5 LÁSKAvostí ve vztahu aneb Jak dělat kompromisy

Kompromis znamená potkat se přesně na půli cesty.
- Reklama -

„Proč tolik mluvíte o lásce?“ dostal jsem dotaz v živém vysílání na Instagramu. „Copak je láska nade vše?“

Vzpomněl jsem si na starý příběh, který mi vyprávěli v Malém Tibetu a který uvádím také ve své nové knize Cítit rozumem, myslet srdcem:

Na dveře chudého stavení někdo zabušil. Sklíčená žena, která otevřela, spatřila tři starce s dlouhými vousy. Uklonili se.

„Jsem Úspěch,“ řekl první.

„Já Zdraví,“ pravil druhý.

„Já Láska,“ dodal třetí.

Žena se podivila zvláštním návštěvníkům. „Promiňte mé rozpaky, ale nikdy v životě jsem Vás neviděla.“ Hosté soucitně přikývli. „My to samozřejmě víme.“ Úspěch: „Tvůj muž je dlouho bez práce, viď?“ Zdraví: „Tvé dítě je těžce nemocné, viď?“ Láska: „A i já jsem se z Tvého vztahu vytratila, viď?“

Žena sklopila oči. „To všechno je bohužel pravda.“

„Právě proto jsme tady,“ povzbudili ji hosté. „Vyber si jednoho z nás. Ten začne hned ve Tvém stavení přebývat…“

Ženu ohromila ta nečekaná nabídka, ale také ji ochromila nerozhodnost, koho jediného by měla upřednostnit. Jejda! Úspěch, Zdraví, Lásku? Odběhla se poradit s manželem.

Nezaměstnaný muž nakonec rozhodl racionálně. „Myslím, že nejvíc ze všeho potřebujeme Úspěch. S prací budou peníze. Za ty konečně povoláme lékaře k synovi. A vyléčí-li se nám, vrátí se do našeho vztahu radost i láska!“

Žena nesouhlasila. „Jenže co když potrvá příliš dlouho, než přineseš peníze? Přijdeme-li o dítě, k čemu nám pak bude Úspěch, a odkud vzejde Láska? Ne, muži. Nejvíc ze všeho teď ve svém stavení potřebujeme Zdraví. Co myslíš, synku?“ obrátili se na nemocné dítě. To však přes suché rty řeklo: „Pozvěte, prosím, Lásku. Mám-li zemřít, ať s vědomím, že alespoň vy dva se neopustíte.“

Rodiče na sebe šokovaně pohlédli. Pak přikývli: „Je-li to Tvoje přání, je naší povinností ho splnit.“ Oba tedy vyšli před dům a návštěvníkům řekli: „I když je to pro nás bolestné rozhodnutí, vyhovíme synovi. Lásko, vstup do našeho domu. Jsi naším nejdůležitějším hostem.“

Starci s úsměvem přikývli a VŠICHNI SPOLEČNĚ vešli do stavení.

Užaslí rodiče zvolali: „Jak to – všichni?“

Starci na to: „Kdybyste upřednostnili Zdraví nebo Úspěch, zbývající dva by ještě hodně dlouho zůstali venku. Ale kam jde Láska, tam ji následují Zdraví i Úspěch.“ (z knihy Cítit rozumem, myslet srdcem)

5 láskavostí

Když jsem dnes brzy ráno pomáhal jedné ženě s kočárkem do schodů, poznamenala: „Jste džentlmen.“ Její asi dvouapůlletý klouček to zaslechl a ihned se ptal (jak už to děti v jeho věku dělají): „A maminko, co to je džentlmen?“ Povídám: „To je z angličtiny, víš? Gentle-man = laskavý člověk.“ Klouček na to pohotově: „A maminko, co to je laskavý?“ V jejích očích se zaleskly slzy: „To je od slova láska, víš? Někdo takový nám teď moc chybí.“

Své knihy píšu proto, aby láska nemizela. Aby si lidé uvědomili, že sami jsou továrnou na její výrobu. Že lásku mohou dávat nejen druhým – partnerům a dětem –, ale také sobě. A když jde o vztah, stačí opravdu malé LÁSKAvosti, abychom dali druhému najevo, že si uvědomujeme jeho hodnotu a jsme rádi, že ho máme.

Určitě se budete usmívat, jaké maličkosti to mohou být. Jenže i ty nejmenší střípky dotvářejí celek. A jak píšu ve své poslední knize Cítit rozumem, myslet srdcem, právě maličkosti v nešťastných vztazích nejčastěji chybí… Alespoň 5 příkladů?

První LÁSKAvost: Proveď ústup směrem vpřed

Na světě neexistují dva totožní lidé. Ve vztazích se proto ocitají partneři s odlišnou výchovou, minulostí, hodnotami, přáními. Hloupí se začnou hádat, kdo je lepší, kdo horší, aniž by jim došlo, že nikdo není horší nebo lepší, ale každý jsme jiný. Naproti tomu moudří lidé ve vztahu hledají kompromis. Ten se nedělá tak, že každý hodně ustoupí, protože pak ani jeden není úplně spokojený, a navíc jeden druhému se vzdálí. Správný kompromis se naopak dělá tak, že dva udělají vstřícný krok k sobě. Tím se přiblíží.

Tak například já se rád dívám v televizi na sport. Teď na hokej, když je mistrovství světa. Naopak moje partnerku profesionální sport nezajímá, zato má ráda moje masáže. Abych se já s ní po boku díval na sport, a přitom ona měla mou masáž, obojí spojíme – oba uděláme vstřícný krok k druhému. Já ji masíruji, zatímco se dívám, a pro nás oba to jsou více než dvě hodiny nerušeného relaxu navíc.

Tak který bod promnout?
Tak který bod promnout? Ulevit hlavě, krku, zádům?

Je to zvláštní, ale moje partnerka si proto zamilovala profesionální sport v televizi. Sama mi připomíná, kdy je nejbližší vysílaný zápas. Anebo já jí připomínám, že dnes bude mít dlouhodobou masáž. Že jsme oba ustoupili? Z našeho pohledu jsme oba získali.

Druhá LÁSKAvost: Hraj ping-pong

Za vůbec nejdůležitější považuji LÁSKAvosti v komunikaci. Rád je přirovnávám k ping-pongu, protože k němu potřebujete partnera na protější straně stolu. Je tu ale jeden rozdíl oproti běžnému sportu. Zatímco v běžném ping-pongu máme zahrát míček tak prudce, aby ho soupeř už nedovedl vrátit, v LÁSKAvém ping-pongu se snažíme udržet míček co nejdéle ve hře. Ne smečovat, ale přihrávat si. Protože, jak víte z mých knih, z hádek nikdy nevychází jen jeden vítěz a jeden poražený, ale vždy jen dva vítězové, nebo dva poražení. Jak se tedy takový ping-pong v komunikaci dělá?

Předně si musíme uvědomit, že do člověka nevidíme. Nevíme, co druhého opravdu trápí, po čem touží a co od nás potřebuje, dokud nepromluví. Komunikace musí sloužit k lepšímu poznání a porozumění. Musíme být schopni druhému naslouchat, být empatičtí a chápat podstatu vztahu. Ukažme si příklad:

Partner se vrátí z práce domů se slovy: „Dnes jsem se dozvěděl něco zajímavého.“

Víc nemusí říct. Je ohleduplný. Nechce druhého obtěžovat, ale to nakousnutí už říká, že je NĚCO pro něj důležité. Míček tak přechází na naši stranu.

Ano, jsou lidé, kteří na to zavrčí: „No a? Dej mi pokoj. Nemám náladu. Nemám čas.“ Jako by odpálili partnerem podaný míček bez zájmu pryč. Game over, komunikace skončila. Pravá LÁSKAvost spočívá v tom, že se pokusíme pochopit, že je NĚCO pro partnera důležité a že to chce sdílet. Odpovíme: „Opravdu? Pověz mi o tom.“

Představme si slunečnici, která se otočí za sluncem. Partner je takové slunce. A budovat úspěšný vztah znamená v první řadě dokázat se vcítit do druhého a chtít naslouchat tomu, co druhý potřebuje říct.

Třetí LÁSKAvost: Umět odložit hru

Samozřejmě ne vždy máme zrovna čas a energii vracet takové nahozené míčky. Proto je dobré ovládat umění, jak návrh k zahájení ping-pongu (nabídku ke konverzaci) zdvořile odmítnout, a přitom ukázat, jak je pro nás cenný názor druhého i vzájemný vztah.

Někdo to zažívá při sledování filmu. Partnerovi naskočí asociace – herci, místa, děje mu cosi připomenou a on ihned cítí potřebu svěřit se s něčím čerstvým i něčím z minulosti. Například: „To mi připomíná, jak dnes v práci…“ Nebo: „Zrovna tam jsem byl kdysi…“

Pokud nás partner ruší, urovnejme si v hlavě dvě myšlenky:

  1. Připusťme, že může existovat dobrý důvod, proč nám druhý chce právě tohle říct.
  2. Připusťme, že to není otázka života a smrti a nebude proti, když to dopoví později.

Aby naše odmítnutí bylo LÁSKAvé, a přitom ne přezíravé, postačí říct: „Nezlob se, teď se na Tvá slova nedokážu stoprocentně soustředit, ale nezapomeň, co mi chceš říct, zajímá mě to. Hned, jak film skončí, promluvíme si o tom.“

Takových alternativ je mnoho.

Čtvrtá LÁSKAvost: I když máš všeho nad hlavu, nevyšiluj

Žádná situace není tak špatná, aby se nemohla ještě zhoršit. Negativní situace se vždycky zhorší tím, že umožníme negativním emocím, které nás zaplavily, aby se množily.

Pro emoce – negativní stejně jako pozitivní – je příznačné to, že se mohou neomezeně množit. Jsme-li sami plní n-emocí (negativních emocí), prskáme je na druhé. Tím sami sobě neulevujeme, ale druhým přitěžujeme.

Když jde o neznámé lidi, obvykle je nám to lhostejné. Bohužel mnoho hloupých lidí prská jed i na své blízké. Proto nezapomeňme: Jestliže nemáme kontrolu nad nějakou situací, která se nám přihodila, ZA KAŽDOU CENU musíme udržet kontrolu alespoň nad svými emocemi.

Vydržet pod stresem, aniž bychom ho ve zlém přenesli na své nejbližší, je klíčová dovednost ve vztahu. V aktuálním vydání magazínu FC se jí ostatně věnuji.

Důležitost této dovednosti je jasná: Budeme-li ničit svého partnera, poničíme tím jeden ze dvou pilířů, na kterém stojí náš vztah. Může se tak zhroutit to, co je pro nás klíčové. Proto NIKDY nevyšilujme. V Indii se říká: Dnešní trapas = zítřejší anekdota.

Pátá LÁSKAvost: Opravuj

Všichni děláme chyby. Pod vlivem emocí nebo nezralosti ublížíme, nepodpoříme, odstrčíme. A pak nás to mrzí.

Chyby patří k člověku. Chybami se člověk učí. Potřebuje chybu udělat, aby se ponaučil. To ale předpokládá, že každou chybu udělá jen jednou. Následné Promiň z jeho úst by pak mělo znamenat Přiznávám, Vadí mi to, Opravuji.

Všichni se občas zlobíme na své protějšky. Promíjejme, pokud je na druhé straně touha, odhodlání a čin, vedoucí ke změně. S každou opravenou chybou se vztah jedné takové zbavuje. Nikdo nejsme dokonalý, ani partner. Oceňme však toho, kdo na svém zdokonalení pracuje.

Kdykoli, jen co nám partner ublíží, můžeme oplatit zlem. Než ale chybujícímu člověku něco s výtkou řekneme, uvažme, zda je to NEZBYTNÉ, zda je to PRAVDIVÉ a zda je to hlavně LÁSKAvé. Vneseme-li do vztahu více zla, o to horší vztah bude. Vneseme-li do vztahu více lásky, tím spíše v těžkých chvílích, tím snáze je společně překonáme.

Rozmysleme si, čím chceme svůj vztah plnit. Dobrem, nebo zlem? Láskou, nebo apatií? Jedem, nebo objetím? Já zlo ve vztahu nechci. A co Vy, nebo Váš partner?

  • Vše o mých knihách se dočtete zde. Ta poslední, Cítit rozumem, myslet srdcem, se v tuto chvíli tiskne a do Vašich rukou zamíří začerstva přímo z tiskárny. Zájemci ze Slovenska mohou objednávat od 27. května.
  • Vstupenky na Tři večery s Petrem Casanovou jsou už téměř vyprodány. Zbývají poslední desítky vstupenek pro Brno a poslední jednotky vstupenek pro Prahu a Liberec (stav se ale stále mění, takže v případě zájmu jednejte rychle). Vstupenky lze sehnat pouze zde.

© Petr Casanova