Proč zítra poznat kouzlo stromů

Doma. V přírodě. Na nabíječce.
- Reklama 4 -

Věříte ve věci mezi nebem a zemí? Přemýšlíte hlouběji o vesmíru, přírodě, jejích mechanismech a zákonitostech? Chcete se o tomto víkendu dát fascinovat kouzly, proti kterým jsme tááákhle maličcí?

Víte, že mám mezisvět rád. Píšu o něm ve své třetí knize i v magazínu FC.

A rád se potkávám s lidmi, kteří na věci mezi nebem a zemí nikdy nevěřili, ale život je o jejich „existenci“ přesvědčil. Ostatně, jednoho takového člověka už znáte.

Před týdnem Vás totiž zaujal článek o inženýrovi, který čistí karmy domů. JANU KOLODĚJOVI, který vystudoval ČVUT a měl by tedy mít k ezoterice daleko, život ukázal, že svět je plný nádherných tajemství, záhad a úkazů, které v běhu všedního dne přehlížíme. A tak, pokud na víkend vyrážíte do přírody, myslete, prosím, na to, co Vám dnes sdělím.

S Janem jsme si totiž jednou povídali o tom, proč vlastně staví domy výhradně ze dřeva. Udivilo mě, co o stromech ví, jak o nich přemýšlí, a to jako technický inženýr. Třeba to přiměje k zamyšlení i Vás…

„Bydlení v krásném masivním dřevě je návratem k přírodě. Lidé to potřebují. Odpojili se. Honí se, mnohdy ani nevědí za čím, a navíc nemají čas odpočívat. Své volno tráví v nákupních centrech, městech, a najednou jsou vděční, když se mohou dívat do zeleně, projít se lesem. Jen jděte do parku, všimněte si, kolik lidí tam jen sedí na lavičce a vnímá. Aniž by v tom byl úmysl, jsou tiše napojeni na nabíječku energie, která jim vrací to, o co stihomamem přišli. Není to náhoda, když říkáme Matka příroda. V její náruči jsme skutečně doma a je nám dobře.“

Přemýšlej o stromu

„Kdyby neexistovaly stromy,“ varuje Jan, „mohl by člověk osídlit jen okolí moří a oceánů do vzdálenosti 500 kilometrů od pobřeží směrem do kontinentu. Dál by už nebylo podnebí vhodné pro lidský život.“ Přitom ale Jan Koloděj nemluví jen o tom, že stromy produkují kyslík.

„Obdarovávají nás mnoha způsoby. Dávají nám klid. V létě nám jejich koruny poskytují přirozený stín, zpívají v nich ptáci. V zimě nás energie z dřeva hřeje. A hlavně jsou nám stromy inspirací tím, jak jsou geniální.“

To poslední slovo mě v souvislosti se stromem zaujalo. Co je na něm tak geniální?

„Stromy dokážou v průběhu života měnit své vlastnosti, aby se co nejlépe přizpůsobily prostředí, například narůstajícímu větru. Nestane se, že je dopředu na stromě něco předimenzováno jen proto, že by se strom začal domnívat, že by mohla přijít velká vichřice. Stromy jsou pružné, a to nejen ve svém pohybu, také ve své adaptabilitě, a i díky tomu dokážou čelit různým vlivům,“ říká Jan Koloděj. „Srovnám-li to s člověkem, ten musí domy složitě předem dimenzovat na stavy, které ho vylekaly v minulosti (vyšší srážky v místě, sněhová nadílka, záplavy, působení větru). Když však přesto během životního cyklu stavby nastane výrazná změna, vlastnosti domu už nelze snadno upravit. Stromy jsou v tomto lepší, chytřejší.“

„Nebo spolu stromy komunikují. Tvoří společenství, které dokáže čelit náletům dřevokazného hmyzu. Vůbec se stromy vzájemně podporují. Když je jeden nakažen, nebo má méně živin, tak mu ostatní solitéry v rámci téhož přírodního druhu vypomohou,“ upozorňuje Jan Koloděj. „A nejzajímavější je jejich přístup k okolí. Stromy totiž udržují a podporují všechny životní cykly v přírodě. V savaně žirafy ožírají jejich listy. Stromy se brání tím, že do listů vyšlou látku, která žirafě nechutná, ona je proto přestane okusovat a jde dál. Nicméně tuto sebeobranu stromy provedou až v okamžiku, kdy žirafa pár listů sežere, ne dříve. Strom jako by věděl, že mu malé poškození neublíží a žirafa alespoň nepojde hlady. Kdyby se stromy chovaly sobecky a úzkostlivě bránily všechny své listy jako nedotknutelný majetek, nejen žirafy by vymřely. Stromy zkrátka rozumějí pojmu spolupráce, a to jak ve společenství stromů, tak ve vztahu ke zvěři.“

Až tedy budeme procházet lesem, parkem, uvědomme si, co ve stromech máme – jakou inspiraci. „Stromy vypadají tak pasivně, zdánlivě jen stojí, nic neřeší, jen jsou a rostou. Co když ale právě to je důvod, proč životní cykly stromu jsou násobně delší než lidské? Stromy mají svůj dech, věřím, že i myšlení. Ba věřím, a to jsem technický člověk, že nemají negativní myšlenky, nepomlouvají, neodsuzují a jen trpělivě čekají na okamžik, kdy se k nim dostanou sluneční paprsky a ony budou moci dál růst směrem k nebi a stále více rozprostírat svou korunu…“

Když byl Jan Koloděj na škole, učili ho, že člověk je pánem tvorstva, přírody. Dnes se tomu už usmívá. „Fakta jsou taková, že člověk ve skutečnosti jen kopíruje principy, které v celé přírodě fungují. Při stavbě domů používáme izolace po vzoru ptačího peří v zimě, tmavé barvy ploch pro absorpci solární energie po vzoru kůže pod srstí ledního medvěda nebo v poslední době zelené střechy po vzoru korun stromů. Ale to je dobře. Snažíme se své bydlení co nejvíce přiblížit přírodě.“ Proč je to důležité?

Proč žít ve dřevě

Známe to z přírody. Kdo žije ve srubu či jiné dřevostavbě bez lepidel a průmyslových izolací, zná to dokonce z každodenního života. Věda prokázala, že pobyt v místnostech z přírodních materiálů má pozitivní vliv na zdraví a psychiku člověka.

„Jednou byla provedena simulace pobytu člověka ve dvou místnostech – jedna byla z umělých materiálů, druhá ze dřeva. V přírodní místnosti tluče lidské srdce klidněji, pomaleji a denně ušetří 1 až 2 hodiny své námahy. Navíc se srdcem zvolňuje také psychika, myšlenky. Lidé vypouštějí starosti, automaticky přepínají na větší propojení s přírodou a na energií čchi, která jim v běžném všedním životě tolik chybí. Přírodní prostředí jim pomáhá najít sebe sama a být v souladu se sebou, svou přirozeností, uklidnit se.“

Nuže, kam se chystáte na výlet? Kde dobijete baterie? Neměla by to být příroda?

Využijte i mé inspirace v magazínu FC. Já vím, že Vás někdy posílám na tajemná místa, kde zažijete atmosféru mezi nebem a zemí. Není to ale podstata odpočinku – odpojit se od všedního světa a odpočinout si v tom, čemu říkám mezisvět?

© Petr Casanova

- Reklama 5 -