Co říká dech o našem životě

Dech je život. Vnímáš ho?

Vydechli jste a trvá Vám poměrně dlouho, než se opět nadechnete? Lidé zatížení úzkostmi to tak mají.

Nebo: Je Váš dech mělký, rychlý a poměrně slabý? Lidé, kteří nemají čas na odpočinek a neustále se pod tlakem za něčím ženou, jako by neměli čas ani dýchat.

Uvědomujeme si vůbec, co se nám dech snaží naznačit a proč bychom se mu měli více věnovat? Povězme si o tom dnes.

Kdo jsi

Dech je esencí našeho života. Je energií, zahrnující v sobě pohyb, dynamiku, živost a neustálé hledání rovnováhy. Je něčím, co nás provází po celý život od narození a prvního nádechu až po náš skon a poslední výdech. A jako takový o nás mnoho vypovídá.

Úzce souvisí s tím, jak mluvíme, jak se pohybujeme, jací jsme a jaký je náš život. Délka dechu, pravidelnost, jeho hloubka, dynamika, síla, to vše je odrazem našeho vnitřního rozpoložení, momentální situace, a stejně tak i našeho fyzického stavu.

Proto je dech důležitým nástrojem na cestě k vlastnímu k sebepoznání. S jeho pomocí můžeme začít pracovat na vlastním Já. Sám o sobě má velkou diagnostickou i léčebnou sílu. A to nejen u fyzických obtíží, ale také u těch niterných, úzce spojených s našimi emocemi.

Jak dechu porozumět

Dech každého z nás je jedinečný a originální jako otisk našeho prstu. Nikdy neprobíhá stejně. Každý nádech a výdech je jedinečný. Odráží v sobě okamžitou situaci, pocity, zobrazuje se v něm, co vidíme, vnímáme okolo sebe, nad čím přemýšlíme, co nás trápí. Pokud jsme dostatečně vnímaví vůči vlastnímu dechu, dozvíme se od něj odpovědi na všechny naše otázky. Slova můžou lhát, dech nikdy. Jak mu ale rozumět? A jak být v souladu se svým dechem?

Tím nejdůležitějším, co je třeba udělat, je se na chvíli zastavit a obrátit pozornost ke svému nitru. Cílem v tomto případě není dech ovládnout, jak učí některé relaxační a dechové techniky, spíše ho pozorovat. Sledovat, jak plyne. Prožít ho ve všech jeho nedokonalostech, přijmout ho takový, jaký je, a dát mu možnost a prostor k jeho dalšímu rozvoji. Toho není možné docílit žádným rozumovým nebo myšlenkovým pochodem, ale pouhým odevzdáním se tomuto procesu. Je třeba zaujmout pozici nezaujatého pozorovatele, který nemá zájem cokoli měnit. Pouze se účastní a je součástí té velkolepé podívané.

Výborným cvičením, které se svými klienty za tímto účelem používám, je vědomé pocítění dechu v těle.

Posaďte se na stoličku. Vaše tělo by nemělo být příliš shrbené a spadlé. Snažte se přirozeně napřímit. Pozor si ale dejte na opačný extrém, kdy se budete za každou cenu snažit o správné držení těla. Tato nadměrná snaha v těle vyvolává zbytečně moc napětí, jež není v tomto případě žádoucí. V pozici byste se měli cítit příjemně, nemělo by Vás nikde nic tlačit, bolet ani táhnout. V případě, že tomu tak je, můžete zvolit pozici vleže na zádech s pokrčenými koleny.

Nyní si položte ruce na oblast nad pupkem. Soustřeďte svou pozornost do této oblasti a vnímejte, co pod dlaněmi cítíte. Je to pohyb dechu? Začněte ho dlaněmi zvolna doprovázet. Důležité je, abyste tento pohyb nějak neovlivňovali svou myslí, ale plně se mu oddali. Postupně ucítíte, jak se tento pohyb posouvá z povrchu více do hloubky. Souzněte s ním. Užívejte si ho.

Podobně můžete svůj dech procítit i na jiných částech těla. Zkuste své ruce položit na oblast křížové kosti, pak na oblast ledvin (nelze provádět v pozici na zádech). Následně můžete dlaně položit ze stran na dolní úhly žeber. Nato přesuňte své dlaně i do oblasti pod klíčními kostmi a na solar plexus.

S úžasem zjistíte, jak na každém z těchto míst probíhá dech odlišným způsobem. Zpočátku třeba neucítíte na některých místech nic, ale i to je v pořádku a nemusíte se tím znepokojovat. Nesnažte se se v těchto místech dechovou aktivitu vědomě vynutit. Síla je v opravdovosti. Sami časem uvidíte, že dech dospěje i do těchto oblastí. Nemá cenu nic uspěchat, vše má svůj čas.

Vnímejme tři fáze dechu

Většina lidí, kteří se zajímají o svůj dech, se snaží, aby do svých nádechů a výdechů vnesli pravidelnost, a aby docílili totožnosti, to znamená aby byl každý nádech i výdech stejný jako předchozí. Učí to tak i mnoho škol zabývajících se dechem. Avšak rytmus dechu není nikdy stoprocentně stejný. Každý nádech i výdech je nový, jedinečný, živý pohyb, navazující na ten předchozí.

Pravidelnost je ovšem možné spatřit v neustále se opakujícím rytmu dechu, který s sebou přináší možnost neustálé obnovy. Samotný dech má totiž tři části:

VÝDECH (dávání) – PAUZA/KLID (očekávání nového) – NÁDECH (přijímání)

Co je na těchto fázích důležité a symbolické?

Výdech je aktivitou směřující vně. Je proto úzce spojen s dáváním, zbavováním se všeho starého, přebytečného a toho, co už nám dál neslouží. Na fyzické rovině jde o vydechování oxidu uhličitého, který je pro naše tělo nadbytečný, avšak mimo nás má další využití. Je-li výdech nedostatečný a povrchní, vede to k hromadění tohoto plynu v těle. Následkem je omezený přísun kyslíku, což může vést ke zvýšené únavě, malátnosti, dechové tísni a dalším negativním fyzickým projevům.

Výdech má ovšem i svoji rovinu duchovní. Přirozený, nezadržovaný výdech, který volně plyne, úzce souvisí s odevzdáváním, dáváním sama sebe a nelpěním. To bývá pro některé lidi obtížné a mají s výdechem problémy. Nelpění totiž často může přinášet určité vniřní obavy, může být chápáno jako vzdání se všeho a oproštění se od všech věcí. To může vést až k pocitu ztráty jistoty a provázení strachem. Avšak ve správném slova smyslu je nelpění myšleno jako přijetí přirozených procesů v prožívání.

Oproti tomu nádech je spojen s přijímáním. Nádechem otevíráme sami sebe světu a novým možnostem. Aby nedocházelo k hromadění nádechem přijatého vzduchu i v těle, je třeba ho přeměněný předat zase dál. Jak říká Abd-ru-shin: „Chceme-li něco nového přijímat, musíme se naučit to přijaté přetransformovat a poslat zase dál.“ Kdybychom to neudělali, přijaté by na nás mohlo začít působit tíživě, mohlo by nás začít zneklidňovat a vnitřně sžírat. Navíc pokud je člověk schopen přijaté předat dál, uvolní místo pro další cennější podněty, které k němu mohou bez překážek proudit.

  • Co konkrétního nám říkají poruchy dechového rytmu?
  • Jak nás dech může začít pozitivně měnit a uklidňovat?
  • Jaké samoléčebné dechové cvičení obnovuje přirozený dechový rytmus v těle?
  • Těšte se na příští vydání magazínu FC, zaměřené na sebeuzdravování.

© Mgr. Lea Vršecká, osobní trenérka a výživová poradkyně, vicemistryně ČR v bodyfitness a Trenér roku 2015, www.lea-vrsecka.cz