8 důkazů, že vztahy nejsou složité, to jen my si je komplikujeme

Každé pondělí chodím do škol povídat si o životě, o vztazích. Moje předměty mají zvláštní vztahy: Tolerance, Porozumění, Soucit, Naslouchání.

Dnes mi jeden žák pověděl: „Vztahy jsou složité.“

Ne, nejsou. Vztahy jsou jednoduché. To jen lidé si je zbytečně komplikují.

Je to přece tak prosté:

  • Něco chceš vědět? Tak to řekni.
  • Něco Tě trápí? Tak se svěř.
  • Po něčem toužíš? Tak to sdílej.

Hlavně nemlč. Nedus to v sobě. Druhý je tu od toho. Pomůže Ti.

„A co když pomáhat nechce? Co když nekomunikuje? K čemu je takový vztah?“ namítla jedna žákyně.

Ukázal jsem na její mobilní telefon. „K čemu by byl Tvůj mobil, kdyby se s ním nedalo domluvit?“

Odpověděla: „Leda tak na hraní her.“

Přikývl jsem: „A přesně takové jsou vztahy, které nefungují. Dobré leda tak na hry.“

Proč jsem primitiv

Jak píšu v Myšlením ke štěstí, jsem primitiv. Jednoduchý člověk. Chci mít jednoduchý život, proto se snažím být upřímný, říkat to, co si myslím, a dělat to, co říkám. Chci být čitelný. Nechci konstruovat, natož lhát, protože kdo lže, musí si mnohem víc pamatovat a sám si velmi komplikuje život. Nemám rád hry ve vztahu. Chci se v druhém vyznat. Chci vymýtit domněnky v sobě i v druhém. Záleží mi na komunikaci.

Vím, že do vztahů vstupují zcela odlišní lidé. Já cítím bolest tam, kde ji druhý ještě cítit nemusí. Pro mě může být nevěra to, co pro druhého ještě není. Právě proto musíme komunikovat, abychom si navzájem neubližovali. Pro ubližování vztah není určen.

Jak píšu v aktuálním vydání FC Myšlením ke štěstí, nejdůležitější v komunikaci je slyšet to, co nebylo řečeno. Vnímat partnera „mezi řádky“. Vnímat jeho energii, když je s něčím nespokojený, ale dál říká: „Vše je v pořádku.“ Ale mnohem lepší než muset vnímat je MLUVIT.

Ano, tak jednoduchý je můj vztah:

  • Něco Ti vadí? Tak o tom mluv.
  • Něco Tě trápí? Tak to v sobě nenech zahnívat.
  • Něčeho se bojíš? Tak s tím bubákem pojď na světlo, spolu ho zabijeme.

Uzel a provázek

Přirozeně, i já jsem se byl zpočátku komplikovaný. Jako kluk jsem lhal, podváděl, pomlouval. A pak jsem se divil, kolik opravdových kamarádů jsem tím ztratil.

Mezi lidmi, kteří mi pomohli zprimitivnět, byl laskavý mystik Eduard Tomáš, čest jeho památce. Jednou mi před očima natáhl provázek a povídá: „Ten provázek je Tvůj život. Tento uzel je Tvůj problém. Co uděláš, abys provázek zbavil uzlu?“

„Rozvážu ho,“ vyhrkl jsem.

„A proč se tedy ve svém životě tváříš, jako že ten uzel není Tvůj, že to je cizí problém? Stane-li se to ve vztahu, Tebe napadne ten uzel raději ustřihnout, zbavit se vztahu, který Ti připomněl Tvůj problém. Ale Ty musíš uvažovat opačně: ten problém je SOUČÁSTÍ Tvého života. Půjdeš-li do jiného vztahu, ten uzel tam bude pořád dál. Ty musíš mít zájem na tom, aby Tvůj provázek byl bez uzlu, ale toho – jak správně říkáš – docílíš jen tak, že ho jednou provždy vyřešíš. Jen pak bude Tvůj provázek jednoduchý, bez uzlů.“

A já jsem pochopil, že když moje vztahy zanikají na přílišnou složitost, je to právě tím, že já tu složitost do vztahů přináším.

Tělo a vysvědčení

V Myšlením ke štěstí ukazuji, jak primitivní některé vztahy mohou být. Jak dokážeme milovat, když přestaneme ubližovat. Jak dokážeme uzdravovat, když přestaneme zraňovat. Jak se dokážou lidé posouvat, když je přestaneme odrazovat. Je to vydání o zjednodušení lidského myšlení. Protože co je přímočaré, je i efektivní.

Eduard Tomáš navíc říkal: „Kdykoli se trápíme, je to proto, že jsme si život právě udělali složitým. Tělo cítí rozpor mezi tím, co chceme, a tím, co zažíváme. Tělo nám vždy dává okamžité vysvědčení. Když se cítíme špatně, ztrácíme schopnost pracovat a myslet na cokoli jiného než na to, co se zkazilo. Tělo chce totiž změnu a jednoduchý život. Pak je šťastné.“

Chcete rozvázat uzel na svém provázku ve vztahu? Mám pro Vás jen osm jednoduchých návrhů, osm jednoduchých změn. Vedou k jednoduššímu životu, rychlejšímu poznání druhého a ušetření spousty promarněného času.

Jaké změny to jsou? Otočte, prosím, na 2. stránku.