Rodičovské desatero podle Gatese: Jak vést děti k sebevědomí

Když se dítě narodí, má aktivovaný cit, ale nulový rozum. To mu umožňuje nepřemýšlet, zda se vyplatí jít do nesnází, překážek, výzev. Prostě jde, protože ho tudy vede cit. Cit ví, že je to cesta k chybám, pádům, ponaučením, ale také k rozumu.

Jakmile však dítě nabývá rozumu, už o nesnázích, překážkách a výzvách přemýšlí. Už má strach. Už vymýšlí odklady. Už se mu nechce do těžkostí, proher, bolesti. Tehdy začíná zpomalování lidského růstu.

Proč se ale někteří lidé nebojí proher? Proč problémy vnímají jako příležitost? Proč je na výzvách baví to objevování vlastního potenciálu a postupné posilování? Proč je baví strpět bolest, jestliže vede k růstu, zadostiučinění a štěstí?

A lze tomu naučit i děti, které už „přicházejí k rozumu“, a tudíž volí cestu nejmenšího odporu a největší pohodlnosti – pro které cílem je všechno snadné, pro které hlavní je nemít odpovědnost, pro které je všechno příliš náročné na stavění lepší hned zbořit?

Jedno z témat, které padne i na naší zítřejší konferenci, probíral také Bill Gates, který je nejen druhým nejbohatším podnikatelem současnosti (99,6 miliardy dolarů investičního majetku k dnešnímu datu), ale rovněž tátou.

Jak při výchově tří dětí uvažoval on?

Proč se rozhodl zřeknout devadesáti procent majetku ve prospěch dobročinnosti a nevnímat to jako ošizení svých dětí?

 Proč mu tolik záleží na tom, aby šly svou cestou?

„Chci dát dětem hlavně příklad, ne peníze. Se správným příkladem v hlavě si už peníze vydělají samy, budou-li pro ně důležité.“

Jeho desatero lze vztáhnout nejen na děti, ale i na (nové) členy firemních týmů. Spoluzakladatel Microsoftu je přesvědčen, že poskytuje šanci pro zvýšení sebevědomí a lepší zvládání problémů, kterých je plno nejen v práci, ale i každodenním životě.

1. „Dovol si být začátečníkem“

Začátečník… Dospělí lidé toto slovo nemají rádi. Takto označení si připadají poníženě, nedokonale. Gates ale svým dětem zdůrazňuje, že nikdo na světě nezačal jako neomylný a všehoznalý. Každý, kdo něčeho dosáhl, se musel v první řadě učit. A aby se mohl učit, musí mu přestat vadit to, že je na začátku cesty.

„Proto jsem děti odmalička nabádal k tomu, aby se v každém okamžiku snažily udělat to nejlepší, co v dané chvíli umějí. Tím získají novou zkušenost, jak to udělat lépe. Jakmile vlastními chybami pochopí, co dělají špatně, respektive jak to dělat lépe, udělají to lépe,“ říká.

2. „Přestaň panikařit a utíkat“

Něco se nepovedlo? V první řadě se uklidni. Je to normální.

Analyzuj to, kde jsi. A uvědom si, že jsi přesně tam, kde v daném okamžiku máš být, aby ses tam naučil to, co potřebuješ k posunu na další místo.

To je v pěti větách opěrný bod Gatesovy výchovy. Vyjadřuje to i jen několika slovy: „Každý krok a následně každá negativní i pozitivní zkušenost jsou nutné, abychom se ponaučili.“

3. „Motivuj se neúspěchem“

Neúspěch není opakem úspěchu, ale součástí cesty k úspěchu. Gates přikyvuje: „Zklamání a frustraci z každého neúspěšného pokusu musíme používat ke své motivaci, nikoli k demotivaci.“

Proč? To je důležitá otázka. „Hledejte v každé porážce příčinu a smysl,“ nabádá své děti s tím, že když nepřestanou být odhodlané odčinit svá selhání, pochopí něco úžasného – že mají kontrolu nad svým životem, schopnost schopnost nejen něco pokazit, ale i napravit. Vytvářet svůj osud.

„Proč se děti trápí porážkou? Možná v nich rodiče nezapalují novou touhu uspět. Možná sami tu touhu nemají. Když chcete kohokoli zapálit, musíte sami hořet.“

4. „Uvědom si, co přesně vytváří Tvůj život“

„Nikdo z nás není produktem jen konkrétních událostí nebo okolností,“ říká Gates. „Všichni jsme hlavně produktem vlastních rozhodnutí.“

Jinými slovy: Náš život nevytváří pouze to, co se v něm děje, ale především to, jak na to reagujeme, jak k tomu přistupujeme, jak s ním nakládáme. To určuje, kdo jsme.

„Pokud je chyba u jednoho člověka zdrojem neštěstí a rezignace u druhého zdrojem ponaučení a posunu, zjevně problém není v chybě, ale v osobním přístupu. Úspěšný život je v první řadě o vlastní vůli a rozhodnutí nedovolit svým frustracím a strachům, aby zbytečně a dlouhodobě přebíraly kontrolu nad mou energií, myšlením, budoucností.“

5. „Neporovnávej svůj pokrok s druhými“

Podle Gatese je problémem soutěžení fakt, že vítěz je jen jeden a poražení všichni ostatní. To vytváří současně averzi vůči vítězům. Je snazší je nenávidět než pracovat na sobě v přesvědčení, že jednou já budu tím jediným nahoře – a proč také, když pak budu terčem zla?

Proto na své děti, když ze soutěžení s ostatními nevycházely vítězně, apeloval: „Nepoměřujte se primárně s druhými. Oni nejsou lepší, jen jiní. Pracujte ne s jejich přednostmi a nedostatky, ale se svými. Soustřeďte se na jediného soupeře – sebe. Snažte se dokázat víc než včera.“

Podle Gatese bere dětem sebevědomí absolutní porovnávání. „Umělec nepotřebuje nezbytně rozumět matematice, podnikatel znát dokonale literaturu a hudebník bezchybně chemii. Když má dítě výborné známky ze všeho, jen dobře. Ale mnohem spíše se s věkem bude vymezovat určitým směrem. Jen proto, že má v jiném předmětu horší prospěch, neberte mu sebedůvěru, kterou potřebuje pro své nadání. V zásadě není důležité, v čem dítě vynikne. Potřebuje se ale naučit, že důležité je ve víře udělat nejbližší krok a racionálně ho provést co nejlépe.“

To souvisí s další zásadou:

„Odkud lidé berou pocit, že by se mohli druhému vyrovnat? To je přece nemožné.“

6. „Oceňuj svou jinakost“

„Vadí mi kultura, která požaduje instantní výsledky,“ pojmenovává Gates fenomén doby. Jestliže má soused jiné auto, chceme ho také. Jestliže má více peněz, chceme je také. „Nejsme stejní. Každý máme jiné potřeby i jiné motivy. Snaha všímat si jiných a napodobovat jejich životy z nás samotných bere kus já, schopnost uspokojit primárně své potřeby a využít primárně své motivy.“

Podle Gatese blížící se doba, kdy veškerou monotónní práci zastanou roboti, ještě víc umocní jedinečnost člověka, hodnotu každé individuality. „Hledejme to, v čem jsme jiní. Možná sklidíme posměch davu, ale každý jedinec jde většinou rychleji než dav, protože každý dav jde jen tak rychle jako jeho nejpomalejší člen.“

7. „Věř ve své schopnosti“

Gates věří na přírodu a její záměr udělat každého člověka unikátním. Každý podle něj má unikátní přednost a unikátní způsob myšlení, který ho předurčuje k nenapodobitelnému úspěchu. K jeho objevení i uplatnění však potřebujeme pevnou vůli – a její dvě složky: trpělivost a vytrvalost.

„Trpělivost je souhrnem smíření, klidu, sebedůvěry a víry v budoucnost. Je to znamení vnitřní síly. Není to vlastnost, dá se naučit, osvojit, tak jako vytrvalost. Zatímco trpělivost se projevuje v pasivitě, schopnosti strpět náročné, vytrvalost se projevuje v aktivitě, schopnosti vytrvat v cestě, která má smysl.“

Dominantní část výchovy dětí věnoval překonávání strachu. „Udělat právě to, do čeho se nám nechce nebo z čeho máme obavy, protože nevíme, co je za rohem, to znamená především mít trpělivost se svou slabostí a být schopen vytrvat v chůzi za roh – ke zjištění, že to, čeho se bojím, vždy dokážu.“

„Proč se závistivě díváme po schopnostech druhých, když všichni máme své vlastní a unikátní, které by nám mohl závidět kdokoli druhý?“

8. „Vysiluj se činností, ne nečinností“

Podle Gatese lidi nejvíce rozlišuje způsob práce s časem, kterého máme všichni stejně – 24 hodin denně. „Nemyslím, že bych měl v životě méně překážek než jiní, naopak jsem jich potkal víc, protože jsem jim šel naproti. Vyhledával jsem obtíže, které bych mohl řešit. V řešení obtíží je podnikatelská cesta. Rozdíl je mezi lidmi, kteří problémy aktivně neřeší a pak pasivně přijmou řešení zvenčí, a těmi, kteří jim to řešení dodají.“

Gates říká, že na čase je zajímavé, že uplyne tak jako tak, ať jsme činní, nebo nečinní. „Já jsem vedl své děti po svém – že je lepší být vysílen z přemíry zkoušení a učení než z nicnedělání. To první mě posouvalo k dobrým emocím a vědomostem, to druhé pro mě bylo jen marnění času a vlastních schopností.“

9. „Ber překážky jako podstatu cesty“

Gates je vděčným čtenářem, nejen odborné literatury, ale i životopisů úspěšných lidí: „Odmala jsem vypozoroval, že úspěch nikomu nespadl z nebe. Že úspěch začal s rozhodnutím nepřestat hledat řešení pro konkrétní problém. Úspěch necharakterizuje cíl, ale cesta.“

„Všechno v životě můžeme zlepšit, když na tom budeme trpělivě pracovat.“

10. „Nauč se obracet stránky dopředu“

Děti vedl ke sportu i proto, aby měly před sebou stále větší překážky. „Člověk má sklon k pohodlnosti, proto potřebuje život ve formě překážkového běhu, nespokojit se s jedním úspěchem, protože co stagnuje, to pomalu zaniká. Potřebuje brát výzvy jako příležitosti k osobnímu růstu, neustat. To je soutěživost, kterou si úspěšný člověk snaží udržet. Bez ní se úspěch stává historií.“

Podle Gatese je člověk už z podstaty odsouzen dělat chyby. Je omylný. S omylností se potřebuje smířit a naučit se obracet stránky své knihy životního ponaučení dopředu, ne dozadu.

„Kdo se tohle naučí, přestává marnit čas v minulosti nad chybami, které nelze změnit. Chyby se nedějí proto, aby je člověk měnil, ale aby ony změnily člověka. To znamená psát lepší příběh.

  • Jak pracovat s dětmi, aby se nedávaly odradit neúspěchem nebo slovy druhých?
  • Jak v dítěti pěstovat optimistu, který se jen tak nevzdá a bude brát i těžkosti s větším nadhledem?
  • Nové vydání magazínu FC Jak se naučit optimismu je na obálce vybaveno křížovkou, kterou si připomínejte každé ráno – obsahuje všechna důležitá uvědomění pro vnitřní klid. Vydání získáte zde.

© Petr Casanova