Proč silní lidé přitahují komplikované vztahy

- Reklama -

1. Vztah spřízněných duší

V pohádkách jsou vykreslovány romanticky, ale v reálném životě nebývají snadné, spíše komplikované. Proč?

Lidé, kteří v životě zesilují, jsou inspirací, oporou i výtahem. Kdekdo by je chtěl do vztahu. Jenže současně žijeme ve světě, kde je standardní být zadaným jenom jednou.

Život přitom zná jediný čas – teď. Zatímco člověk si vymyslel „minulost“ a „budoucnost“, život nic takového nezná. Život je pouze nekonečný sled přítomných okamžiků. A tak se může stát, že se v jednom čase protne vztah, ve kterém jsme potřební, se vztahem, ve kterém bychom mohli být šťastní.

Máme partnera, který si nás absolutně váží, a i sami se ve vztahu s ním cítíme skvěle, protože jsme užiteční. Jenže pak se může objevit někdo, kdo nám rozezní srdce. A přitom cesta k němu zdánlivě nevede. (více v článku 7 rozdílů mezi osudovým partnerem a jedním z mnoha.)

Pro silného člověka je to náročná zkouška. Ctí své závazky, ale nemůže ignorovat své city. Je to nelítostný souboj rozumu a srdce. Jako by neexistovalo správné řešení. Jako by možné bylo jen ublížit.

A přitom se stáváme jen surfařem, který nastupuje na větší vlny. Život rád posílá náročné výzvy. A má v nás důvěru. Ví, že se rozhodneme správně a že časem pochopíme, že i když nedostáváme vždycky to, co chceme, vždycky dostáváme to, co v dané chvíli potřebujeme.

(O řešení podobných situací ve vztazích jsou knihy 100 nejkratších cest k ToběProtože.)

2. Uzdravující vztah

Mnozí lidé si myslí, že když překonají prožívanou překážku, život bude snazší. Jistěže není. Život je jako počítačová hra, ve které s úspěšným zvládnutím jedné obtížnosti postupujeme do vyšší. Objektivně se náš život stává snazším, protože příště už stejnou překážku zvládneme snáz, ale to je dáno ne velikostí překážky, nýbrž velikostí naší – stejná překážka se velikostí nemění, ale jejím překonáním MY ROSTEME. Objektivně tak dokazujeme stále víc, ale subjektivně se nám život zdá stále těžší. Protože stále těžší jsou překážky, kterým čelíme, tím, jak rosteme.

Efekt je nejlépe vidět na uzdravujícím vztahu.

Silní lidé (ti, kteří životem zesilují) dokážou úchvatně léčit. Sami totiž ze své zkušenosti vědí, jak moc je pomoc druhého v těžké situaci důležitá.

Dokážou být tedy náručí, ve které druhý najde útěchu, ramenem, na kterém se druhý vypláče, uchem, do kterého se druhý může vypovídat, srdcem, které dokáže přijmout a pochopit něčí smutek.

To je jeden z klíčových důvodů, proč jsou silní lidé tolik přitažliví pro ty, kteří potřebují laskavost a soucit. Silní lidé poskytují uvedené přednosti rádi, protože tím sami nikterak neztrácejí. Přínos je ve vyváženém vztahu oboustranný. Sílí ten, komu silný pomáhá, a sílí i silný sám, kterému je poté uzdravený partner vděčný a neváhá mu také pomoci. Jsou to krásné vztahy, kde oba chápou, že dáváním v těžké chvíli nikdo nezchudne.

Jsou to ale také vztahy, kde silní mohou ztratit mnoho energie, jestliže jim druhý přestane energii vracet. Pak se uzdravující vztah mění v jednostranný (více v článku 5 znamení sobce aneb Jak se silní ve vztahu stávají slabými).

Jsou to tedy také poučné vztahy pro silné lidi. Učí se chápat, že když jim bude druhý sílu pouze odčerpávat, časem sami zeslábnou – a potom tomu, kdo z nich energii odčerpává, jednou už nebudou mít co dát. I kdyby stokrát chtěli. A nejhorší je, že ani sobě.

Takové vztahy mohou končit tragicky. Dříve silný člověk, posléze slabý, je vyléčeným partnerem zahozen jako vyžvýkaná cukrová třtina. A sám zůstává v sebelítosti, pocitech nedostatečnosti a snižující se sebehodnoty. Je z něj ten, komu pomohl. Zoufale potřebující silného člověka, který si už něčím podobným – energetickým zneužitím – prošel. Pádem a ponaučením.

Ačkoli i to je tvrdá zkušenost, silným lidem z dlouhodobého pohledu pomáhá rozumět, do jakého partnera má smysl vkládat své srdce.

3. Karmický vztah

Mnoho lidí už poznalo, že život je jako kniha. Že postavy, které potkáme v první kapitole, nemusejí vydržet po celý děj. Mohou z příběhu záhy zase vystoupit. A přesto předají to, co předat měly.

Karmické vztahy nezaměňujme s osudovými (spřízněnými) partnery. Karmické vztahy bývají hodně těžké, a to proto, že potkáváme například lidi, které milujeme, zatímco oni nám ubližují; kterým věnujeme každou myšlenku, zatímco oni nás ignorují; pro které se trápíme, zatímco oni se pro nás netrápí.

Tehdy se učíme chápat, že žádný člověk se v našem příběhu neobjeví zbytečně. A že díky těmto zkušenostem jednou porozumíme, na kom opravdu v životě záleží, a na kom nikdy ne. Že důležití nejsou ti, kteří nás srážejí, ale ti, kteří nás posilují. Že důležití nejsou ti, kteří nás opouštějí, ale ti, kteří při nás zůstávají.

Karmické vztahy potkáváme na všech úrovních. Partnerské, rodičovské, přátelské, sousedské i pracovní. Učí nás pracovat se svým citem i rozumem. Uvědomovat si, že neztrácíme, když přijdeme o člověka, který nás podváděl, ale že ztrácí ten druhý, když přijde o člověka, který mu důvěřoval.

V karmickém zrcadle se všechno časem ukazuje jinak, než jak se to v první chvíli zdálo. A hlavně se tak dozvídáme, že když v některém vztahu nedostáváme to, o čem si myslíme, že si to zasloužíme, neznamená to nezbytně, že bychom si to nezasloužili; spíše to znamená, že si zasloužíme mnohem víc.

A to zdůrazňuji jak v magazínu FC, tak ve svých knihách. Chci, aby lidé nevnímali těžkou přítomnost pouze povrchně jako zaprášenou truhlu, kterou jim život postavil před dveře. Chci, aby pochopili, že něco je uvnitř. Že stačí nalézt správný klíč a objeví se poklad. Uvědomění, že každou překážku zvládneme. Protože do naší přítomnosti nepřišla, aby nás oslabila, ale naopak posílila.

© Petr Casanova; vše o mých knihách je zde