Proč „Důvěřuji Ti“ znamená víc než „Miluji Tě“ aneb Co je láska bez důvěry?

- Reklama 4 -

Proč „Důvěřuji Ti“ znamená více než „Miluji Tě“

Život, věřte mi, je příliš krátký na to, abychom se ráno budili s lítostí, milovali lidi, kteří s námi nezacházejí správně, trápili se pro ty, kdo se netrápí pro nás.

V životě mě podvedly dvě ženy. Z prvního podrazu jsem se nemohl vzpamatovat. Vzal jsem si ho osobně, jako kdyby to, že je někdo podrazák, byl můj problém, a ne jeho.

Když mě podvedla ta druhá (a litovala), ptala se: „Proč je tak těžké mi podruhé věřit?“

Odpověděl jsem otázkou: „A proč je tak těžké poprvé dodržet slib?“

Důvěra je pro mě jako papír. Když ji zmuchláte, vždycky to bude poznat.

Důvěra je něco, co trvá dlouho vybudovat; jednu minutu zničit; a navěky se snažit to opravovat.

Já se opravování papíru nezúčastňuji. Když jsem potkal svou současnou partnerku, vzala mě do papírnictví, mezi školáky, a ukázala na gumu. „Tohle je pro mě důvěra. Po každém zklamání se zmenšuje. To znamená, že po každém zklamání už nebude taková, jako byla předtím.“

Proto „Důvěřuji Ti“ znamená více než „Miluji Tě“. Milovat někoho můžete i vícekrát. Třeba když se po mnoha letech vrátíte k dávné studentské lásce.

Ale druhá důvěra neexistuje. Kde není důvěra, není vztah. Tam jsou jen dva lidé trávící čas spolu.

Pamatuj: Druhá důvěra neexistuje. Kde není důvěra, není vztah. Tam jsou jen dva lidé trávící čas spolu.
Pamatuj: Kde není důvěra, není vztah. Tam jsou jen dva lidé koexistující vedle sebe.

Když jsme kráčeli lesem od Špulky, popisovala mi to, co cítí, slovy, které zná asi každý: „Miluji ho, ale nevěřím mu.“

Z té odpovědi byla zmatená. Přitom to nebyl žádný rozpor.

Osobě, kterou milujeme, nemusíme vždycky důvěřovat. Nicméně osobu, které důvěřujeme, vždycky milujeme.

Důvěra je nadřazená lásce. A ve vztazích jakéhokoli druhu je důvěra nejvíc.

Proč, prosím, nikdy nezklam

Existuje jediná věc, ze které mám ve vztahu skutečný strach. Nechci, aby mi partnerka, přítel, společník někdy řekli: „Udělali jsme hroznou chybu.“

„Jakou?“ zeptal bych se.

„Důvěřovali jsme ti.“

Nedokázal bych to opravit. A já už vím proč.

Partner si nás nikdy nevybírá. Vybírá si nás jeho srdce. A zlomit člověku srdce, podobně jako zklamat jeho důvěru, nelze vícekrát.

Nikdo na tomto světě nedůvěřuje jen tak. Pokud už řekne „Důvěřuji Ti“, znamená to současně „Nenuť mě, abych toho litoval.“ Lidé totiž důvěřují jen tak dlouho, dokud je činy druhých nenutí pochybovat. Tam, kde se jednou začne rozprostírat pochybnost, začne současně ustupovat důvěra. Jsou jako olej a voda. Nesměsitelné. Když je jednoho (pochybnosti/důvěry) víc, je druhého (důvěry/pochybnosti) vždycky míň.

Komu stojí za to důvěřovat?

Obraťte, prosím, na 3. stránku.

- Reklama 5 -