Vztah jako šachy: Proč král potřebuje dámu a kdy ho vyřadí i obyčejný pěšák

Každý muž potřebuje ženu, když je jeho život v troskách. Stejně jako v šachách král potřebuje dámu, protože ona ho ochrání.
- Reklama 4 -

Kamarád smutně položil svého krále na šachovnici – na znamení, že se vzdává.

„Nedokážu to, ztratil jsem dámu,“ rezignovaně odpověděl. „Vztahy mají se šachy hodně společného, viď?“

Přijel za mnou vysoko do hor, na samotu, kde jsem právě dopisoval nové vydání magazínu FC, zaměřené na to, jak být sám sebou, jak se dát dohromady v těžkých situacích, třeba i po rozchodech.

Chtěl pochopit, proč ztratil partnerku, a unést, že je teď šťastná s někým jiným, zatímco s ním nebyla, přestože si vzájemně věnovali tolik let.

„Kde jsem udělal chybu? V čem je on lepší? Co je na mně špatného?“ zněla jeho otázka.

Sedli jsme si ke krbu a nalil jsem mu trochu koňaku.

Se slabikářem

„Víš, co mi rve srdce?“ povídá, když se napil. „Že vše, co se mnou odmítala podnikat, teď dělá s někým jiným. Je šťastná, plánuje, ožila, vidím to denně na Facebooku. Mnohokrát jsem ji v esemeskách prosil o návrat, ale odmítla. Napsala, že prožívala stereotyp, že jsem ji už přehlížel, že si myslela, že patří do starého železa, ale v ní ten problém nebyl. Těžká slova na přijetí. A já vidím, jak se jí daří, jak kvete a já chřadnu na místě. Petře, proč nás tolik přitahuje někdo, kdo nás později opustí? Proč nám srdce volí partnery, se kterými se po čase přes veškerou svou snahu rozcházíme? Proč má někdo v našem životě místo jen na nějaký čas, i když bychom si přáli, aby v něm zůstal napořád?“

Také Vás to zajímá?

Z knihovny, zapadané prachem, jsem vyjmul starý slabikář z první třídy. Co má společného se životem?

Všichni se vyvíjíme. Jako by naše duše vyspívaly od písmene A k písmenu Z. Někdo je ve struktuře životů například na úrovni C, někdo už na úrovni S. „Nemohu to ovlivnit,“ říkáme často v lásce, když bezradně pozorujeme, jak k někomu necítíme nic a k někomu jinému začneme být poutáni neznámou silou. Co ta síla chce? Proč se v něčí společnosti cítíme jako připojeni na nabíječce?

„Je mi blízký,“ vysvětlujeme, když nás někdo přitahuje. Ale ČÍM blízký? Vždyť si jsou lidé blízcí bez ohledu na věk, majetek, zájmy i vzhled.

Dovolte mi kacířskou otázku: A co když jsme si abecedně blízcí?

Co když ten, kdo je momentálně na úrovni C, se cítí dobře u člověka na úrovni D nebo E? „Rozumíme si,“ říkáme přece.

Mezi A až Z

„On mi imponuje,“ slýcháme často ve vztazích. „Má charizma, inspiruje mě, mění mě.“

Se správným partnerem cítíme, jak se sami posouváme. Jako by stál na žebříku a svým příkladem nám pomáhal také k sobě nahoru.

Náhle jsme schopni dosáhnout něčeho, čeho jsme se sami báli – z čeho jsme mívali závratě. S důvěrou vystoupáme až k němu a pak nastává osudový okamžik vztahu.

I partner totiž potřebuje výš. Nejen kvůli sobě. I kvůli nám.

Pokud nevystoupá na žebříku života výš, ocitne se v pasti – nebude moci nahoru ani dolů, protože my ho už zezadu blokujeme. Může začít být neurotický, šlapat nám po prstech, a to vše pouze proto, že POTŘEBUJE NAHORU. Jako my. Nepůjde-li nahoru, zastavíme se i my.

V tom spočívá kouzlo vztahu. Musíme brát i dávat. Vztahy, které fungují pouze jednostranně, skončí ve slepé uličce. Oba se cítí stísněně. A přitom je řešení prosté. Podpořit toho, kdo je nad námi, aby lezl výš. Tam, kde sám ještě nebyl; tam, kde jsme nebyli ani my – nečeká se od nás, že ho budeme sami tlačit a zvedat. Ani to není nutné. On to dokáže sám.

Jako když dítě poprvé vylézá na strom. Také všechno, co potřebujeme, je vědět, že poblíž je někdo, komu důvěřuje a kdo by ho zachytil, kdyby mu náhodou uklouzla noha.

Ta záchrana mnohdy není potřeba. Jen pocit.

Jako šachy

Říká se, že do vztahů se jako dva magnety obvykle přitáhnou muž a o několik úrovní vyšší žena. Jak si představit rozdíl mezi nimi? Inu, jako na šachovnici.

Král smí udělat jeden krok jakýmkoli směrem. Dáma se v počtu kroků nemusí omezovat.

Nejpodstatnější však je, že každý muž potřebuje ženu, když je jeho život v troskách. Stejně tak v šachách každý král potřebuje dámu, protože ona ho ochrání.

Obvykle však, v životě jako v šachách, platí toto pravidlo: Pár chybných tahů a dostáváš mat.

Můj kamarád ztratil klíčovou figurku. Nepochopil, že král musí mít stálou obavu, že ztratí svou dámu, protože dáma jako jediná na šachovnici riskuje všechno, aby ochránila krále. Její ztrátu žádná jiná figurka nevynahradí. A ženy dobře znají zásadu: Nezacházej s ním jako s králem, pokud Tě neoceňuje jako dámu.

Kdo je vlastně pro dámu ten pravý král?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama 5 -