7 znaků spřízněné duše

Zavřeš oči, a v té chvíli to víš. Je to nejkrásnější člověk, jakého kdy Tvoje mysl neviděla. Protože ho najednou soudíš srdcem, duší, emocemi.
- Reklama 4 -
Soulmate (čti soulmejt) = spřízněná duše. Poprvé použito Platonem

„Je to moje spřízněná duše,“ říkáš si přesvědčeně.

Proč se tedy druhý jako spřízněná duše nechová?

Proč Tě ignoruje, jedná s Tebou jako s věcí, nebo dokonce – odchází? Copak spřízněné duše nejsou stvořeny pro to, aby byly spolu?

„Je tohle moje soulmate?“

Je to jedna z nejčastějších otázek, které dostávám od založení naší seznamky WithYou.cz. A jsem šťastný, kdykoli dostanu další takovouto zprávu:

Ve svých knihách opakovaně nabádám k trpělivosti při hledání spřízněné duše, ve víře v lásku, i když se jí momentálně nedostává. A hlavně v té poslední knize Protože vysvětluji, jak se chovat při seznamování, abychom si cestu ke spřízněné duši naopak nekomplikovali, o následně budovaném vztahu ani nemluvě.

Potřebuji však, aby lidé pochopili rozdíl mezi spřízněnou a nespřízněnou duší. Aby nemarnili čas tam, kde nic není a nebude. Aby neočekávali, že trefí jackpot na první pokus, protože i hledání své soulmate se musíme učit.

Protože na této stránce nemám tolik prostoru k vysvětlování jako ve svých knihách, dovolím si objasnit několik uvědomění ohledně soulmate alespoň krátce.

Když otevřeš oči…

Rozhlédni se. Vidíš párový svět. Dvě máme oči, uši, nosní dírky, ruce, nohy… i mozek a srdce jsou na dvě půlky. Jistěže i duše má svou spřízněnou polovinu.

Už čtyři sta let před naším letopočtem o takzvané „soulmate“ psal Platon. Vysvětloval, že dávní lidé měli původně čtyři paže, čtyři nohy a hlavu s dvěma obličeji. Bůh je rozpůlil, aby zasvětili život hledání – ČEHOSI, co nedokážou pojmenovat, ale co vycítí, když TO potkají.

Nevycítí to však běžnými smysly. Zrakem, sluchem, čichem, chutí ani hmatem. Musejí zapojit to, co v normálním životě použít zapomínají – duši.

Tím Bohové, podle Platona, zajistili, aby lidé nikdy nepohrdli svou duší. Životním radarem, který nejen v lásce budou potřebovat.

Když zavřeš oči…

Jak „vidět“ duší? A jak jí uvěřit, když jsme zvyklí nevěřit ničemu, co nevidíme očima?

Je to někdy legrace, jak lidé o své intuici pochybují. Jak se snaží posuzovat lásku myslí nebo zrakem. A přitom spřízněná duše se pozná jinak.

Už když ji potkáte, je jiná než všechny ostatní. Tak zvláštní tím, že…

Může Vám dlouze vyprávět, a přitom Vás nenudí. Může s Vámi sdílet svá trápení, obavy a chyby, a Vy ji nesoudíte. Může Vám svěřovat své úspěchy, a Vy jí nezávidíte, protože jí přejete.

To všechno proto, že to není nikdo cizí. Jste to „Vy“.

Vejde Vám do života a Vy v té chvíli VÍTE, že ji nebudete schopni nahradit.

Jako by byla zámek a Vy klíč. A jediné, co Vás napadne, je: „Tak to jsi Ty, na koho jsem celou dobu čekal…“

Ne dvě duše v jednom vztahu, ale jedna duše ve dvou lidech

Jak se sžíváte, chápete, že před sebou nemůžete mít žádná tajemství, protože jste beztak zámek a klíč – navzájem stále odemčeni.

Můžete ukázat celé své Já a druhému to nevadí. Naopak, je šťastný, když jste sami sebou. Poprvé cítíte, jaké to je být milován za to, že KDO jste, ne za to, kým předstíráte, že jste.

Čím déle, tím více nabýváte podezření, že nejste dvě duše tvořící jeden vztah, ale že Váš vztah je tvořen jedinou duší ve dvou tělech.

Splýváte. Druhý při Vás stojí a Vy při něm, ať procházíte čímkoli. Dokonce si rozumíte i v tichu. Nepotřebujete mluvit ústy. Protože konečně chápete, že osudový vztah není jen o slovech. Je o propojení bytostí, které si rozumí mnohem více tehdy, když komunikují duší, myslí, srdcem.

Láska pro Vás přestává být stavem, kdy dokážete vyjmenovat tisíc důvodů, proč druhého milujete. A začíná být stavem, kdy nejste schopni nalézt jediné slovo, kterými byste popsali, co skutečně cítíte.

To je soulmate. Jin k Vašemu Jang, který nesmíte nechat odejít, protože bez něj byste nebyli kompletní. Osoba, která kdyby se stala nejlepším přítelem, pocítíte to jako ztrátu.

Soulmate je víc než nejlepší přítel.

Jak se hledá?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama 5 -