5 způsobů, jak zlepšit svou energii

- Reklama -

„Miluju Tě.“ 

Ten pohled do zrcadla a vyznání lásky sám sobě mě pobavilo. Usmál jsem se. Bylo to poprvé, co jsem zkusil aplikovat metodu Louise Hay, ženu, jež byla v dětství zneužívána a znásilňována vlastním otčímem, která kvůli vnucené nenávisti nedokončila žádnou školu, a přesto se pak naučila mít ráda svůj život.

„Miluju Tě, záleží mi na Tobě.“

Kdykoli jedu autem a zdržuji se v dopravních kolonách, pohlédnu do zpětného zrcátka a vychutnám si to. Vypadá to jako nic, ale opravdu to dává skvělou energii.

Pokud jste si v tomto týdnu našli důvod, proč být nešťastní nebo proč se něčím trápit, nebo Vám ten důvod našel někdo jiný, povím Vám pár tipů, jak se během víkendu dostat zpátky do svého příjemného světa. A pokud máte po ruce nový magazín FC Jak se naučit optimismujen lépe.

1. Zkusme se chovat tak, jako by naše dobrá energie záležela na nás

Římský biskup Ignacius napsal: „Modli se, jako by všechno záleželo na Bohu. Ale jednej tak, jako by všechno záleželo na Tobě.“

Jinými slovy: Hlavně věř. Věř, že to, co uděláš, bude mít smysl. A pak to udělej nejlépe, jak umíš.

Spousta lidí, aby uvěřila, chce nejdříve důkaz, že to, čemu má věřit, funguje. Chovají se jako zahradníci, kteří vkročí do své zahrady a nejprve řeknou: „Chci okurku, jinak žádný záhon nezaliju.“ Ale tak to nefunguje. Zahradník propotí spoustu košil ve víře, že to, co dělá, bude mít smysl. Že když udělá všechno nejlépe, jak umí, zahrada mu to vrátí. Stejné je to v našem životě.

Věřme, že když se začneme soustředit na své pocity a lepší energii, budeme se cítit lépe. A to hlavně proto, že:

2. Vypusťme vše, co nemáme možnost ovlivnit

Zjistil jsem, že mnoho mé negativní energie zmizí ve chvíli, kdy přestanu řešit to, co neovlivním. Sto procent mé koncentrace obsahuje to, co ovlivnit mohu. Tomu se věnuji. A mám-li přijmout něco, co jsem ovlivnit nemohu, přijímám to jako fakt.

novém magazínu FC Jak se naučit optimismu lidé, které srazily životní obtíže, mnohokrát opakují: „Víme, že nemůžeme ovlivnit všechno, co se nám v životě stane, ale rozhodně můžeme vždycky ovlivnit to, jak k tomu přistoupíme.“

Zbavíme-li se posedlé touhy řešit všechno, tedy i to, co nemáme šanci ovlivnit, projasní se nám život. Začneme být pány své vlastní změny.

3. Zbavme se všeho, co nám nedělá dobře

V novém vydání magazínu FC mnoho lidí mluví o zášti a závisti, která je sžírala. Nebo o jiné negaci, pomstychtivosti, když je blízcí podrazili. Ve všech případech jde o převzetí citového jedu, trápení se těmi, kteří se příliš netrápili pro nás.

Dalajlama říká: „Zjistil jsem, jak je mysl ohebná. Rád se přirovnávám k mušce, která zrovna létá kolem mě. Jsou chvíle, kdy bychv její situaci bědoval: Jsem velmi slabá moucha a nemám žádnou schopnost se prosadit, být šťastný. Ale já nejsem slabý, jsem člověk. A přestože tyto schopnosti mám, chovám se mnohdy hloupě. Třeba když jsem nabubřelý. Někoho potkám a napadne mě, že jsem lepší než on. Jak mě toto zachvátí, hned se v tom člověku snažím najít něco pozitivního. Třeba že má pěkné vlasy. A ten můj pohled se okamžitě změní. Když já jsem plešatý, pak z tohoto pohledu je ten člověk lepší než já. Je to dobrý návyk, jak potlačovat vlastní pýchu a aroganci a najít si i na druhých to, co můžeme ocenit. Ať se cítíme příliš nahoře, nebo příliš dole, tohle je psychický přístup, který můžeme využít ke zlepšení vlastní situace.“

4. Hledejme na všech a na všem to, co můžeme ocenit

Dalajlama to už naznačil. Já podnikám. Moji zaměstnanci nemají vždy dobrý den. Někdy něco důležitého zkazí. Ale pořád to jsou moji lidé. Ostatně, ani čtenáři nemají vždy nejlepší den. Někdy se na mě sesype tolik smutku a úzkostí, tolik zbytečných chyb, kterých se dopustili a kvůli nimž mi pak píší do poradny. Někdy jsou zlomení, někdy zlí. Ale pořád to jsou „moji lidé“. Vždycky na nich hledám to dobré – to, co kdy dokázali, to, co kdy překonali, to, na co mohou být pyšní, to, na čem můžeme společně stavět dál. Chci rozmělnit negace – kňučení, stěžování si, pomlouvání. Chci, aby lidem bylo fajn, aby se soustředili na pozitivní kroky. Proto kdykoli i mně začíná být smutno, hledám to, za co mohu být vděčný, co mohu na daném okamžiku ocenit.

5. Zvedejme sami sebe

zde jsem psal, co je cílem mého úsilí. Mrzí mě, že jsme odmalička vedeni zvládat první pomoc, pokud jde o ztráty vědomí nebo zlomeninu nohy, ale nevíme nic o první pomoci, pokud jde o ztrátu sebevědomí nebo zlomeninu víry, lásky, srdce. Mrzí mě, že jsme odmalička vedeni zvládat první pomoc, pokud jde o druhé, ale víme moc málo o první pomoci sobě. Právě proto jsem psal tento magazín FC.

Chci, abychom přemýšleli o původu svých bolestí, abychom odstraňovali příčiny, aby nám záleželo nejen na druhých, ale i na sobě. Abychom dokázali mít sami sebe rádi, být sami sobě za mnohé vděční, cítili se dobře, a to ne jen tak, nýbrž prostě proto, že sami pro sebe dokážeme být důležití, nepostradatelní a báječní.

A že si zasloužíme říct si do zrcadla to zvláštní: „Miluji Tě.“

Vyslovit ta dvě slova trvá sekundu, ale může to změnit energii celého dne, víkendu nebo i příštího týdne. Držím palce!

© Petr Casanova