5 nejzbytečnějších chyb, které v životě děláme

Je to jedno z důležitých ponaučení ze školy života: Když děláš stále stejné kroky, nemůžeš očekávat jiné výsledky.

Každý děláme chyby – to je dané, jsme přece lidé.

Ale ne každý se z nich dokážeme učit.

Někteří lidé dělají stejné chyby stále znovu a nemohou přijít na to, proč nepřichází žádný pokrok. Už Santayana ale napsal: „Kdo zapomíná svou historii, je nucen si ji zopakovat.“

Dalajlama, kterému se věnujeme v aktuálním vydání magazínu FC, zase říká: „Chyba je vždycky omluvitelná, pokud máme odvahu přiznat si ji.“

Ale proč na to musíme mít odvahu? Proč přiznat si chybu není snadné? Proč si myslíme, že chyba snižuje naši hodnotu, když je to naopak? Chyba nám umožňuje zmoudřet a její přiznání chyby je jedinou cestou, jak se vyhnout jejímu opakování.

Lidstvo se dělí na dvě skupiny. První vehementně odmítá uznat svou chybu („To by znamenalo, že možná v tom, o co se snažím, nikdy nebudu dost dobrý.“). Druhá skupina naopak ví, že chyby pracují pro ni („Alespoň vidím, co dělám špatně a co musím změnit, jen tak to mohu dělat lépe.“).

Mezi lidmi není rozdíl v tom, že by jedni chyby nedělali – že by byli imunní vůči dělání chyb. Ne, dělají je všichni. Nicméně ti, kteří se z chyb učí, nedělají stejné chyby dvakrát či dokonce vícekrát.

Jak poznáme, že chodím v kruhu?

Jak poznáme, že musím něco změnit?

1. Dělám pořád stejnou věc, a přitom očekávám jiný výsledek.

Albert Einstein právě toto označil za šílenost: Dělat stejnou věc a očekávat jiný výsledek. Jako kdybychom opakovaně počítali 2 + 2 a očekávali, že někdy bude výsledek 5.

Moudrost se rodí tam, kde člověku stačí prožít jeden frustrující zážitek pouze jednou, aby mu bylo jasné, že tudy cesta nevede.

Einstein doslova říká: „Se stejným přístupem, za použití stejných myšlenek, dosáhneme vždy stejných výsledků bez ohledu na to, jak moc doufáme v opak.“

Usilujeme-li o jiný výsledek, musíme změníme svůj postup nebo přístup. I když to vypadá namáhavě, vyplatí se to.

2. Pořád věřím někomu nebo něčemu, co se zdá příliš dobré na to, aby to byla pravda.

Do začarovaného kruhu nás dostává nejčastěji snění. Přehnaně si idealizujeme něco nebo někoho, kdo na nás dokáže zapůsobit tak, že mu i podruhé uvěříme. Podléháme slovům, a přitom si neuvědomujeme, že slova v podstatě nejsou nic – dokud člověk, který je vyslovuje, jejich význam nenaplní.

Ve vztahu je příjemné slyšet Záleží mi na Tobě, Udělám pro Tebe cokoli a pro tato slova slastí zavírat oči. Jenže pak daleko snáze přehlédneme činy.

Kolikrát se ještě musíme spálit, abychom konečně pochopili, že slova mohou lhát, ale činy vždycky mluví pravdu?

3. Pořád se snažím být někdo, kdo nejsem.

Chápu, že lidé touží po vnějším ocenění. Proto se oblékají, češou, krášlí. Věří, že to může pozitivně ovlivnit to, jak je okolí přijímá. Budiž.

Nicméně to, jak nás okolí přijímá, nedefinuje naši osobnost. Pokud potřebujeme, aby nás lidé chválili, obdivovali, může se stát, že sklouzneme k jednomu paradoxu: Ačkoli u jiných nemáme rádi přetvářku, sami bychom se mohli začít přetvařovat.

Bohužel, se škraboškou vždycky ztratíme vlastní tvář. Dříve či později vypadneme z role, nebo se dokonce dostaneme do rozporu se svým Já, kdy nebudeme schopni rozpoznat, že MY ničíme sebe, MY si způsobujeme ztrátu práce nebo partnera, MY míjíme životní příležitost, a to pouze proto, že se snažíme svému okolí předstírat, že jsme někdo jiný.

Co si naopak maximálně zjednodušit život?

Co být prostě sami sebou, autentičtí?

Co dělat raději to, co je nám vlastní, a obklopovat se lidmi, kteří nás přijímají takoví, jací jsme?

Nepřijímaly by se nám potom chyby snáze?

 

4. Snažím se zavděčit každému.

Každý člověk v nějaké fázi života tuto chybu udělá. Zaplaťpánbu za ni. Tato chyba nám přichází do života právě proto, abychom ji zažili a už nikdy neopakovali.

Absolutně není možné vyhovět všem lidem. Mnohdy dokonce není možné vyhovět komukoli jinému kromě nás samotných. Dříve či později zjišťujeme, že máme-li být v práci efektivní a v životě spokojení, musíme kráčet těmi cestami, které nám jsou vlastní a na kterých se cítíme nejlépe. Nemůžeme dělat to, na co nemáme povahu, vlastnosti, dovednosti, předpoklady jen proto, že někdo jiný by nás tak viděl raději.

Každý se dříve nebo později naučíme rozhodovat po svém. Pochopíme totiž, že z celého svého okolí, byť to s námi myslí dobře, máme právě my největší šanci rozumět sobě.

Odhodláme se k tomu všichni.

Jedinou otázkou je, kdy začneme a kolik času ještě ztratíme.

5. Snažím se změnit někoho jiného.

Nemusíme to vůbec myslet špatně. Můžeme mít ten nejlepší úmysl změnit někoho, kdo se z našeho pohledu řítí do záhuby a nejeví ochotu se změnit. Láká nás představa, že zrovna my toho „porouchaného“ člověka opravíme a on nám pak bude celý život děkovat. Ne.

Moudří lidé tuhle chybu udělají jenom jednou a hned poté si uvědomí, že jiný člověk se může změnit pouze tehdy, když je na to sám připraven, protože změnit člověka mohou pouze touhy a prostředky, které má v sobě.

Lidé, kteří marní čas předěláváním svého negativního okolí, se velmi často zařadí mezi negativní sami. Nepovede se jim to. Navíc každý člověk se stává průměrem pěti nejbližších osob, se kterými se rozhodne trávit nejvíce času.

Proto negativního člověka nejlépe změní pozitivní prostředí. Nezmění ho samo o sobě, ale nastaví mu zrcadlo, ve kterém se rozhodne sám změnit.

Sám přiznat chybu. Sám ji neopakovat.

Sečteno, podtrženo: Berme život jako učitele.

Ti lidé, kteří procházejí životem úspěšně, to dokážou pouze proto, že jsou schopni se učit. Jak ze svých neúspěchů, tak ze svých úspěchů. Bez ohledu na to, jestli momentálně uspěli, nebo neuspěli, ptají se: Proč? Proč to dopadlo právě tak?

Proč zákazník má/nemá zájem o můj produkt?

Proč partner odchází/přichází, když ještě nedávno tvrdil, že za to stojím/nestojím?

Nesněme. Nežijme v domněnkách. Komunikujme s druhými, oni nám řeknou fakta.

Budeme-li ve svých myšlenkách manipulovat jejich odpověď, uškodíme v první řadě sobě. Nevyjdeme z kruhu.

Jakmile se naopak přestaneme bát učit ze svých chyb, začneme se vždy měnit k lepšímu.

Chcete se rozvíjet? Prožívat šťastnější život, ve kterém sice nebude méně problémů, ale Vy si s nimi lépe poradíte? Pak využijte náš magazín FC.

Je pro Vás momentálně nejdůležitější uspět v pracovní rovině a vydělávat více peněz? Pak využijte náš magazín Business Leaders.

Na Slovensko je možné získat oba tituly zde.

 

© Petr Casanova