Jak správně jíst: 7 doporučení podle ájurvédy

Proč jíš to, co jíš? Opravdu Ti to chutná, nebo Ti někdo řekl, že Ti to "má" chutnat?
- Reklama 4 -

Ájurvéda v sanskrtu znamená vědění o životě. V Indii se její poznatky schraňovaly od védského období, tedy od druhého tisíciletí před Kristem. Je zajímavé v nich číst.

Ájurvéda je totiž moudrost ověřená časem, která přesahuje kulturní hranice. Učí nás, jak vyživovat sebe i náš život. Zvláštní je, že tu moudrost v sobě měla každá babička, v každé době a snad na každém místě na světě. Když dovolíte, začnu dnes jídlem.

Protože jsem aktuální vydání magazínu FC zaměřoval na schopnost být sám sebou, objasníme si, jak u jídelního stolu nejlépe myslet na sebe.

Zní to sobecky? Podle ájurvédy vůbec ne. Ostatně, položím Vám záludnou otázku: Co je vůbec nejdůležitější u jídelního stolu?

Zřejmě nejmenujete stříbrné rodinné příbory nebo drahý porcelán. Možná vyslovíte jídlo na stole nebo výživné látky v pokrmu. Anglický dramatik William Schwenck Gilbert (1836–1911) správnou odpověď formuloval slovy: „Nezáleží tolik na tom, co je na stole, spíše na tom, co je na židli.“ 

Ano, VY jste nejdůležitější „věcí“ u stolu. Přesněji řečeno: Kdo jste a v jakém jste stavu.

Kdo jsi

První poznatek ájurvédy, který všichni známe, přesto je obvykle ignorován: nejsme stejní. Přitom jsme různými průmysly nuceni nosit stejné oblečení (jako bychom měli stejný vkus), zkoušet univerzální výživové směry (Atkins, paleo, raw). Zamysleme se však: Jde dohromady odlišnost (člověka) a stejnost (trendů)? Ostatně, za chvíli se k tomu vrátíme.

Kolik lidí, tolik chutí i příchutí. Vyberme si tu svou.

V jakém stavu jsi

Přesněji řečeno: V jakém stavu je naše zažívání?

Dobré zažívání dokáže vstřebat a vytvořit si, co je potřeba, i z málo výživné stravy. U špatného zažívání bohužel neplatí, že přijaté množství živin se rovná využitému množství živin. Už tady si ověřujeme, že všichni nejsme stejní, a to ani v průběhu svého života, a měli bychom proto myslet na sebe – v jídle na to, jak dobře zažíváme. Ptáte se, jak?

Mysli na krb

Můj australský kamarád Tim, který už třicet let praktikuje védskou meditaci, říká, že naše zažívání je jako oheň v krbu: Pokud hoří dobře, poskytuje teplo (pak máme vyrovnanou tělesnou teplotu), světlo (pak se projeví v zářivé kůži a jiskře v očích), energii (pokud se po jídle cítíme unaveni, znamená to, že naše tělo vydává více energie na strávení jídla, než činí množství energie, které z jídla získá) a pocit pohodlí a radosti (po jídle cítíme sílu, nadšení a jsme šťastní).

Naopak pokud krb hoří špatně, obvykle vzniká „kouř“, „chlad“ a „nedohořelé zbytky“, které pak pracně vymetáme. Stejně tak náš zažívací oheň nehoří správně, pokud máme po jídle nedostatek energie a lehkosti. Pak můžeme vydávat silný tělesný zápach, máme po jídle bolesti nebo prostě nejsme šťastní.

Tim je pořád usměvavý a opakuje: „Moderní život plný změn je jako silný vítr, který působí na náš oheň. Může ho sfoukávat, nebo naopak rozdmýchávat.“

Jak dosáhnout toho druhého, a to nejen dnes, začátkem pracovního týdne?

Ponořte se, prosím, do staré moudrosti a otočte na 2. stránku.

- Reklama 5 -