Jak utišit negativní hlasy v hlavě

Proč se trápíš, když si to nezasloužíš?
- Reklama 4 -

Navštívil jsem dětský tábor. O začínajících prázdninách konečně místo bez úzkostí – říkal jsem si. Jenže…

I děti v takovém období mě překvapily negativními hlasy ve své hlavě. Třeba: „Proč jsem pořád bez lásky, zatímco jiní ji už prožívají?“ Nebo: „Co když po prázdninách nezvládnu vyšší třídu/novou školu/první práci?“

Když děti slýchají zvenčí: „Nejsi dost dobrý!“, negativním hlasům druhých lidí mohou utéct nebo nevěřit. Ale jak překřičet sami sebe? Jaké techniky pomáhají nepodlehnout skepsi, na kterou jsme sami?

Už Sigmund Freud (1856–1939), zakladatel psychoanalýzy a rodák z českého města Příbor, v magazínu FC, zaměřeném na pozitivní myšlení, upozorňoval, že nic není jisté. „Jedinou jistotou v tomto světě je nejistota. Život je nepředvídatelný. Máme tedy na výběr. Buď se budeme zaměřovat na to dobré, co nám změna přináší, a oceňovat to, nebo na to špatné, co nám přináší, a zveličovat to.“

Právě on říkal, že pokud v životě budeme očekávat to špatné, nikdy nebudeme zklamáni. „Otázkou je, jak se nám s očekáváním toho špatného bude žít. Zda vůbec budeme žít. Nebo zda si spíše nevybudujeme vysokou bariéru, která nás odstaví od radosti ze života, produktivity, štěstí. Očekáváme-li totiž to špatné, ztrácíme motivaci, chuť jednat. A tak se v životě uskutečňuje to, co očekáváme.“

Nedopadne to dobře. Jsme-li o tom přesvědčeni, považujeme za zbytečné se vzpírat. Je to přece JISTÉ! Freud tomu říkal: „Jsme to, jak myslíme. Nedokážeme změnit nic, dokud nedokážeme změnit své myšlení.“ A vice versa: „Pokud dokážeme změnit své myšlení, dokážeme změnit cokoli.“

Zbývá tedy otázka: JAK? Jak to změnit?

Než se dostaneme k několika jednoduchým technikám, připomeňme si Freudova slova, kterými varoval před nejběžnější chybou. „Lidé, kteří jsou příliš zacyklení v negativním přemýšlení, mají ve zvyku sami sebe označovat za realisty. Je to pochopitelné. Každý, kdo má nějaké silné přesvědčení, se považuje za realistu – to, o čem je přesvědčen, je pro něj fakt! Ať jde o politický názor, nebo dojem, že nás pozorují Marťané. Nejproblematičtější je, že kdo je o něčem přesvědčen, nepřipouští alternativu. Svůj pohled se ani nepokouší zpochybnit. Negativní předpověď ho svým způsobem naplňuje, uklidňuje, zbavuje pokušení jakkoli jinak jednat, protože ,to stejně nemá cenu‘. Podle mnoha vědeckých poznatků to, co si myslíme o svém zdraví, má zásadní vliv na to, jak dlouho žijeme, dokonce větší než naše reálné fyzické zdraví.“

Proč si to ale my lidé děláme? Freudova odpověď je prostá a vrací nás na začátek tohoto textu: Jestliže očekáváme to nejhorší, nemůžeme být zklamáni.

A to řada z nás chce. Nebýt zklamána. A přitom skutečnost může být úplně jiná…

Negativní myšlenky totiž nemusejí mít žádnou souvislost s realitou. Mohou nás činit zasmušilými a apatickými, i když si v životě vedeme objektivně velmi dobře. Stačí si pomyslet: „Ano, tahle známost je fajn, ale je příliš krásná na to, aby mi vydržela.“ A dobrovolně se tak připravujeme o pozitivní energii, která nám z přítomnosti kane.

Následující tipy, a zdůraznil jsem to i dětem na táboře, jsou tedy vhodné pro ty, kteří unesou v životě občasné zklamání, když se něco nepovede, aby si následně mohli o to více vychutnat radost, když se něco povede. A to přesto, že základním principem života je změna, a tedy i to povedené navždy nevydrží.

Máte občas negativní hlasy v hlavě?

Procházíte nevysvětlitelnou úzkostí, pochybnostmi o sobě, stresem, který si sami vytváříte?

Zkuste následující techniky – otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama 5 -