3 porozchodové začátky aneb Jak ustát hojení zlomených křídel

1. ZAČNĚME objevovat, jak bohatí jsme

První těžký porozchodový pocit je v režimu ztráty. Někoho jsme ZTRATILI. Připadáme si slabší než ve vztahu, ba dokonce slabší i než před vznikem vztahu. Jak je to možné, když jsme znovu sami, jako před vznikem vztahu?

Pokud nějaký vztah cítíme jako osudový a nějakého partnera jako spřízněnou duši (více o tom v nové knize), pak to znamená, že alespoň ze své pozice jsme s druhým SPLYNULI. Ačkoli si uvědomujeme, že druhý byl jiná bytost, jeho jinakost způsobila, že jsme se cítili nikoli odlišní, ale doplňující se. Co nám scházelo, to nám on dodal.

V takovém vztahu jsme pak silnější než o samotě. A po rozpadu takového vztahu se cítíme slabší než s druhým, ba dokonce slabší než sami. Zatímco dříve nám totiž někdo takový nechyběl, protože jsme o jeho existenci nevěděli, díky vztahu si uvědomujeme, že jsme ztratili někoho, koho jsme do té doby nikdy nepoznali – a možná už nepoznáme.

To všechno je způsobeno zaměřením na režim ztráty. Hledáme to, co nám chybí. Jsme v negativní křeči, vše nám bez druhého připadá zbytečné a marné, nic nemá smysl, cítíme se bezcenní. Tím se naše negativita jen prohlubuje, říká se tomu negativní zacyklení.

Musíme…

  • ZAČÍT VĚNOVAT VÍCE POZORNOSTI SOBĚ. Uvědomit si příčinnou souvislost mezi způsobem, kterým myslíme, a tím, jak se cítíme. Negativní pocity jsou plodem strachu, stresu, úzkosti, psychického přepětí, které musíme uvolnit podobně jako fyzické napětí: Zpomalit. Prodýchávat. Hledat pozitivní energii.
  • ZAČÍT VNÍMAT KRÁSU MALIČKOSTÍ. Život není jen černý, to nám jen tak připadá. Máme černou punčochu na očích, přes ni se díváme, proto nám minulost, přítomnost i budoucnost připadají špatné. Rozhlédněme se ještě jednou. Vyměňme prostředí. Cestujme. Objevme staré přátele. Vraťme do života všechno, co nám činí dobře. Uvědomme si i sebemenší radosti a bohatství, kterými jsme obdařeni.
  • ZAČÍT CÍTIT VÝHODU POZITIVNÍ ORIENTACE. Zlo v člověku je mocné a jen tak se nevzdá. Temnota se vždy snaží nějak uhasit světlo. S přáteli nám může být skvěle, silně, ale opětovně sami doma se můžeme propadat zpět do negativity. To nám umožní pochopit, že čím víc/častěji se zaměřujeme na pozitivní věci, tím lépe nám může být. Negativní myšlenky, pocity a činy nepřinesou pozitivní výsledky.

Proto jsem ostatně už před 8 lety začal vydávat pravidelný magazín FC, každé dva měsíce novou dávku dobrých pocitů. Zig Ziglar říká: „Je to jako sprchování. Čistí a voňaví nikdy nevydržíme napořád. Ale to nevadí. To je důvod, proč se sprchujeme denně.“

2. ZAČNĚME se soustředit na to, co dokážeme ovlivnit

Negativní zacyklení člověka v jeho bolestech je způsobeno mentální křečí, kterou si vytváří sám úporným soustředěním na to, co ho kdy bolelo, bolí nebo může bolet.

Myslet pozitivně je dobrý začátek, ale nestačí. Člověk si totiž musí vybírat správné myšlenky i v tom smyslu, aby vůbec byl schopen ovlivnit to, co ho trápí.

Je fajn věřit, že se partner vrátí. Jenže obvykle to není v naší moci. A tak se z pozitivní naděje stává negativní frustrace. Ačkoli věříme, partner se nevrací. A ta frustrace se ještě prohlubuje pocitem bezmoci – my totiž nemůžeme nijak ovlivnit, jestli se vrátí.

Proto chci, aby se lidé po rozchodu začali soustředit na sebe. Aby druhému dopřáli čas. Aby mu umožnili najít dar rozlišení (více o tom v nové knize). Začnou-li se soustředit na sebe, pochopí, jaké pocity sami v sobě vytvářejí. Že se sami zbytečně trápí.

Dalajlama řekl: „Má-li problém řešení, nemá smysl dělat si starosti. A když řešení nemá, starosti nepomohou.“ Přemýšlejme o tom.

Kdykoli plýtváme časem na to, co nemáme pod kontrolou, devastujeme své dobré pocity. Proto musíme…

  • ZAČÍT PŘIJÍMAT MINULOST JAKO FAKT. Ať se stalo cokoli, vytvořilo to naši přítomnost. Naši budoucnost však vytvoří to, jak naložíme s přítomností. Nesnažme se proto měnit minulost, pojďme vpřed. Čas utíká stejným směrem, vždyť mrkněme na hodinky – jen dopředu! Jsme-li pro partnera ti praví, naděje pořád je, ale záleží na jeho rozhodnutí. Opravdu milující partner se nikdy nevrací, protože on ve skutečnosti nikdy neodchází.
  • ZAČÍT VYTVÁŘET LEPŠÍ „TEĎ“. Pokud o partnera nestojíme, nebo on o nás, je to základní vklad do naší budoucnosti. Zeď, od které se odrážíme. Jsme bohatší o zkušenosti, které můžeme zúročit v novém, lepším vztahu. Jen se musíme ponaučit. Jak si udělat inventuru ve vztahu, který nevyšel, popisuji obsáhle ve svých knihách.
  • ZAČÍT AKCEPTOVAT I TO, CO NENÍ PERFEKTNÍ. Mohli jsme natropit mnoho chyb. Inu, jsme lidé. Jsme omylní. Chybami se učíme. Kdykoli si budeme myslet, že spokojení můžeme být jen v případě, kdy všechno bude perfektní, spokojení nebudeme nikdy. Dokonalost totiž neexistuje. Naučme se chápat konce jako příležitosti k novým, lepším začátkům. Naučme se jakoukoli etapu života chápat ne jako konečnou, ale výchozí. Nikdy nebudeme dokonalí, ale vždycky se můžeme víc a víc zdokonalovat. Třeba ve svém soustředění na to, co dokážeme ovlivnit.

3. ZAČNĚME sledovat svou sílu

Život je horská dráha. Překážky, o které zakopáváme a padáme. Nikdy nezáleží na tom, kolikrát padneme, ale zda se pokaždé dokážeme znovu zvednout. Tím totiž sílíme.

A to je také důvod, proč stojíme o vztahy. Tehdy, když si nevěříme, že dokážeme znovu vstát, můžeme mít kolem sebe blízké lidi, kteří nás v bahně nenechají. Kteří za námi do bahna sestoupí ne proto, že by jim snad bahenní lázně dělaly dobře, ale že nedopustí, abychom v bahně dlouhodobě zůstali sami. Můžeme jim říkat přátelé nebo rodina, na pojmu nezáleží. Rodinu nedělá krev, ale vzájemnost v nejtěžších chvílích.

Na vlastním dně dokonale rozpoznáme své okolí. Neberme si to osobně. Lidé odhalí, jací opravdu jsou – zda při nás, nebo proti nám; zda nám bolest přejí, nebo dělají cokoli pro její zmírnění. Tehdy nám dojde, že nepotřebujeme žádný jistý počet přátel. Spíše jakýkoli počet přátel, kterými si potřebujeme být jisti. A právě dno nám v tomto směru pomůže.

Záleží mi na tom, aby se lidé se NIKDY ve svém neštěstí necítili sami. Aby vždy měli s kým sdílet, protože sdílená bolest je poloviční bolest, tak jako sdílená radost je dvojnásobná radost. Proto jsem zavedl setkání se mnou.

Slabí lidé nás vždy budou srážet. Silní lidé se nás vždy pokusí zvednout. Je to proto, že slabí na zvedání druhých nemají sílu. A silní lidé zjistili, že právě zvedání druhých je to, díky čemu sami zesilují. Proto jsem i téma červnových setkání nazval Proč silní lidé přitahují komplikované vztahy. Abychom se těžkostí přestali bát a nalézali v nich příležitost, jak zesílit – jakmile najdeme způsob, jak jimi projít, jak je překonat.

Musíme…

  • ZAČÍT ODPOUŠTĚT SOBĚ. Nikdo nás nedokáže oslabit, tak jako to dokážeme se sebou my sami. Žádný živočich se tolik netrestá pro své chyby. Člověk se jedinou chybou trápí pokaždé, když si na ni vzpomene. Jak by se pak jeho rána mohla zahojit, když si ji neustále rozrýpává? (více o procesu odpuštění v nové knize).
  • ZAČÍT ODPOUŠTĚT DRUHÝM. Odpuštění neznamená prominutí. Odpuštění neznamená, že mažeme minulost, zapomínáme na vše, co se stalo, obnovujeme zpátky původní vztah. Naopak. Odpuštění znamená, že přijímáme minulost, že se od ní chceme odpoutat, a to právě tím, že se ponaučíme – jen tak se stane skutečnou MINULOSTÍ, a přestane být naší současností. Odpuštění rozhodně znamená NEzapomenout, naopak si navždy pamatovat, co špatného jsme prožili, protože jen tak už nedopustíme opakování podobného vztahu. Odpuštění je jako zvednout kotvu, která naši loď držela na špatném místě. Získat nadhled nad tím, jak se k nám zachovali druzí. Protože nám alespoň pomohli poznat, jací jsou a co ve svém životě už nikdy nechceme.
  • ZAČÍT DÁVAT NOVOU ŠANCI BUDOUCNOSTI. Nebude to hned. Ale život je neustálá změna a vývoj. Kdykoli se bojíme, že už nic nebude jako dřív, je to jenom proto, že alespoň všechno může být takové, jako ještě nikdy, lepší než dřív.

Růst každého člověka stojí a padá se schopností ponaučit se. Ponaučený člověk neopakuje činy, které ho vedly k utrpení, je zkušenější, moudřejší a opatrnější. To všechno mu dává větší šanci na životní úspěch. Každý okamžik pak může přinést novou příležitost. Novou známost. Novou energii. Lepšího partnera, po jehož boku pochopí, proč to nevyšlo s tím předchozím.

Knihu o karmických vztazích, karmických událostech a karmických zákonech Cítit rozumem, myslet srdcem můžete získat na jediném místě zde.

Po tři příští neděle bude kniha v prodeji rovněž účastníkům setkání přímo na akci.

© Petr Casanova