5 sekund, které Tě udělají lepším člověkem

Malá změna, velký rozdíl. Prvních 5 sekund, které vyřešíš jinak než emocemi.
- Reklama 4 -

Jednou jsem se zúčastnil setkání, kde bylo možné dalajlamovi položit přímý dotaz. Zeptal jsem se: Co Vám pomáhá udržet si klid a nadhled?

Odpověděl mi starým indickým příběhem. Jistý sádhu (asketa nebo žebravý poutník, který se vzdal světského života, aby dosáhl nejvyššího duchovního cíle) nabyl o samotě velké okultní síly, a tedy i domýšlivosti. Jednou ho potkal sanjásin (mnich, který se ale nepoddal žádné náboženské ideologie, nalézá radost v samotném bytí) a povídá: „Pane, slyšel jsem, že jste nesmírně mocný člověk. Dokázal byste zabít tamtoho slona, když se Vám zachce?“

Domýšlivý sádhu se zasmál, nabral do dlaně prach a mrštil jej po slonu, který okamžitě padl v agónii a zemřel. Sanjásin uznale pokynul hlavou a zvolal: „Oh, jak podivuhodnou moc máte! Jak snadno jste slona zabil. A dovedl byste ho zase přivést k životu?“

Sádhu se opět povýšeně zasmál, zase hodil na slona hrst prachu, načež zvíře oživlo a vstalo.

Sanjásin na to řekl: „Vaše moc je opravdu zázračná! Ale chtěl bych se zeptat na jedno. Právě jste zabil slona a opět ho oživil – ale co Vám to přineslo dobrého? Jakého zlepšení jste dosáhl?“

„Jakého zlepšení dosáhnete, když se necháte připravit o svůj klid, dobrou náladu, zdravou mysl, spokojenost v srdci a štěstí v duši?“ dodal dalajlama.

Jen 5 sekund

Studoval jsem mnoho úspěšných lidí a věděli to všichni. Nobel, Eiffel nebo Einstein. Ale také Masaryk, Baťa nebo Kafka. Víme to dokonce i my, jen na to zapomínáme nebo nám to přijde příliš složité.

A přitom to „nic není“. Jen 5 sekund, po které neřekneme slovo.

Zvenčí to bude vypadat, že neděláme vůbec nic. A přece naše reakce bude mocnější než slova. Zevnitř nás zocelí a navenek vyjádří, kdo jsme, kdo chceme být i jak si nás jednou lidé budou pamatovat.

Všichni, pokud chceme dnes něco pozitivního dosáhnout, jsme pod tlakem okolí nebo sebe sama. Občas si klademe otázku: Jak ten tlak ustát? Nejlépe odpověděl římský císař Marcus Aurelius (121–180): „Dělej všechno tak, jako by to byl Tvůj poslední čin v životě.“

Připomínám to i ve Vánočním Speciálu.

  • Když Vám cizí dítě ušpiní čistý oděv…
  • Když Vám člověk, žijící v jiné době, pořád opakuje své staré obavy…
  • Když se kadeřnice, prodavačka, úředník nebo kdokoli, na koho čekáte, opozdí o 20 minut kvůli nemocné dceři…
  • Když Váš osamělý soused postrádá někoho, kdo by mu pomohl, a tak vždycky volá Vás…
  • Když Vás na silnici vybrzdí cizí řidič, a ještě udělá obscénní gesto před Vašimi dětmi…
  • Když číšník v restauraci poplete Vaši objednávku…
  • Když Váš partner zapomene na nejdůležitější událost dne…
  • Když zjistíte, že trčíte na konci dlouhé fronty, která se nehýbe…
  • Když na Vás někdo zvoní uprostřed noci nebo když na Vás kolega hloupě vylije kávu…

… tehdy se nadechněte z plných plic a…

– a NEVYDEJTE ANI HLÁSKU.

Ano, mohli byste reagovat podrážděně, plni hněvu, necitlivě. Vždyť jste „v právu“.

Mohli byste vybouchnout a přehánět. Uhodit to cizí dítě, ponížit toho cizího člověka, něco někomu rozbít – jen ať má druhý opletačky. Jenže… Kdykoli jsem já tohle udělal, po chvíli přišla lítost. Jsme totiž jen lidé a nic lidského není dokonalé, natož naše emotivní reakce.

A po těch 5 sekundách…

Zjistil jsem, že podlehnu-li okamžitým emocím, přeháním. A přeháněním málokdy získám něco pozitivního. Naopak pochopením, laskavostí a empatií jsme pokaždé získal hodně.

Stačilo pouhých 5 sekund upouštět páru a pak říct:

  • „To je v pořádku…“ (vylekaným rodičům dítěte)
  • „Táto, jsi hodný, děkuju…“ (tomu, kdo to možná se mnou myslí dobře, ale není v mé kůži)
  • „Samozřejmě, s čím potřebujete pomoci?“ (na souseda nebo kohokoli na ulici, kdo svou žádostí vyjadřuje, že má ke mně důvěru)
  • Gesto ve smyslu „Omlouvám se“ nebo „To by se mohlo stát i mně“ (ať k nespokojenému řidiči nebo zmatenému číšníkovi, kolegovi, komukoli dalšímu).

Být klidný, ne šílený. Být rozumný, ne přecitlivělý. Pochopit, že každá situace nemusí skončit mým vítězstvím. Že svůj den můžeme pomocí nadhledu nechat jít dál cestou, kterou už se vydal. Nevytáčet se, neztrácet energii, naopak se třeba i usmát.

Nááádech, výýýdech

Hluboký nádech, dlouhý výdech. Právě to trvá 5 sekund. Co všechno to může změnit?

Jednou jsem spěchal na důležité jednání a mé auto nabourala žena. Svět mi zrudl před očima. Jednání v tahu, opruz s policií, anabáze s opravnou, čekání na díly z Ameriky… Tohle všechno jen kvůli jedné „náně“! – pomyslel jsem si. Vyběhl jsem z auta, chtěl jí vmést do obličeje sumář všeho, co právě způsobila, tolik jsem ji chtěl svou reakcí zlomit, protože věci už nemohly být horší, jenže… ony horší být mohly.

Stačilo těch 5 sekund, než jsem pohlédl do jejích očí – a v nich byly slzy beznaděje. V ten jediný okamžik jsem si uvědomil cizí neštěstí, bolest, opravdový strach. Došlo mi, že nejen pro mě, ale i pro druhé je něco důležité. A tak jsem zvolil soucit místo nevraživosti.

Od této zkušenosti se snažím vždycky v krizových chvílích reagovat tak, jak bych chtěl, aby lidé reagovali vůči mně.

„Nenávidím Tě.“ Opravdu? A proč?

„Děkuji,“ řekla nakonec. V taxíku jsem pak pomyslně sepisoval dlouhý seznam všech svých přehnaných reakcí v životě. A také proto jsem si vytvořil speciální diář s listy vděčnosti a opačných, empatických reakcí. Do té doby jsem nevěděl, že mám sílu se „jen“ hluboce nadechnout a hluboce vydechnout, a jen tím změnit situaci i sám sebe.

Dříve jsem na druhé křičel a říkal tomu, že jsem „upřímný“. S takovou upřímností ale těžko budeme k někomu laskaví. Upřímnost v křehkých situacích neuzdravuje. Empatie tu sílu má. Empatie znamená vidět očima někoho druhého a cítit srdcem někoho jiného.

Přemýšlejme o tom. Kdykoli máme nutkání zvolat „Nenávidím Tě!“, neměli bychom se spíše zeptat: „Nevím o Tobě příliš málo?“

Pokud svým blízkým pod stromeček plánujete ať motivační diáře, dárkové vouchery na předplatné magazínů, motivační plakáty nebo knihy, a chcete tam mé osobní věnování, napište to prosím mailem Tereze.

Vánoční Speciál ještě můžete získat zde. Nezapomeňte uvést přesný počet kusů podle počtu obdarovaných. POZOR! Kapacita se rychle vyprodává.

© Petr Casanova

- Reklama 5 -