Proč se cítíš zbytečně? aneb 8 věcí, které přestaň očekávat od druhých

Každý se tak občas cítí. Důležité je uvědomit si, PROČ se tak cítíme.
- Reklama 4 -

Jeden můj přítel říká: „Každý vztah, i přátelský nebo partnerský, by MĚL fungovat jako obchodní. Dáš, dostaneš. V každém jiném případě se dříve nebo později stane nevyváženým a bolestivým.“

Potkávám mnoho lidí, kteří investují do druhých – ale nic se jim nevrací. Ani podpora, kterou oni dávají, ani pochopení, o které se oni snaží, ani láska, kterou oni vydali už téměř celou – až jim nezbyla ani pro sebe samé.

Z posledních dní mám zkušenost se dvěma takovými motýly. Proč motýly? Vysvětlím za chvíli…

1. Starý motýl

Hledám výhodnější tarif na mobilní/internetové služby. Do jedné z prodejen včera vstoupil starý muž.

„Mám rozbitý telefon, nepřijímá SMS zprávy,“ hlásil.

Prodavač zkusil mobil spustit a zakroutil hlavou. „Jak Vás, pane, napadlo, že je rozbitý?“

Starý muž svěsil hlavu. „Od Vánoc mi od mých dětí a vnoučat nepřišla žádná zpráva. Ani na nedávné narozeniny.“

Prodavač mu telefon sklíčeně podal. „Bohužel, pane, není rozbitý.“

2. Mladý motýl

Přímo v obchodním centru, kde byla prodejna, jsem měl schůzku u kávy s jedním ze čtenářů svého magazínu FC. Prožil takzvaný domino efekt – zhroutily se mu rychle po sobě vztahy v práci i s partnerkou. „Důvěřoval jsem lidem, kteří mě pak zklamali. Nestál jsem jim ani za to základní – upřímnost.“ A vyvodil z toho: „Nemám zřejmě žádnou hodnotu.“

Proto mluvím o motýlech. Motýl totiž nevidí svá křídla, a proto neví, jak krásný je. I mnoho lidských motýlů, které potkávám, je přesvědčeno, že postrádá jakoukoli krásu. Ne proto, že by žádnou neměli, ale proto, že lidé, kterými se obklopují, ji nevidí nebo vidět nechtějí.

Zvyk motýlů

Motýli jsou opatrní. Po zklamání kličkují, ale také dorážejí. Stojí o pozornost toho, kdo si jich nevšímá. Kdo je pronásleduje, tomu utíkají. Ale kdo je nechává být, k tomu se stále přibližují. Dělají to tak i lidští motýli.

Mladý motýl byl ze zrady své partnerky tak zoufalý, že byl ochoten udělat cokoli, aby se vrátila. Ano, ta, která ho zradila. Motýli tohle dělají. Zvou si zpátky do života lidi, kteří jim ublížili nebo ubližují. Spojují si totiž svou hodnotu s těmito lidmi. Buď, anebo, říkají si. Buď mám hodnotu, a pak se ten člověk vrátí. Nebo nemám hodnotu, a pak jsem zbytečný.

Jinými slovy: Svou hodnotu určují podle toho, jak se k nim lidé chovají. Zapomínají, že naše hodnota nezačíná u druhých, ale u nás samotných. My určujeme svou hodnotu. My říkáme: Tohle ještě můžeš, ale tohle už nesnesu. Jestliže to neříkáme, znamená to, že sneseme všechno. I ubližování.

A pak jsme opravdu lidé bez hodnoty. Ale ne vinou toho, jak se k nám druzí chovají, nýbrž jak se k sobě chováme sami. Jestliže si nevážíme sami sebe, proč by si nás měli vážit druzí? Jestliže si na čelo vylepíme „Asi nemám žádnou hodnotu“, proč by nás měl někdo přesvědčovat o opaku? Jestliže v obchodě křičí banán, že je k mání za jednu korunu, proč bychom za něj platili víc?

3 úkoly pro Tebe

Kdo čte můj magazín FC, který je v letošní řadě postupně věnován sebehodnotě a všemu, co s ní souvisí, ví, že nedovolím, aby lidé degradovali svou hodnotu. Také mladého motýla jsem zapřáhl. Tvrdil mi, že v noci nemůže usnout. Přivítal jsem ho. To se totiž vždycky hodí. Naložil jsem mu tedy na noc 3 úkoly:

  1. Přemýšlet, jak vytrénovat svou mysl, aby viděla dobro v každé situaci.
  2. Pečlivě si přečíst jeden dopis Charlieho Chaplina.
  3. Porozumět 7 věcem, které bychom už neměli očekávat od druhých.

Na jednu noc dost práce. Proč jsem to dělal? Co jsem potřeboval, aby pochopil?

1. Toto je nejsnazší. Věnoval jsem tomu celý obsah posledního magazínu FC Jak si udržet pozitivní myšlení i v nejtěžších situacích.  

2. Charlie Chaplin nebyl jen komik, ale také velmi citlivý a vážný člověk. Jednou napsal své milované dceři Geraldině krásný dopis, v němž zdůraznil, ať si zásadně hledá partnera, který bude milovat její duši více než její tělo:

„Kdo nemiluje Tvou duši, ten dříve či později vyhledá jiné tělo, bez ohledu na to, jak milujícím, upřímným, spolehlivým a vůbec dobrým člověkem jsi. Tvé odhalené tělo musí tedy patřit jedině tomu, kdo pochopí Tvou odhalenou duši.“

Jinými slovy: Nebýt se být sama sebou a neustupovat, protože je vždy mnohem snazší zaplnit prázdné místo po svém boku, kde kdysi býval někdo jiný, než zaplnit prázdné místo v sobě, kde jsme kdysi bývali my sami. Tomu ovšem věnuji celý obsah aktuálního magazínu FC Jak být sám sebou.

3. S čím se smířit u druhých smířit? Jakých 8 věcí přestat očekávat?

O tom si s dovolením promluvíme obsáhleji. Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama 5 -