6 znamení nadměrného stresu a 7 způsobů, jak ho uvolnit

Už Napoleon říkal: „Nepřítel není nejnebezpečnější, když o něm víme, ale když o něm nevíme.“

Stres. Přijali jsme ho za součást moderního života. Kdykoli můžeme potkat stresovou situaci, ba dokonce více stresorů v jednom okamžiku.

Jak píšu v magazínu FC, stres není zlý, je to přirozený aktivátor pudu sebezáchovy. Je jako výstřel. Trocha stresu nám může pomoci k akci. Jenže čeho je moc, toho je příliš. Nadměrný stres je nebezpečný, a to i proto, že čím víc působí, tím míň si ho uvědomujeme – co zažíváme příliš dlouho, to se nám zdá již normálním, nevnímáme negativní rozdíl.

Pak bohužel dochází ke zkáze. Stres infikuje emoce, myšlení, chování, psychické i tělesné zdraví. Žádná část naší bytosti není proti stresu imunní. Dlouhotrvající chronický stres nás může devastovat.

Proč pomáhá a pak škodí?

Zvyšující se stres nejprve cítíme v těle. Mozek uvolňuje do krevního řečiště adrenalin a kortizol – hormony aktivující k boji, nebo k útěku. Pokud ale nebojujeme, či neutíkáme, a dokonce ve stresovém rozpoložení zůstáváme, organismus se přetíží adrenalinem a kortizolem a brzy stres cítíme psychicky – nesoustředěnost, úzkost, špatnou paměť, špatný spánek, negativní zacyklení, náběh k depresi. A jako buzarem se tento míček odráží do těla. Může se projevit až srdeční nemocí.

Netrápí mě lidé, kteří si stres jako soupeře uvědomují. Trápí mě ti, které stres převaluje na lopatky a oni si to nepřipouštějí. Proto si nejprve popišme první nejčastější příznaky. A pak nejosvědčenější způsoby, jak se bez tišicích léků stresu zbavit.

Nejprve PŘÍZNAKY, kterým věnujme pozornost.

  1. Bolesti hlavy

Stres vyvolává napětí v hlavě. Nejběžněji v podobě takzvané tenzní bolesti, tedy mírné, střední či silné ozvěny v mozku, zátylku a za očima. Když se neřeší, ba když stres stupňujeme, přerůstá až v migrény.

  1. Zažívací problémy

Jakmile mozek zvedne stavidla stresových hormonů, zažívací ústrojí projde prvotním šokem. Mozek to myslí dobře, ale jako by nalil čisticí jar do talíře ještě s jídlem, nebo jako by své vojáky v zablácených botách prohnal naší kuchyní, protože je to nejkratší cesta na frontu.

Velitel Mozek ale volá: „Mám své priority, a když se kácí les, létají třísky.“ Ve stresu tak můžeme mít buď odpor k jídlu nebo hůře zažívat, když se do jídla nutíme. Jestliže ve stresu dál zůstáváme, koledujeme si o IBS, syndrom dráždivého tračníku (střeva).

  1. Častá nachlazení a infekce

Stres vytěžuje náš oběhový systém. Mozek stále řve: „Boj, nebo útěk především.“ Zvýšená srdeční frekvence zvyšuje krevní tlak, zamítány jsou protesty imunitního systému.

Představte si, kdyby nekontrolovatelný dav tlačil na dveře Vašeho bytu a Vy jste mu otevřeli. Proud neidentifikovatelných lidí by snížil Vaši schopnost vyhledat, neutralizovat a nevpustit dál nakažlivé bakterie. Ušlapaly by Vás.

  1. Přibývání na váze

Již jsem uvedl, že stresové reakce odkládají potřeby trávicího systému na absolutně vedlejší kolej. I když jíme, dostatečně nepreparujeme z potravy živiny a vylučujeme je z těla – ať spodem, nebo horem. Nevolnosti (slabost) střídají křeče (přepětí) v žaludku.

A přitom naše armáda potřebuje z něčeho žít. Vyjídá tedy snadné zásoby v našich „sklepích“ a my ubýváme na váze. Pak se ale rozeřve hlady. Kortizol začne podporovat chuť k jídlu a vyžadovat ho co možná nejrychleji. Proto ta touha po jednoduchých (rychlých) cukrech, fastfoodovém jídle, co nejvyšším obsahu tuků.

Je to paradox. Ačkoli jíme málo a nedostatečně, přibýváme na váze. Někomu se dokonce rozkolísá váha a naopak hubne – při dlouhotrvajícím stresu se „ztrácí před očima“. Špatně je obojí.

  1. Bolest v hrudi, citelné bušení srdce

Emoční, mentální a tělesné přetížení narušuje normální fungování organismu. Zvýšený tlak a napětí v těle nás vyčerpávají. Padáme únavou, ale spát nemůžeme, neboť v hrudi nám zvoní divoký budíček. Srdce bije jako na poplach. Jeho ubíjející cyklus vede až k palčivé bolesti hrudní stěny, žebra jako by tížila a drtila plíce. Špatně se dýchá.

Obvykle zastavíme, sedneme si a akutní bolest poleví. Mylně si to vyložíme jako konec potíží. Opak je pravdou. Chronický stres si plíživě prokopává tunel k srdečním chorobám, až infarktu myokardu. Střední, až těžké problémy způsobuje také narušením mechanismů srážení krve.

  1. Ztráta libida

„Promiň, dnes jsem měl hodně práce,“ převalí se muž na opačnou stranu.

„Nezlob se, ani tentokrát na to nemám chuť, mám myšlenky jinde,“ trápí ženu.

Zdánlivě nevinné a běžné věty. Proto nad nimi lidé často jen mávnou rukou. Přitom nechutenstvím se stres projevuje i v ložnici. Podceníme-li to, chronický stres se vystupňuje u žen problémovou ovulací, u mužů radikálním snižováním počtu spermií a plodnosti vůbec.

A nyní ZPŮSOBY, JAK STRES ZVLÁDNOUT.

Předně, vyhnout se stresorům mnohdy nemůžeme. Musíme do práce, musíme přijmout telefonní hovor, na ulici potkáme nepříjemnému člověka. Ale snížit vliv účinkujícího stresu na naši mysl i tělo rozhodně lze:

1

10 až 15 minut denně si pišme o tom, co nás stresovalo a jak to působilo. Pomůže nám to uspořádat si myšlenky a snížit vnitřní pnutí. Pokaždé, když se nad stresory zamyslíme, ubereme jejich moc. Pochopíme totiž je i sebe.

2

Mluvme s rodinou, přáteli nebo kolegy o svých pocitech. Ulevíme si.

3

Dělejme něco zábavného, nejlépe v rámci svých koníčků, tvůrčích aktivit, případně dobrovolnické práce. Něco, co má smysl, co nás těší a nabíjí, nám vrátí dobrou energii i pocit, že nejsme zbyteční.

4

Zaměřme se na přítomnost, nejlépe meditací a řízenou představivostí (více v magazínu FC).

5

Pravidelně cvičme. Pohyb je jedním z nejlepších způsobů, jak zvládat stres. Už strečink, kterým obvykle začínáme, uvolňuje svalové napětí, a tím doslova sabotuje opačné snahy stresových hormonů. Už pouhým běháním vypínáme, zapojujeme pouze konkrétní svalové skupiny, a to ještě v uklidňujícím, pravidelném rytmu. Navíc vracíme metabolismus do normálu, je nám lépe a obvykle dostaneme i hlad.

6

Provádějme dechová cvičení. Soustředění na hluboký nádech a hluboký výdech uklidňuje a přirozeně vrací fungování našeho těla do frekvence, v jaké tepe příroda. Mnohdy přímo ucítíme, jak se napojujeme na zdroj energie a osvěžujeme se. Jedním z nejlepších způsobů je jóga, která má i prvky svalové relaxace.

7

Dopřejme si masáž. Zkusme aromaterapii, která je i o restartu čichových buněk, nebo muzikoterapii, která obnovuje pro změnu sluchové vnímání. Každá masáž je jak o uvolnění, tak o soustředění na příjemno.

© Petr Casanova