Proč je život jako obchod a všechno, co stojí za to, není zadarmo

"Říká se, že nejlepší věci jsou zadarmo. Já takové neznám. I zdraví, i štěstí, i vyvážený vztah, i jakákoli forma úspěchu něco stojí. A je to dobře. Protože pak má pro nás hodnotu." Petr Casanova
- Reklama -

Život je jako obchod. Jako supermarket, do kterého jsme vešli. Jsme plní přání a on je vyplňuje. Můžeme si sáhnout, po čemkoli chceme. Ale – žádný splněný sen není zadarmo. Za všechno musíme zaplatit.

Z celé školy pro mě byla důležitá jedna věta: rozdíl mezi cenou a hodnotou. Cena je to, co platíme, hodnota je to, co dostáváme. Jako kluk jsem si myslel, že cena i hodnota jsou totéž. Že když se někdo vysměje, že pro něj nemám žádnou cenu, nemám pro nikoho hodnotu. Že když se mi stane něco špatného, je to jen špatné a není na tom nic dobrého. Že když po něčem toužím, spadne mi to do klína, když si to budu opravdu hodně přát.

Tak hloupý jsem byl.

„Proč se ke mně druzí tak chovají?“

Dnes vím, že všichni jsme obchodníci. Ve vztazích si musíme především uvědomovat svou hodnotu. Jestliže ji nemáme pro sebe, jsme bezcenní i pro druhé. Jestliže si vnitřně připadáme bez hodnoty (nemáme se dost rádi), zvenku nám může kdokoli lepit sebevyšší cenovku (ale náš vnitřní svět nezmění, pokud ho nezměníme sami). Protože pouze my svým přístupem k sobě určujeme, jak se k nám mohou chovat druzí.

„Jak poznali, že si to zasloužím?“

Jestliže se k nám druzí chovají hůř, než jak se k sobě chováme my sami, odcházíme od nich, protože věříme, že si jejich chování nezasloužíme. Jestliže se k nám naopak druzí chovají jen o trochu líp, než jak se k sobě chováme my sami, zůstáváme u nich. Proto tolik nešťastných lidí, kterým chybí vlastní sebeláska, vlastní sebeuvědomění a vlastní sebehodnota, zůstává ve špatných vztazích. Mají jen mylný pocit, že se k nim protějšek chová právem špatně – tak, jak si sami zaslouží. Protože oni sami se k sobě chovají ještě hůř.

„Proč mám smůlu na špatné vztahy?“

Mít svou hodnotu a z té neslevit. Uvědomovat si, že když nedostávám to, co chci, neznamená to, že si to nezasloužím, ale že si zasloužím mnohem víc, než mi druhý dává. Protože když někomu nabízím vysokou hodnotu a jemu nestačí, pak to nemusí znamenat, že chyba je v mé hodnotě, ale v jeho schopnosti ocenit ji. Jinými slovy že to nabízím nesprávnému člověku.

„Proč si druhý neváží toho, co pro něj dělám?“

Mnoho lidí dělá pro druhého samozřejmě a „zadarmo“ to, co má hodnotu. Tito lidé jsou pak nešťastní, že se samozřejmým pro druhého stalo to, co je přitom tak vzácné. Nechápou, jak je možné, že si toho druhý neváží. Ale chyba není v druhém. Chyba je v nich. Nejen v obchodě platí, že někteří lidé si neuvědomují hodnotu toho, co pro ně samozřejmě děláme, dokud nenajdeme odvahu přestat to pro ně samozřejmě dělat.

„Proč ho nedokážu změnit?“

A teprve když to pro ně dělat přestaneme, uvědomí si rozdíl mezi tím, co měli, a tím, co jim najednou schází. Pak nás najednou odprošují. My, bezcenní, najednou pro ně máme hodnotu. A najednou jsou ochotni za svou chybu platit. Najednou jsou ochotni ve vztahu vyvažovat. Nejen pořád brát, ale také občas dávat. I tak se do vztahů promítají obchodní zákony.

„Proč to, po čem toužím, stojí tolik námahy?“

Z mých knih víte, že zásady mezilidských vztahů rád vysvětluji na vztazích partnerských (na lásce). Přitom témata důvěry a zrady, upřímnosti a falše, komunikace a domněnek se přirozeně týkají i vztahů například v práci, v zaměstnání nebo v podnikání. Život a obchod jsou prostě spojené nádoby a my všichni zastáváme tak trochu roli obchodníka. Každý den platíme za svoje touhy – lepší vzhled vykupujeme prací na sobě, lepší výkonnost vykupujeme prací na sobě, ani radost, štěstí a naděje nejsou zadarmo a znamenají práci na sobě.

„Co vlastně potřebuji?“

Život je neustálé vyjednávání. Šéf by chtěl, abychom pracovali za co nejnižší mzdu. My chceme dokázat, že si zasloužíme co nejvyšší mzdu. Každý den prodáváme sami sebe, své dovednosti, vize, myšlenky, postoje. Ale také denně zjišťujeme, jak je důležité ovládat obě strany mince – umět prezentovat stejně jako naslouchat, řídit stejně jako delegovat, porozumět stejně jako být pochopen.

Také své děti učíme umět prodávat, vyjednávat, snít, ale i jít za svými vizemi. Sami se učíme mít ve svém životě moudře nastavený WLB (work-life balance), to znamená nejen dřít jako kůň, ale i umět odpočívat. Nejzákladnější obchodní dovednosti jsou prostě základem každého životního úspěchu, protože za všechno, co dostáváme, vždycky něco platíme. A za všechno, co zaplatíme, vždycky něco dostaneme.

Pojď. Probereme to!

Vážím si každého setkání s Vámi. Je rozdíl psát si, nebo si moci popovídat o životě osobně.

Když lidé udělají chybu, často se při setkání topí v sebelítosti, sebevýčitkách, sebeodmítání. Přitom i v chybě, za kterou platíme, je skryto bohatství – zkušenost, moudrost, ponaučení, které za ni dostáváme. Porozumět životu znamená do značné míry porozumět obchodu, a naopak. A protože si neustále píšete o velké setkání, rozhodl jsem se ho už potřetí uspořádat. Po lednové vyprodané konferenci Věřily, že můžou se s těmi, kteří na sobě jsou ochotni pracovat, rád sejdu na druhém ročníku konference Tajemství obchodu. Jako vždy tam budu nejen já, ale i další lidé, specialisté, kterým stojí za to naslouchat a jejich prostřednictvím se posouvat dál.

Loni trvala konference devět hodin. Připravte si otázky, právě proto se koná – aby Vám mohla pomoci.

Jestliže podceňuješ svou hodnotu, naučíš se to. Jestliže neumíš komunikovat, naučíš se to. Jestliže Ti chybí sebevědomí, životní směr, pochybuješ o sobě nebo potřebuješ člověka, který Tě v těžkostech povede, bude koučovat, to všechno tato konference nabízí. Proto ji pořádám. Protože Tvoje hodnota je V TOBĚ.

Konference se koná 26. března 2019 v pražském Foru Karlín po celý den. Pokud stojíte o osobní setkání se mnou, budu se na místě těšit. Více zde

©Petr Casanova