Co prospívá a škodí lidskému oku

Oči potřebuješ. Sbíráš jimi 80 procent informací. Jak o ně pečovat?
- Reklama 4 -

Lidské oko. Jeden z nejmenších orgánů v lidském těle, a přitom pro nás tak cenný. Jeho průměr zřídka přesáhne 24 milimetrů a váha 28 gramů. A přesto právě zrakem člověk přijímá okolo 80 procent všech informací, přičemž za hodinu jich oko dokáže zpracovat až 36 tisíc.

Škodí dětskému zraku mobily a tablety? Je zákeřnější horské slunce, nebo to letní? Čím můžeme posilovat svůj zrak? Zajímají Vás tyto otázky? Sami prostřednictvím aplikací sledujete, kolik času denně své oči namáháte koukáním do umělého záření obrazovek? Co tedy zraku dělá dobře, a co ne?

Odpovědí se chopil český očař, který je známý svými unikátními operacemi, Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik. Co především bychom o lidském oku měli vědět?

1. Lidské oko se vyvíjí až do 7 let

„Vývoj zraku začíná už během 4. týdne těhotenství. Do 6. měsíce se u dítěte vyvíjí centrální fixace a konvergence, tedy schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka, přičemž zraková ostrost dosahuje asi 5 procent toho, co u dospělého člověka.

Na nějaký předmět je schopno zaměřit pohled půlroční batole. Okolo 9. měsíce je zraková ostrost 10 procent. V prvním roce činí asi 20 až 30 procent. Kolem 7. roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý. Do té doby ale opravdu pozor na oči. Potřebují co nejzdravější prostředí.“

2. Nápadná změna barvy očí může být příznakem onemocnění

„Většina novorozeňat je modrooká, a to proto, že bezprostředně po narození duhovka neobsahuje téměř žádný pigment. Toho postupem času přibývá a až kolem 3. roku věku by měl být definitivně ustálen. Pouze u asi 15 procent dospělých se barva očí mění v pozdějším věku. Pokud se změní velmi výrazně nebo jen u jednoho oka, může jít o příznak očního onemocnění.“

3. Tmavé brýle bez UV filtru škodí zraku víc než brýle žádné

„Toto je problém lidí, kteří před létem šetří na kvalitních sklech. Tmavé sluneční brýle bez UV filtru mohou být pro oči škodlivější než brýle žádné. Pod tmavými skly totiž dochází k přirozenému rozšíření zornic, aby oči lépe viděly, a nejsou-li chráněny kvalitním UV filtrem, proniká do nich více škodlivých paprsků, což může vést k trvalému poškození zraku.“

4. Horské slunce může zrak poškodit víc než to letní

„Není to přímým působením slunečních paprsků, respektive světelného zdroje, ale jejich odrazem od sněhu. To může zrak potrápit víc než například pobyt u moře. Je spočítáno, že sněhová pokrývka může zvýšit hladinu UV záření o 90 procent v případě čerstvě napadaného sněhu a o 50 procent v případě sněhu staršího. Pro představu: Zelená tráva odráží jen asi 3 procenta UV záření.“

5. 3D filmy nejsou pro všechny oči

„Lidé se rádi nechávají ukolébat také tím, co všechno zrak zvládne. Ano, na jednu stranu zdravé oko dospělého člověka umí navnímat a rozlišit barvy o vlnové délce od 380 do 760 nanometrů. Mimochodem, každý barevný vjem je charakterizován sytostí, jasem a barevným tónem. Názory na řádový počet odstínů barev, které lidské oko umí rozeznat, se liší. Hovoří se až o 10 milionech barev.

Na druhou stranu ale někteří lidé nejsou schopni rozeznat 3D obraz v kině nebo televizi. Potíže se objevují v případě tupozrakosti, šilhavosti a při velkém rozdílu v dioptriích na každém oku. Pak se může stát, že sledování 3D filmu kromě rozčarování způsobí nějaký další problém. A jak zraku pomáhat?“

6. Čtvrtina vitaminů je určena jen pro zrak

„Proč potřebuje tělo tolik výživových látek? Až 25 procent vitaminů a minerálů, které člověk přijme z potravy, je určeno pouze pro zrakový systém. V dnešní době, chudé na tento příjem, často přirozeně získané látky k dobrému vidění nestačí, je vhodné používat doplňky stravy, alespoň jednu kapsli denně pro dodržení minimální dávky potřebných látek. Zkrátka, podle slabosti zraku jde poznat i to, jak zdravě se člověk stravuje.“

7. Zdravá pro oči není jen mrkev

„O mrkvi se říká, že má až zázračný vliv na kvalitu zraku. Musím Vás zklamat. Je to mýtus. Mrkev je sice pro zrak opravdu prospěšná, ale ne o moc víc než řada jiných potravin. Naopak málo se věnuje pozornost například kurkumě, u níž je prokázáno, že kromě velmi pozitivního vlivu na zrak působí také proti nádorovým onemocněním. Mimochodem, pro dobrý zrak je podstatný lutein, obsažený například v obilí, ovoci, zelenině a vaječném žloutku. Na správné fungování enzymů v oku má pak velký vliv zinek, který obsahují vajíčka, mléko, dýňová semínka, ústřice nebo pštrosí maso.“

  • Jak o sebe lépe pečovat?
  • Jak se vyvarovat zbytečných starostí?

I tom bude letošní řada magazínu FC. Jednotlivá vydání se dají zakoupit i samostatně zde.

© Petr Casanova

- Reklama 5 -