Dělám pořád stejné chyby: 7 kroků z bludného kruhu

Jak začít znovu a lépe?
- Reklama 4 -

Blíží se konec starého roku a začátek nového. Začátek všeho nového. Právě na nové začátky jsem zaměřil toto vydání magazínu FC.

Je určeno všem, kteří chtějí ve svém životě něco podstatného změnit. Na co všechno bude důležité se připravit? Jak překonat toho největšího soupeře – kterého máme v sobě?

Dva bratři

Kdykoli s lidmi pracuji na jejich pozitivní změně, chci, aby se zamysleli nad jedním příběhem:

Po letech se potkali dva bratři. „Jak se máš?“ ptá se jeden druhého.

První svěsí hlavu: „Jsem alkoholik. Co jiného bych mohl být, když i náš otec byl alkoholik?“

Druhý pokrčí rameny: „Já jsem abstinent. Co jiného bych mohl být, když náš otec byl alkoholik?“

Prostředí, ze kterého vycházíme, okolnosti, kterými procházíme, výzvy, kterým čelíme, to všechno je velmi důležité, ale rozhodující je, jak myslíme. Nové vydání magazínu FC je proto zaměřeno na to, jak myslet, abychom zvládli pozitivní změnu. Negativní myšlení nám totiž nikdy nedá pozitivní život.

Klíčové otázky

  • Proč děláme kroky, které nám škodí, i když už ve chvíli, kdy je děláme, tušíme, že chybujeme?
  • Proč opakujeme stále stejné chyby, i když je nám jasné, že stejné kroky nemohou vést k jiným výsledkům?
  • Proč se nám do života vrací stále stejné typy lidí, i když o ně nestojíme, ba dokonce od nich utíkáme?

Na základní škole jsem měl spolužačku-jedničkářku. Její prospěch se náhle zhoršil. Zjistilo se, že její otec začal pít a ji bít. Z jedničkářky se stal outsider, sotva školou prolézala.

Co bylo ještě horší, změnilo se její chování. Ztratila důvěru v lidi. Současně ale toužila po velké lásce – té, kterou jí otec nedokázal dát. Po mnoha letech jsem ji potkal. Měla strašné manželství i strašnou práci. Manžel byl ještě horší než otec, ale ona neuměla odejít. Stejně jako ze strašné práce, kde ji majitel za mizerný plat likvidoval.

„Takový je už můj život,“ říkala, „asi si to zasloužím.“ Otec nastavil laťku její (ne)sebeúcty. Věděla, že má zpackaný život. Mlčky sledovala, jak její partner chodí denně domů pod obraz a tluče nejen ji, ale i jejich děti. „Nemohu odejít. Kvůli dětem ne. Nemohou vyrůstat bez táty,“ opakovala.

Byl to bludný kruh, do kterého se sama uzavřela. Mohla z něj kdykoli vystoupit, nastavit si novou hranici sebeúcty. Zařídit, aby už nikdy nikdo její děti nebil, ani aby už nikdy nikdo nebil ji. Neudělala to.

Když se chceš dostat z jámy, v první řadě přestaň dál kopat

Kdo už dostal do ruky nové vydání magazínu FC, ví, jak je důležité pro jiné výsledky přestat dělat stejné kroky. Většina lidí totiž bohužel vzhlíží k novému roku se starými návyky. Nemluvím o životosprávě, pohybu, proaktivitě, ale myšlení. V hlavě každá změna začíná.

Proto ať toužíme po jakékoli pozitivní změně, učme se pomalu sedm nových mentálních nastavení. Pak na nás negativní okolnosti přestanou mít rozhodující vliv.

svět
1. Nedovol nikomu, aby vytvářel Tvůj svět.

Jednou z největších výzev v životě je zjistit, kdo vlastně jsme. A hned tou druhou je být přiměřeně spokojeni s tím, co najdeme.

Součástí tohoto procesu je dokázat zůstat být věrným svým snům a cílům. Vždy se najdou lidé, kteří s námi nebudou souhlasit. To je v pořádku. Dokazuje to, že jdeme SVOU cestou.

Občas to, pro co se rozhodneme, vyvolá výsměch, kritiku, ba urážky. Uslyšíme, že jsme šílení, směšní. Ale kdykoli nás k tomu dovedlo něco, při čem vzrušením ztrácíme pojem o čase, už nemusíme pochybovat, že děláme konečně správnou věc. Protože kdykoli děláme správné věci, čas jakoby přestane existovat.

maska
2. Nenos masku, jen abys na někoho zapůsobil/a.

Jestliže to, co pořád ukazujeme světu, je jenom naše maska, pak jednou zjistíme, že pod ní nezbylo už zhola nic. A to proto, že když trávíme až příliš času soustředěním se na to, jak nás okolí vnímá, nebo kým podle druhých MÁME být, nakonec zapomeneme, kdo ve skutečnosti sami jsme.

Proto se nebojme cizího odsouzení a zostouzení za to, že jsme sví, stačí, že ve svém srdci cítíme, kdo nejspíš jsme a co je pro nás to správné. Nepotřebujeme být perfektní na to, abychom ohromili a zaujali jiné. Ať jsou okouzleni a inspirováni tím, jak se dokážeme vypořádat s vlastními nedokonalostmi.

odcházet
3. Odcházej z negativní společnosti.

Nedovol nikomu se špatným přístupem nebo vlivem, aby to na nás přenášel. Nikdo ve skutečnosti nemůže stisknout spoušť, pokud mu nedáme svou zbraň. Ano, jediným držitelem zbrojního pasu na věc, která nám může ublížit, jsme my sami.

Kdykoli si uvědomíme, že to, s kým trávíme čas, ba život, je naše volba a ne povinnost, objevíme, že si můžeme dobrovolně vybrat klid místo hněvu, velkorysost místo chamtivosti, trpělivost místo úzkosti. Život místo přežívání.

Bedlivě sledujme své nejbližší. A všímejme si, jestli své jméno vypalují do jiných srdcí, nebo do pomníků a soch. A buďme při těch prvních. Protože co lidé dělají jen pro sebe, to umře s nimi. Ale co dělají pro druhé, to tady zůstává. Bez ohledu na čas.

změna
4. Nevyhýbej se změně.

Ačkoli se domníváme, že se točíme v bludném kruhu, nic není vzdálenějšího pravdě. Jsme stále ještě součástí přírody a příroda se neustále mění. S každou zkušeností, dobrou či špatnou, jsme jiní. S každým zraněním jsme citlivější. S každou zradou víme stále silněji, co už nikdy nechceme.

Ani v přírodě se nezmění všechno hned. Ani Bůh nestvořil svět za den. Naše vnitřní nádoba je velká, pojme hodně, ale ne nekonečně mnoho. Pokud přijala mnoho zla, to zlo jednou přeteče. A už nepřijmeme žádné další. Nikdy o tomto nepochybujme.

Nepotřebujeme žádné křišťálové koule. Když chceme znát svou minulost, stačí se podívat na své současné podmínky. Když chceme znát svou budoucnost, stačí se podívat na své současné činy. Musíme se pustit všeho starého, abychom se mohli vydat na cestu ke všemu novému. Žádná jiná rozumná možnost není. Cesta zpět je pryč a nikdy se nevrátí. Není čeho litovat. Když se pustíme špatného, můžeme vykročit k dobrému.

Nebojme se, že všechno bude horší. Přece záleží jen na nás, co v životě přijmeme.

tuhé
5. Nevzdávej se, když jde do tuhého.

Lidé tak rádi škatulkují: Neúspěch. Debakl. Propadák. Všimli jste si, že úspěch zdaleka nemá tolik synonym? V negativním se tak rádi babráme.

Přitom ve skutečnosti neexistuje selhání. Jen výsledky. I když se věci neodvíjejí tak, jak jsme očekávali, nemusíme být sklíčení, ba dokonce rezignovat. Z každé zkušenosti se učme, jak nejvíce můžeme, a pojďme dál. Nenaříkejme pořád, že stále nemáme to, co jsme tolik chtěli. Vítěz se nerodí na cílové pásce. Vítěz se rodí daleko dřív. Tím, že léta objevuje a dělá malé kroky, rozhodnutí a činy, které do sebe postupně zapadnou jako články řetězu – ve výsledku pevného tak, jak pevné jsou ony články.

Buďme rádi, že jde do tuhého. Jen ať jsou tuhé. Nejtužší. Ať odlijeme odolný řetěz ze zkušeností, které měkotové neznají.

zasloužíš
6. Nepřijímej nikdy méně, než si zasloužíš.

Buďme dost silní a moudří, abychom si vyčekali to, co si zasloužíme. Když budeme snižovat cenu našeho snu, jednou pro nás ztratí všechnu hodnotu.

Nenechme se zmást okolnostmi, které nám přináší život. Jsou jen tak špatné nebo dobré, jak připustíme. A jak sami potřebujeme.

Občas nás život musí srazit níž, než jsme kdy byli, abychom zjistili, že jde narovnat záda a vztyčit hlavu dokonce výš, než jsme ji dříve měli.

Občas potřebujeme, aby nám slzy pročistily oči, protože pak uvidíme jasněji to, co jsme před sebou tak dlouho přehlíželi.

A občas potřebujeme jednoduše to, aby námi život zatřásl, protože jinak se neprobudíme ze zlého snu.

Ne, nikdy nepřijímejme méně, než si v každé chvíli zasloužíme.

zázraky
7. Nečekej na zázraky ani pomoc shůry.

Život není náš věřitel, nic nám nedluží. To, co nám bere, už nikdy nevymůžeme zpět. Náš čas. Náš život. Ale dělá to v náš prospěch.

Pokud si myslíme, že pořád budeme mít dost času udělat to, co udělat chceme, jednoho rána zjistíme, že čas vypršel a už nikdy nedostaneme šanci pracovat na tom, na čem jsme vždycky pracovat chtěli. Jan Werich nádherně řekl: „Neříkej, že nemůžeš, když nechceš. Protože jednou přijde den, kdy budeš chtít a už nebudeš moci.“

Jak zvládnout nový začátek? Toto vydání magazínu FC si můžete koupit i samostatně zde

© Petr Casanova

- Reklama 5 -