15 důvodů, proč je život jako kniha aneb Kdo píše tu Tvou?

Dívejme se na život z obou stran. Nejen z té špatné, ale i z té dobré. Kdykoli použijeme dvě strany, naučíme se ho více milovat.
- Reklama 4 -

Je to jeden z nejčastějších nástrojů, který používá při sezení s lidmi. Kniha. Nemyslím jen svoje knihy, myslím jakékoli knihy. V mnohém připomínají život.

Už když je otevřete, jeden list má dvě stránky. Jako kterákoli událost, kterou prožíváme.

Nebo když knihu přečtete, mnohdy zjistíte, že byla jiná než Vaše původní představa o této knize, než jste ji začali číst. Knihy i život prostě stojí za to poznat. A když začnete tvořit OPRAVDU DOBROU knihu svého života, zatoužíte žít tisíc let.

Vím, že to nejde. Ale to je dobře. O to více se alespoň člověk naučí vychutnat každý řádek své knihy, jejíž délku nezná. Život nepovažuje za důležité nám tento údaj sdělit. A já ho chápu. Život nás nezdržuje zbytečnostmi. Sami totiž poznáváme, že v životě nezáleží tolik na délce příběhu jako na jeho hloubce.

A jaké náměty s lidmi nad knihami nejčastěji probíráme? Tak alespoň 15 inspirací pro Vás:

1. Nikdy v životě nenačneme novou kapitolu, budeme-li číst pořád dokola tu starou.

2. Ano, některé životní kapitoly jsou smutné, jiné veselé. Nesnažme se však zastavit čas. Život nás učí v každém případě otočit stránku. Pak se dozvíme, jak příběh pokračuje.

3. Základní pravidlo zní: Život je změna a změna je život. Nedivme se, že se začínáme nudit, čteme-li pořád dokola jednu kapitolu. Potřebujeme posun.

4. Nezavírejme oči nad špatnými kapitolami. O to více si pak užijeme ty dobré.

5. Pokud prožíváme něco, čemu v dané chvíli nerozumíme, pamatujme, že vysvětlivky nebývají na prvních stranách.

6. Kdykoli máme pocit, že se náš příběh dostal do slepé uličky, uvědomme si, že naše kniha má ještě desítky, stovky, možná tisíce stran.

7. Nespěchejme na šťastné rozuzlení. Žádnou knihu nečteme pouze kvůli konci, ale kvůli každé stránce, která příběhu dává smysl.

8. Nikdy nečteme knihy od konce. Proč? Protože jen konec sám bychom nepochopili. Každá stránka příběhu má své opodstatnění. A dvojnásob ta, která není příjemná. Ta nás učí nezastavovat, obracet list a tak jít za změnou.

9. Svůj příběh otevřeme jen nejbližším lidem. Jen velmi málo osob totiž ve skutečnosti porozumí. Většina lidí bývá jen zvědavá a chce do naší knihy jen krátkodobě nahlédnout.

10. Toto je důležité: Ne všichni lidé, kteří se objeví v první kapitole příběhu, v něm musejí zůstat do konce. Mnohé „postavy“ našeho života mají jen epizodní, a přesto důležitou roli, kterou se do děje knihy výrazně zapíšou. Ale jen málokdo je stvořen proto, aby v naší knize měl smysl od začátku do konce.

11. Nastanou velmi těžké chvíle, kdy zaváháme mezi otočením stránky a zavřením knihy. Tak nezvladatelný bude ten příběh. Pamatujme však, že vždy je především na nás, zda si řekneme: „Tohle můj příběh nebude probíhat.“ A v té chvíli jej změníme.

12. Představme si život jako knihu hostů – otevřenou, ale dopředu plnou prázdných stránek. Jednotlivé kapitoly sami píšeme tak, jak kráčíme jednotlivými dny.

13. Tak jsou na tom úplně všichni lidé. I oni píšou svou vlastní knihu. Pokukujeme po něčí? Klidně i krátkodobě nahlédněme do jiných knih, ale dlouhodobě se soustřeďme jen na psaní té své.

14. Ponoříme-li se naplno do tvorby své vlastní knihy, bude nám připadat, jako by okolní svět přestal existovat. To proto, že pero držíme my. Vůbec nezáleží na tom, jak špatnou kapitolou právě procházíme. Jen proto nemusíme zavírat knihu. Stačí obrátit list a začít psát nový. Každý okamžik skýtá takovou příležitost.

15. Chceme-li zavzpomínat, „chytit“ děj, občas se ve svém příběhu vraťme, ale jen na okamžik. Raději se dívejme dopředu, tvořme. Tím žijeme. A snažme se, aby naše kniha byla bestseller. Aby obsahovala dobrodružství, o která se rádi podělíme, chyby, ponaučení a zkušenosti, které druhým rádi předáme, aby byla moudrá, plná odvahy, sebepřekonávání a vnitřní spokojenosti – jako všechny příběhy, které tak rádi čteme.

Myslete na to, ať prožíváte cokoli. Váš příběh neustále pokračuje. Tak ať si v něm jednou Vaši potomci, přátelé nebo i cizí lidé najdou inspiraci.

Jak překonat negativní emoce? Jak i v těžkostech najít sám sebe? Jak se po ranách naučit stavět pevně na nohy? O tom je aktuální vydání magazínu FC Jak být sám sebou. Pozor, zbývají poslední výtisky zde.

© Petr Casanova

- Reklama 5 -