5 nouzových volání srdce aneb Proč partnera nevnímat jen očima

- Reklama -

Můj francouzský přítel Melchior je slepý. Se svou partnerkou má nádherný vztah. Musí ho mít nádherný, protože svou partnerku nemůže vnímat očima, pouze srdcem.

Jeho Jeanette má zrak v pořádku. Když se poznali, handicapovalo ji to. Viděla totiž všechno nepodstatné, jen ne Melchiorovu duši. Viděla tělesnou schránku – slepou, „nedostatečnou“ –, ale ne to opravdu podstatné – obsah té schránky. Jako by hodnotila knihu jen podle přebalu.

Dnes už Jeanette ví, jak důležitý je pohled srdcem. Jak důležité je spojit se s druhým srdcem. Proč zamilovaní při líbání zavírají oči.

Přiblížit se k sobě, propojit, vzájemně procítit, a zdaleka nejen fyzicky.

Když oči zrazují

Moje nová kniha CÍTIT ROZUMEM, MYSLET SRDCEMkterá vychází za měsíc, je o karmě ve vztazích. O tom, proč lidem, kteří konají dobro, se ve vztazích dobro ne vždy vrací. O roli rozumu a citu. O porozumění životu.

Je to kniha, která nebude pro každého. Čte se jinak, tak trochu se zavřenýma očima. Je o všem, co není vidět, ale ovlivňuje to náš život a rozhodně to není náhoda.

Oči nám pomáhají orientovat se v hmotném světě, ale hmotný svět je pouze jeden z těch, ve kterém se pohybujeme. Všechno skutečně důležité vidět není. Třeba zlo oči nepoznají. Zlo lze pouze vycítit. Tak jako lež vytušit. Nebo zradu. Nebo manipulaci.

Nic z toho nebolí oči, ale srdce. Přes oči pak pouze protékají slzy, slova srdce, která rozum nedokáže zformulovat. Zatímco rozum mlčí, zahanbený, že tak dlouho věřil očím – falešnému úsměvu, třpytivým darům –, ale i uším – krásně znějícím slibům a sladkým slovům, které ve skutečnosti neznamenaly NIC.

Rozum se ptá: Jak nám takový člověk mohl ublížit? Srdce to ale už dávno ví. Srdce už dávno plakalo.

Když vypadne spojení

Naše srdce totiž ze všech dosavadních lidských technologií nejvíce připomíná chytrý telefon. Nepřetržitě se snaží vysílat a hledat jiný, spřízněný smartphone. Problém je, že jsou jen dvě kategorie lidí.

  • Jedni fungují jako wi-fi. Vidí všechna dostupná zařízení, ale připojí se jen na to nejsilnější – a to už nepustí.
  • Druzí fungují jako Bluetooth. Bez dotazů se spárují s každým, kdo je právě aktivní a volně přístupný.

Ti první neodcházejí. Drží se, dokud je opětován signál. A když spojení vypadne, stále se snaží ho najít, obnovit. Bolí je to, chybí jim důvěrný přístroj ke spárování. Ne jakýkoli, ale ten jeden konkrétní, jako by byl jediný možný.

Ti druzí snadno odcházejí – za zdánlivě lepší příležitostí. Když se potkají tyto dva typy v jednom vztahu, pro toho prvního je velmi bolestné loučit se s někým, kdo se už nikdy nevrátí. Kdo lehkovážně přeskočí na někoho jiného jenom proto, že šel „právě kolem a nezaheslovaný“. Ten první stále volá, stále vysílá, a čím slabší odezvu dostává, tím více ho to bolí. Je zmatený, neumí si vysvětlit, kam se ten (dříve tak silný) signál vytratil.

Takové srdce pak přirozeně hledá chybu samo v sobě. „V čem jsem bylo špatné?“ přemítá. „Co mám udělat lépe?“ A hlavně: „Mám ještě šanci?“

Víc prociťuj rozumem, víc mysli srdcem

Moje nová kniha CÍTIT ROZUMEM, MYSLET SRDCEM je určena do těchto situací – pro chvíle bezradného srdce i rozumu. Ukazuje, kde hledat sílu, jak znovu plnit srdce i rozum tím, co potřebují, jak nikdy nevzdávat život. Protože nic se neděje náhodou a žádná rána nepřichází proto, aby nás oslabila, ale posílila. Kniha je plná skutečných karmických případů od A do Z.

Oči jsou důležité ve hmotném světě, kde se orientujeme pomocí rozumu. Proto ho máme. Cit nám ale pomáhá v nehmotném světě, v orientaci tam, kde oči nepomohou, kam nedohlédnou. Oči snadno běží v ústrety člověku, který má stejný dres, říká libá slova, a přitom nás zraní. Ve skutečnosti nás ale nezradí on, nýbrž naše oči.

Můj francouzský přítel Melchior cítí víc, než jiní vidí. Zrak ho nemůže oklamat, srdce používá jako netopýři svůj radar. Učí tak i svůj rozum, aby dal víc na cit, ne na lži.

Moje nová kniha CÍTIT ROZUMEM, MYSLET SRDCEM je o samotě. O vysvětlení toho, proč srdce bolí. Proč oplakává svůj slabý hlas. Proč nás po životních ztrátách vede do samoty, hledat více ticha, kousek klidu, kde můžeme víc naslouchat svému srdci a ocenit jeho příspěvek, rozumu zpočátku nepochopitelný.

Ta kniha učí, jak příště víc zapojit ty smysly, o kterých jsme se v biologii neučili. Intuici, sebelásku, soucit s někým, kdo ubližuje zdánlivě druhým, ale ve skutečnosti nejvíc sám sobě.

Ta kniha je o čase. O hlubším zamyšlení nad vším, co prožíváme. Zatímco rozum od svého narození setrvale nabíráme a v žádné fázi není konečný, cit je naší spolehlivou signalizací už od kolébky – říká, co nám chybí i přebývá. Jen mu porozumět.

Protože do vydání knihy zbývá přibližně měsíc, uvedu alespoň pět základních bolavých znamení, kterými nás srdce varuje. Zkusme o nich přemýšlet. Vkládat do svého cítění rozum a do svého přemýšlení cit.

Zajímá Vás pět příkladů? Otočte, prosím, na 2. stránku.