5 zásad vztahu, které by se měly učit na základních školách

K čemu je veškerý strach?
- Reklama 4 -

„Utrpení ve vztazích mezi muži a ženami plyne z toho, že muž chce být první láskou ženy, zatímco žena poslední láskou muže.“ Oscar Wilde

Běžím za synkem, který si to peláší na first biku, a blížím se k hloučku náctiletých kluků, kteří se posmívají: „Tak takhle nechci dopadnout.“

„Proč?“ ohlédl jsem k nim. „Nechceš být jednou táta?“

Kluk nejistě pokrčil rameny. „To nevím. Ale ženskou nechci,“ pravil rezolutně. „Ženský chtěj’ akorát dítě, dům, prachy,“ přidali se jeho kamarádi a rozchechtali se.

Musel jsem se zasmát taky: „Opravdu si myslíte, že ženy chtějí tak málo?“ Zarazili se. Zjevně netušili, že ženy toho v životě chtějí mnohem víc. Nejen dítě, ale rodinu. Nejen dům, ale domov. Nejen peníze, ale zázemí.

„A stejně,“ podíval se ten jeden na displej telefonu, „ta kráva mi už týden nepíše.“

„Hm. A jak si to vykládáš?“ zeptal jsem se ho.

„To je snad jasný. Když holka píše, znamená to, že jí chybím. A když nepíše, znamená to, že jí nechybím,“ odtušil. A kamarádi přisvědčili: „To je přece logický!“

Pozvedl jsem úžasem obočí. „Není to spíše tak, že když Ti slečna píše, znamená to, že jí chybíš, ale když nepíše, znamená to, že čeká, až Ti začne chybět ona?“

Zmlkli. Až jeden nakonec nabyl odvahu a hlesl: „A co bych měl mít, abych holce chyběl?“ V hloučku to zašumělo, jak by to byla nejhloupější otázka na světě, ale současně všichni nabrousili uši na odpověď.

„Ženě budeš vždycky chybět,“ odpověděl jsem a nejraději bych mu přinesl své knihy, „pokud v ní vyvoláš pocit, že…“ a začal jsem odpočítávat na prstech – „… je milována a miluje správného člověka, to znamená že jí dovedeš dát smích; projevit, jak moc jsi na ni pyšný; zvýšit objem jejího vnitřního štěstí na úroveň toho svého; že když popisuješ ji nebo váš vztah před kamarády, používáš pouze pozitivní superlativy; a když mluvíš o vaší společné budoucnosti, používáš více slovo AŽ než JESTLI…“

A tak jsem si sedl k nim na lavičku a povídali si.

Předmět Vztahy

Každé pondělí chodím do škol, kde mi děti dávají najevo, že vztah pro ně znamená líbat se, vodit se za ruku, mít se s kým ukázat na Instagramu. Zapomínají, že vztah především znamená najít někoho, kdo nás udělá šťastnými tak, jak to nikdo jiný nedokáže; kdo přijímá naše nedostatky, dokonce i ty, které máme problém přijmout i sami; vedle koho můžeme být sami sebou a druhému tento životní poklad dovolit poznat také.

Ano, vztah je TAKÉ o líbání, protože polibek prolamuje hranici mezi přátelstvím a láskou.

Ano, vztah je TAKÉ o držení se za ruku, protože tak vždycky lidé lépe procházejí těžkostmi.

Ano, vztah je TAKÉ o občasném boji, protože správné vztahy stojí za to, abychom za ně bojovali. Nicméně nikdy nesmíme zůstat těmi jedinými, kdo za ně bojuje.

Je škoda, že děti se učí mnoho užitečných věcí do života, ale tu nejdůležitější ne – umění vyjít s druhými. Přitom to rozhoduje jak o jejich úspěchu v přátelství, zaměstnání, rodičovství, tak o porozumění druhým i sobě. Kdo neovládá základní zákonitosti vztahu, ocitá se nejen sám, ale osamělý. Přitom toto umění je dovednost, dá se naučit. Ostatně, vysvětluji to ve všech svých knihách.

„Kdybyste měl na naší základní škole vyučovat vztahy, o čem by to bylo?“ zeptala se mě jedna ředitelka. Pobavila mě, protože základní látka by byla vyčerpaná za pár minut.

Bylo by to totiž jen pět jednoduchých zásad. Jsou tak jednoduché jako podstata chození – klást levou nohu před pravou a naopak. Přitom mnozí dospělí se „chodit ve vztazích“ učí celé roky.

Jaké jednoduché zásady to jsou? Co by se už děti měly podle mě učit?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama 5 -