jejich přehled otočte, prosím, na 2. stránku.