Jak přežít v citovém vakuu

- Reklama 4 -

„Musíš odejít,“ říká Rozum. A říkají to i všichni kolem Tebe. Vidí, co si k Tobě druhý dovolí, naslouchají, jak se trápíš, jenže…

„Nesmíš odejít,“ varuje Strach. A strachu máš plné srdce.

Co když… – to je celý Tvůj slovník:

„Co když si už nikdy nikoho nenajdeš?“

„Co když budeš dodatečně litovat?“

„Co když to s někým jiným skončí stejně? Nebo – ještě hůř?“

„Co když to celé byla Tvoje chyba?“

„Co když to ještě půjde zachránit?“

„Co když se druhý přece jen změní?“

Znáš tyhle domněnky? Připadá Ti osamělost vedle partnera přijatelnější než osamělost ve své vlastní samotě? Věříš, že se druhý jen tak změní? Anebo v to už ani nevěříš, ale nemáš sílu odejít – znovu si balit věci, znovu riskovat?

Proč neodcházíš

Byl to jeden z iniciačních případů, který mě přiměl napsat knihu Protože. Najít odpověď pro blízké nešťastně milujícího člověka, který ne a ne utnout svou bolest. Proč neodchází? Proč zůstává v tom, co ho trápí? Proč je závislý na člověku, který mu způsobuje bolest? Proč mu jde vstříc, když mu pokaždé znovu ublíží? Proč dává stále nové šance někomu, kdo ho už mnohokrát zklamal?

„Já nemohu odejít,“ říká obvykle hlasem Strachu. Jako kdyby věřil, že třeba to peklo přejde. Bohužel, když v pekle klesneme na kolena, peklo nezmizí. Abychom se pekla v životě zbavili, musíme především vykročit – jinak z pekla vyjdeme.

Denně čtu okolo 300 Vašich příběhů. To je skoro 10 000 případů měsíčně. Více než 100 000 ročně. Snažím se především o to, abyste si v pekle neklekali, nýbrž abyste věřili v nějaké zítra, v lepší konce. Všechno musí mít dobrý konec. A dokud to není dobré, ještě to nemůže být konec.

Proč odejít není snadné

Všichni kolem Vás mají jasno. Pohrdají Vám, odsuzují Vás. Protože Vás soudí rozumem. Ale milujícího člověka není možné soudit rozumem, jedině srdcem. A kdo se na Vaši situaci dívá srdcem, mnohem spíše porozumí než odsoudí. Srdce zná ty pocity:

Všichni mě opustili. Nemůže mě tedy opustit ještě můj partner.

Copak lze na pouhý příkaz přestat milovat, odejít od toho, koho miluji?

Když zabiju vztah s milovaným člověkem, zabiju i kus sebe.

Proto jsem psal knihu Protože – rozumu. Aby lépe porozuměl srdci, které dokáže současně milovat člověka i nenávidět jeho činy – zrady, lži, násilí; a přesto mu stále dávat novou šanci; stále věřit, že se něco změní.

Co dělat, když se neumíme pohnout z takového místa? Jakých záchytných bodů se chytit, abychom neklesli v pekle na kolena?

Dovolíte, pro případ, tři takové záchytné body?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama 5 -