21 výzev pro 21 dní růstu

Aristoteles pravil: „Jsme tím, co opakovaně děláme.“ Ano, člověka nedefinuje to, co udělá jednou za čas, ale co dělá pravidelně.

A teď mi povězte: Baví Vás měnit se?

Mělo by. Protože změna je život. Proto se ptám jinak: Baví Vás život? Baví Vás poznávat jeho různé barvy?

Tělo je návykový organismus. Potřebuje alespoň 21 dní po sobě opakovat jednu činnost, a pak si ji osvojí. To, co bylo zpočátku namáhavé, se stane automatickým, ba dokonce to tělo začne vyžadovat.

Jak dobře víte z mého sebekoučovacího magazínu FC, život je nejen změna, ale také posilovna. Nutí nás prát se. Život nás vybavil pocity, které signalizují, kdy se cítíme špatně, a kdy dobře. V obou případech ale chce, abychom směřovali za dobrými pocity: Cítíme-li se dobře, chceme si tento pocit udržet. Cítíme-li se špatně, chceme se tohoto pocitu zbavit. Čím nesnesitelnější je špatný pocit, tím víc ho potřebujeme setřást.

A tak mám pro Vás jednoduchý plán na příštích 21 dní. Jde o 21 maličkostí, které Vám nevezmou moc času, a přesto Vám dají skvělou energii. Stačí si jen najít chvilku. Neodkládat je. Po třech týdnech se stanou samozřejmou součástí Vašeho přemýšlení.

Pokud byste s kterýmkoli bodem měli problém, můžeme to společně probrat na jednom ze Setkání s Petrem Casanovou.

1. (Každý den) vyjádři své štěstí

Na počátku bylo slovo, praví se v Bibli. Slovem všechno začíná. Ve slovech přemýšlíme i konáme. Vyzkoušejme, jak změní náš dnešek to, když změníme slovník – když přidáme více štěstí do své odpovědi.

Také jste zvyklí ptát se: „Jak se máš?“?

A také jste zvyklí na strojovou odpověď: „Jo, dobře.“ Nebo: „Jde to.“?

Jednou mi jeden rozesmátý člověk odvětil: „Mám se FANTASTICKY!“

Ihned mě zajímalo, co se v jeho životě přihodilo tak mimořádného. Smál se: „Jsem zdravý. Moje rodina taky. Žiju ve svobodné zemi. Nemám žádný důvod být nešťastný.“

Žil v podstatě stejný život jako všichni ostatní. A přesto nebyl zamračený. Jediný rozdíl byl v jeho postoji a volbě slov. Nebyl na tom lépe než já, ale cítil se lépe než já. Právě on mi poradil: „Opakuj si totéž 21 dní po sobě. A taky se budeš usmívat. Protože Tvůj život se fantastickým stane.“

2. (Každý den) zkus jednu nepoznanou věc

Život je změna. Kde ustává změna, začíná stereotyp, nuda, nežití. Rutina je praktická, pokud chceme rychleji a strojově zvládnout nějakou činnost. Ale copak chceme mít rychleji a strojově za sebou celý život?

Vybočit ze stereotypu můžeme všichni. Stačí udělat něco jinak než obvykle. Jít domů jinou cestou. Změnit obvyklé pořadí činností. Koupit si místo nejlevnějšího jogurtu jednou ten nejdražší. Oslovit právě toho člověka, kterého bychom oslovit chtěli, ale stydíme se. Nejet autobusem, ale jít pěšky – zažít to, co bychom jinak minuli.

Zpočátku nám to připadne nepatřičné, nepřirozené, namáhavé. Ale den za dnem, budeme-li to opakovat, nás začne těšit každý únik z rutiny. Život začne být překvapivý.

3. (Každý den) udělej jeden dobrý skutek

Poznejme, jak funguje pozitivní energie. Nemizí, násobí se. Kdykoli totiž máme pozitivní dopad na jinou osobu, máme automaticky pozitivní dopad také na sebe. Dáváním proto ještě nikdo nezchudl.

Zkusme denně udělat to, co nás v zásadě nic nestojí, a těšme se, co nám to přinese. Být větší než vlastní ego nebo vlastní sobeckost nám umožní zažít, co to je být šťastný, užitečný, doslova nezbytečný.

4. (Každý den) si osvoj jednu novou dovednost

Jen si to představme: 21 dní po sobě se učme 5 nových slov v cizím jazyce, vařme a pečme bez rafinovaného cukru, běhejme nebo trénujme tai chi, někomu druhému pomáhejme v získání nové dovednosti, kterou sami ovládáme.

Na člověku je báječné, že každý je schopen se učit. Každý má svůj osobitý talent a dobrý pocit, když se zlepší. Tento bod pomáhá nejen osobnímu rozvoji, ale i spolupráci. Já jsem si díky němu uvědomil, kdo v mém okolí rozumí módě, počítačům, autům, životosprávě více než já, a čím jim naopak já mohu být užitečný.

5. (Každý den) věnuj 30 minut denně tomu, co zbožňuješ

Jako malé děti jsme na to měli celý den. Proto jsme byli šťastní. Byli jsme ponoření do něčeho, co nám dopřává rozkoš. Časem ale to, co chceme, ustoupilo tomu, co musíme.

Pojďme si najít alespoň půlhodinu na cokoli, co máme rádi. Začíst se do knihy, oddat se relaxaci, zajít si na masáž, slepit si letadýlko, urovnat si poštovní známky v albech, probrat si šatník. Cokoli, co nám dává radost, energii, spokojenost.

Říká se tomu koníček, protože člověka posadí do sedla a převeze z bodu A (únavy) do bodu B (pohody).

6. (Každý den) nalož mile i s tím, kdo se tak k Tobě nechová

Budeme-li milí k někomu, kdo se k nám chová nemile, neznamená to, že budeme falešní, ale naopak prokážeme, že umíme kontrolovat své emoce. Naučit se zacházet laskavě a s respektem i s lidmi, kteří jsou na nás zlí, je velmi produktivní návyk, protože oslabuje negativitu – v druhých i v nás.

Zpočátku nám to bude dělat problém. Bude to bolet. V Pulp Fiction správně říkali: „To Tě píchá pýcha“. My ale tak zacházíme se zlými lidmi ne proto, že by oni byli fajn, ale proto, že my jsme fajn. Vydržíme-li toto praktikovat 21 dní, vzteklouni z našeho okolí „vymizí“. Ne snad, že by se vytratili. To nám jen přestanou vadit.

7. (Každý den) zkus najít něco dobrého na něčem špatném

Toto je obsahem nového vydání magazínu FC. Tedy dokázat s nadhledem přijmout i ty nepříjemné události, které jsme nemohli ovlivnit.

Život je jako překážkový běh, a abychom ho zvládali, potřebujeme mít hlavu nastavenou tak, abychom se před překážkami nezastavili, ale naopak se s gustem rozeběhli. Největší bojiště na světě je v naší hlavě, tam rozhodujeme o tom, na co si troufneme a co vzdáme, čemu se zasmějeme a kvůli čemu se zhroutíme. Ostatně, o tom už v časopise.

8. (Každý den) udělej jednu věc, kterou dlouho odkládáš

Vyprášit koberce. Vyprat záclony. Umýt okna. Vysát auto. Uklidit si stůl. Utřídit si listiny. Zkrátka udělat si v nějaké části svého života pořádek.

Jistě, opět to můžeme odložit. Ale tím se nic v našem životě nezlepší. Lidé, kteří odkládají, nedokončují. Jsou jako buldozer, který před sebou hrne stále větší kupu odkládaných problémů, až s nimi jednou už nepohnou. Pak tito lidé nadávají, kdo za jejich situaci může, ukazují na kdekoho, ale zapomínají, že klubko vlastního života můžou rozmotat jen oni sami. A je dobré začít první „maličkostí“.

Je to jen 21 dní. Věřím ale, že každý den najdeme nějakého kostlivce, na kterého si teď konečně troufneme.

9. (Každý den) vymysli jeden zlepšovací nápad

Kreativita je pozitivní myšlenkový proces. Učí člověka vidět jinak než standardně. Například tam, kde všichni vidí problém, kreativní mysl vidí příležitost.

Kde lidé bědují, tam je potřeba, kterou je možné uspokojit. Podnikání není nic víc než uspokojování takové potřeby, nalezení řešení. Zkusme si zahrát na takové kreativní podnikatele. Naučme se rozhlížet, co lidem vadí a s čím jim můžeme pomoci. Jakmile otevřeme oči, těch námětů bude víc než jeden denně.

Šestý nejbohatší Brit Richard Branson má dnes více než 150 podnikatelských projektů. Když se ho ptali, jak na všechny přišel, řekl: „Jen jsem poslouchal, co jiným vadí.“

10. (Každý den) ani jednu lež

To je výzva! Vypadá tak snadno. Ale zkusme být celý den upřímní ke druhým i k sobě.

Lhát je vždy snazší než být fér. Bořit je vždy snazší než stavět. Soudit je vždy snazší než se snažit porozumět, pomoci, podpořit. Proto lidé raději lžou, rozcházejí se, pomlouvají. Zdá se jim, že to stojí méně energie. Ve skutečnosti ale upřímnost energii dává.

Zkusme si alespoň jeden den, jak očistný je život bez lži. A když nás někdo zahrne lží, jen ho politujme, jak si komplikuje život. Zjistíme, jak se nám ulehčí v hlavě, jak se nám uvolní kapacita mozku. Kdo mluví pravdu, ten si totiž nemusí tolik pamatovat.

Když začneme říkat to, co si myslíme, a dělat to, co říkáme, poznáme úžasně jednoduchý život. A vše ostatní nám od té chvíle připadne příliš složité.

11. (Každý den) vstaň o 30 minut dřív, než máš ve zvyku

Děsí Vás budíček? Máte raději spánek než reálný život? Unavuje Vás to, jak žijete? To ale není chyba života, nýbrž Vaše.

Půlhodina, o kterou vstaneme dřív (a o kterou můžeme jít spát dřív), může mít ráno velmi pozitivní dopad na naše utřídění si myšlení, rozpohybování metabolismu, vytvoření klidu, se kterým budeme celý den řešit potíže. O jednoduchém ranním rituálu, který zabere jen 1 minutu času, ani nemluvě.

12. (Každý den) vynech jeden zlozvyk

Každý nějaký máme. Možná jíme příliš často ve fast foodu. Možná jsme až příliš závislí na mobilu, hrách, videích. Možná jsme až příliš vztahovační a hádáme se na krev se svým okolím. Zkusme ubrat.

Dejme si o hamburger méně. Odpusťme si tu svou „poslední“ hru. Kde bychom chtěli řvát, spolkněme zlé slovo. A za 30 minut se zeptejme: Tak co, potřebuji to?

Mým zlozvykem byla odmalička „sladká tečka“. Po jakémkoli jídle jsem musel mít sladké. A pak jsem si to vyčítal.

Moje partnerka mě to odnaučila. V restauraci mi objednala ten nejdražší čokoládový dort, a sotva jsem ho nakrojil, nechala ho odnést. Myslel jsem, že vzteky vyskočím z kůže. Ale za 30 minut jsem zjistil, že chuť už nemám. Druhý den objednala ten nejlahodnější mangový dort. Tentokrát mě nechala ochutnat první lžičku, pak ho nechala odnést. Byl jsem ještě naštvanější než předtím. Vždyť jsem dokonce poznal tu báječnou chuť, chtěl jsem další sousto. Jenže za 30 minut jsem znovu zjistil, že tu potřebu už nemám.

Od té doby jsem se naučil rozlišovat, co potřebuji, a co chci – touhy krátkodobé a potřeby dlouhodobé. Dorty z mého jídelníčku zmizely. A jakého zlozvyku jste si vědomi Vy?

13. Urči si jeden dlouhodobý cíl a (každý den) udělej malý krok

Řada lidí nemá nebo odsouvá své životní sny jen proto, že jim připadají příliš velké a nedosažitelné. Přitom každý velký krok lze rozdělit na několik malých. Co kdybychom si tedy jeden velký sen rozdělili na 21 menších, každodenních?

To nám pomůže udělat první krok. První krok je vždycky nejtěžší, protože je krokem nejdelším – od ničeho k něčemu. Zbývajících dvacet kroků stačí jen vydržet. Někdy na ten krůček stačí hodina denně. Někdy i méně. Ale za 21 dní rozhodně dojdeme dál, než kdybychom nikdy nevyšli. A občas 21 dní stačí k tomu, aby se sen změnil v realitu.

14. (Každý den) si najdi něco, co Tě inspiruje

Zamysleme se: Kdo nás naposledy inspiroval k něčemu pozitivnímu? Jakým vzorům věnujeme svůj večerní čas? U čeho se vzděláváme?

Chodíte běhat (byť na pás)? K čemu využíváte tu půlhodinu, hodinu času? Posloucháte něco? Už jste poznali, že to může být ta nejkrásnější vzdělávací chvíle dne?

Najděme si něco, co nás dělá lepším člověkem. Ať je to kniha, film, nahrávka. Hlavně ať se máme další den na co těšit.

15. (Každý den) udělej něco, co Tě rozesměje

Humor je kořením života. Stimuluje mysl a čistí energii v těle. Říká se, že nejdůležitějším obdobím pro smích je čas po obědě – v půli dne, kdy za sebou již máme náročné produktivní dopoledne a potřebujeme se restartovat pro odpoledne.

Učme se hledat ten nakopávač i jinde než jen v šálku kávy. I když i u něj se můžeme s přáteli nebo kolegy zasmát.

16. (Každý den) si trochu zacvič

Zdraví je život. Ve zdravém těle je zdravý duch a zdravý duch pomáhá vytvářet zdravé tělo.

U mnoha lidí to funguje tak, že jakmile začnou sportovat, automaticky začnou zdravěji jíst. Najednou se totiž nemohou přejídat, protože by nemohli sportovat.

Zato necvičí nemají energii z přirozeného pohybu, a tak se ji snaží rychle dohnat jídlem – hlavně rychlými cukry. Kynou, a o to spíše nesportují. Tím se mezi oběma druhy lidí rozevírají nůžky každým dnem stále víc.

Vím, jaká je to výzva najednou rozpohybovat zrezavělé tělo. Je to jako náhle si odepřít na 21 dní alkohol, bílý cukr, bílé pečivo, lepek. Ale tělo za to poděkuje, věřte mi.

17. (Každý den) zkus něco, čeho se bojíš

Nejlepší způsob, jak překonat strach, je udělat právě to, čeho se bojíme. A kdykoli strach překonáme, uvědomíme si, jak důležitý pro nás je. Je to soupeř, kterého potřebujeme, abychom zesílili. Je to parťák, který nás učí ostražitosti. Je to pomocník, který nás dovede k pokoře a hrdosti, kdykoli uděláme krok z místa, kterého jsme se tolik báli.

Bizarní příklad z mého života: Na Instagramu nedávno jedna zdravotní sestřička popsala náhodné setkání se mnou.

Udivilo mě, že se zdráhala oslovit mě. Mrzelo mě to. Copak se mě musíte bát? Vždyť jsem tak rád, když spolu komunikujeme! A je to jen jeden z milionů důkazů, že 90 % všech strachů, které máme, je zbytečných. Ostatně, při nedělních Setkáních uvidíte!

18. (Každý den) oceň to, co se Ti podařilo

Nešťastný život je často způsoben tím, že si neuvědomujeme, za co můžeme být vděční, co nás dělá vlastně šťastnými. Málo oceňujeme. Vidíme to špatné víc než to dobré.

Když se naučíme každý večer oceňovat to, co se nám podařilo, budeme lépe spát a mít větší motivaci pro další den. Uvědomíme si, že jsme možná měli zbytečné obavy, nebo že byly oprávněné, ale my jsme to přece zvládli. V něčem jsme se posunuli. Něco je za námi.

Lidé rádi říkají: „Dnes se mi nic nepovedlo.“ Zvláštní – přitom jsou stále živí, stále dýchají, mají stále přátele, jen si jich nevšímají.

19. (Každý den) promluv s někým, s kým mluvíš vzácně

Může to být kamarád, kterého jsme roky neslyšeli. Překvapme ho. Může to být soused ve výtahu, kterému jsme se ještě nikdy nepředstavili. Může to být kdokoli, kdo nám může dát pocítit, že nejsme tak sami, jak si připadáme.

Naučme se úsměvem párovat s někým na ulici. Buďme tím, koho je fajn potkat. Zalíbí se nám to. Protože začneme měnit i své okolí.

20. (Každý den) přemýšlej o svých penězích

Mnoho lidí se cítí jako křečci v běhacím kolečku. Každé ráno vstávají jen proto, že musejí vydělávat na své potřeby. Když jdou pak do obchodu, myslí si, že za kupované věci platí penězi. Ne. Platí svým časem.

Peníze jsou odměna za náš čas. Ano, svůj čas můžeme prodat za peníze. Ale zpátky už penězi svůj čas nekoupíme. Je to jednostranný obchod, pro člověka nevýhodný. Mysleme tedy na to, za co utrácíme svůj život.

Každá věc, kterou jsme si kdy koupili, představuje čas, který jsme museli obětovat vydělání příslušné sumy peněz. Mnohé věci pak vyhazujeme, protože nefungují nebo se nám přestanou líbit. Ale čas už nám nikdo nevrátí.

Využívejme peníze, ale nebuďme jejich otroky. Méně je někdy více. A v poslední den života nám hromada peněz nebude k ničemu. Už si za ni nic nekoupíme.

21. Každý krásný okamžik si zdokumentuj jednou fotografií

Na konec to nejlehčí, ale nejdůležitější. Říkám tomu konzerva dobré energie. Vyfoťme si trvalou vzpomínku na okamžik, kdy nám bylo fajn. Proč? Protože kdykoli máme za sebou něco krásného, netruchleme, že to skončilo. Buďme rádi, že nás něco krásného potkalo.

  • O hledání dobré energie v každém dni, o hledání síly ve svých nezdarech, o změně myšlení, která nám pomůže postavit se zpátky na nohy, je můj pravidelný magazín FC. Vychází každé dva měsíce, s jednotným tématem, tentokrát Myšlením ke štěstí.
  • Jednotlivá vydání efcéčka můžete zakoupit zde. Vyberte si to, které Vám zrovna teď pomůže.

© Petr Casanova