Jak se vyrovnat s člověkem, který obětoval všechno pro jednu rozkoš

Je úplně jiná. Tak dráždivá. A žiju přece jen jednou. Proč si to mám nechat utéct? Proč nezariskovat?
- Reklama 4 -

Snad v žádném bodě k sobě láska a kariéra nemají tak blízko jako u pokušení obětovat dlouhodobé cíle pro krátkodobý zisk.

Tímto článkem nehodlám soudit ty, kdo pro jednu rozkoš riskují, že ztratí zázemí, které mají – pověst, rodinu, přátele. Spíše se budu zabývat těmi, kdo za jejich chybu pykají z druhé strany.

  • Jak vůbec pochopit někoho, kdo nám ukradl čas?
  • Jak je možné, že někdo dospělý a svéprávný nedomyslí dosah činů, za které je odpovědný?
  • Jak se přenést přes vnitřní výčitky a hořkost, a ještě nalézt víru v nějaký další vztah?

Nové vydání magazínu FC jsem zaměřil na nové začátky. V kombinaci s Vánočním Speciálem jde o dva nástroje, jak obracet negativní přítomnost v pozitivní budoucnost. Mimo jiné jsou o tom, jak se vyrovnat se ztrátou někoho, komu jsme zcela důvěřovali a obětovali mu minulost.

Pokušení

Jak píšu v magazínu FC, kdo soudí, neporozumí, a kdo porozumí, nesoudí. Já ty, kdo obětují všechno pro jednu rozkoš, nesoudím, protože jim rozumím. Sám jsem v začátcích svého podnikání před drahnými lety měl šanci okamžitě vydělat balík peněz výměnou za oklamání člověka, který mi zcela důvěřoval.

Bylo to, věřte mi, obrovské pokušení. Rozum říkal: „Udělej to. Přece podnikání je činnost vyvíjená za účelem zisku, i obchodní zákoník to říká! Takže je to v pořádku, ne?“

Neměl jsem svědomí. To mi vložil do mysli až člověk, kterého jsem potkal a který mi to pokušení vymluvil. Řekl mi, na co nikdy nezapomenu: „Nikdy nedej na krátkodobé pokušení. Vyděláš peníze, ale ztratíš jméno. Když ztratíš jméno, pak peníze, které vyděláš, mohou být Tvé poslední. A pak Ti už tak velké nebudou připadat. Když naopak zůstaneš důvěryhodný, titíž lidé s Tebou udělají obchod ne jednou, ale pokaždé. Budou ho s Tebou dělat klidně pořád. A v součtu, pokud Ti jde o peníze, vyděláš daleko vyšší částku, než za kterou bys teď prodal celou svou budoucnost.“

Byl jsem mladý a tím dnem počínaje jsem přestal myslet krátkodobě. Rozkoš je strašně krátká. „Nic není kratší než rozkoš. Rozkoš je opakem věčnosti,“ říkal Miloš Kopecký. Vybudovat úspěšný vztah – v práci i partnerství – je dlouhodobá záležitost, opak krátkodobého pokušení.

Užívej si, žiješ jen jednou…

Za život jsem potkal mnoho lidí, kteří pro jedno pokušení rozkoše obětovali doslova všechno. Nechtěli to, ale za jednu noc ztratili rodinu, přátele, děti, kredit i budoucnost. Vždycky mě ponoukali: „Žiješ jen jednou. Užívej si. Mysli v první řadě na sebe.“

Ale právě proto, že žiju jen jednou, že si chci život užít a že myslím v první řadě na sebe, tak nemohu myslet krátkodobě.

Někdo říká, že boží mlýny melou. Není to pravda. Kafemlýnkem života nemelou žádní Bohové, ale my sami. Každý z nás si mele svou kávu. Kdo ji dělá z hrubých zrn, bude ji z hrubých zrn pít. Co zasejeme, to sklidíme. Není to boží zákon. Je to přírodní zákon. Je nastaven tak spravedlivě, že negativní činy nemohou přinést pozitivní výsledky. Není to energeticky možné.

Proto negativní pocity plodí negativní myšlenky. Negativní myšlenky vedou k negativním činům. A negativní činy přinášejí negativní výsledky. Aby měl člověk z nějakých pozitivních výsledků nádherný pocit, musí mít na začátku pozitivní myšlenku. Uvědomit si, co vlastně dělá a k jakým následkům to povede.

Podrazit druhého je jednoznačně negativní čin, který se také negativně vrátí. Někdy ihned, ve ztrátě milovaného člověka. V zasloužené ztrátě, podotýkám.

Dvě bolesti v jednom činu

Lidé, kteří někdy podrazili partnera, obvykle procitli okamžitě. Ihned věděli, kolik uhodili a jakou cenu mají zaplatit. Snažili se to napravit, zamést, omluvit. Ale promiň se říká, když do někoho vrazíte na ulici. Ne když mu zlomíte srdce.

Pozoruhodné je, že zrada bolí oba. Toho, kdo zradil. I toho, kdo byl zrazen. Má to svůj hluboký smysl. Protože co bolí, to roste. Ano, oba lidé po zradě rostou. A to o zkušenost, kterou právě získali. Ani jeden o ni nestál. Jenže láska je jako učitel. Nikdy nevíme, kdy nás vyzkouší. A jeho zkoušení je pro nás ohromně důležité.

Toho, kdo zradil, učí láska příště lépe vážit své činy. Toho, kdo byl zrazen, učí příště lépe si vybírat partnera. Koho porazí cizí zrada, ten ji nepochybně potřeboval. Potřeboval se totiž naučit zradu překonávat. Ano, potřebujeme se naučit nenosit v sobě rány, které nám způsobil někdo jiný. Potřebujeme se naučit netrápit pro ty, kdo se netrápí kvůli nám.

Jak tedy zvládnout podraz druhého? Jak se vyrovnat s tím, že popřel sám sebe, své sliby, ba dokonce podtrhl dlouhodobě budovaný cíl? Jak ho pochopit? Jak s ním vůbec dál vycházet? A do jaké míry sobě přikládat vinu za výběr tak nezodpovědného partnera?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama 5 -