Naslouchej mi, prosím aneb Nejluxusnější dar, který nestojí nic, ale může znamenat všechno

"Jsem důležitý, proto nemohu vypnout telefon." / "Jsi důležitá, proto nyní mohu odložit telefon." Nehodící se škrtněte.

Vzpomínáte na Vánoce?

Myslíte na něčí svátek, narozeniny?

Existují dárky, které se dávají jen jednou za rok. A pak jsou pozornosti, které můžeme dávat denně. Nezruinují nás. Nestojí ani korunu. Nestojí zdánlivě nic. A přesto mohou znamenat pro člověka úplně všechno.

Píšu „zdánlivě“. Protože něco stojí. Jsou to vlastně ty nejdražší dary, které můžeme poskytnout. Protože člověku dáváme něco, co už nemůžeme – na rozdíl od peněz – nikdy získat zpět.

Ptáte se, co je takovým darem, který můžeme dávat denně, a přitom nezchudnout? Chcete namítnout, že nejste majetní, bohatí, solventní? Ne, pokud žijete, ten dar stoprocentně máte. A je pouze na Vás, jestli ho věnujete.

Prosím o Tvůj čas

Kdykoli se potkávám se čtenáři m…